OS ve Znojmě - Významná výročí Znojemska

V ý z n a m n á v ý r o č í Z n o j e m s k a

V rámci oddílu „Výročí“ by si chtěl Okrašlovací spolek ve Znojmě všímat i významných výročí, která se vztahují k našemu městu a regionu. Jedná se zvláště o výročí historických událostí, různých osobností, událostí kulturních, spolkových a dalších.
V textech budou i odkazy na jiné články a dokumenty. Našim čtenářům již předem děkujeme za podněty, připomínky i příspěvky (přijímáme i cizojazyčné verze)

Rubrika "Výročí" od roku 2018

V roce 2008 jsme započali s naší rubrikou "Výročí", kde uvádíme významná výročí různých osobností Znojemska nebo událostí.
Proto opakující se výročí, po deseti letech, uvádíme nyní jen jako nadpis s možností pomocí odkazu ("viz rok měsíc") navštívení stránky s podrobnostmi,
uvedenými před deseti lety. Návrat do původního roku je přes odkaz (link) uvedený na konci měsíce (zpět na začátek stránky: rok).

Od roku 2018 tak budeme v této rubrice uvádět jen to, co se zatím do předchozích let nevešlo.

Začínáme rokem 2018, dále: 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024,
archiv let: 2008 - 2017

Rok 2018

leden

55 let od úmrtí pátera Josefa Rudoleckého (* 20.12.1880 Brno-Tuřany - † 15.1.1963 Znojmo)

P. Rudolecký zemřel ve Znojmě, v ulici "U Domoviny" č. 15. Kněz a národní buditel. Je po něm pojmenovaná jedna z ulic ve Znojmě.
Viz také: Osobnosti - Josef Rudolecký

30 let od úmrtí matky Marie Vojtěchy Hasmandové (* 25.3.1914 Huštěnovice - † 21.1.1988 Znojmo-Hradiště)

Generální představená sester boromejek (t.j. "Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského") zemřela v klášteře na Hradišti u Znojma. Onemocněla zhoubným nádorem na plicích a je pohřbena na řádovém hřbitově na Hradišti.
V roce 1996 byl zahájen proces jejího svatořečení, který stále probíhá.
V roce 2014 uznal papež František její heroické ctnosti a prohlásil ji za "Ctihodnou".
Viz také: Ctihodná matka Marie Vojtěcha Hasmandová

200 let od popravy loupežníka Jana Jiřího Grasela (* 4.4.1790 Nové Sýrovice - † 31.1.1818 Vídeň)

31. ledna 1818 byl ve Vídni popraven loupežník Jan Jiří Grasel, literární hrdina řady knih, povídek, pověstí i lidových písní. Loupil také na Znojemsku. Jeho jméno, v rakouské výslovnosti znějící "grázl", zobecnělo v češtině i němčině. Stalo se synonymem pro loupežníka, banditu, darebáka a zločince.

únor

140 let od narození učitele a archeologa Františka Vildomce (*6.2.1878, Svatoslav - †3.11. 1975, Boskovštejn)

Narodil se 6. února 1878 ve Svatoslavi u Tišnova. Po absolvování brněnského učitelského ústavu, přesněji c. k. českého ústavu pro vzdělání učitelů (1897), kde jej pro prehistorii zainteresoval jeden z profesorů – výkonný archeolog-amatér Josef Hladík – nastoupil službu čekatele učitelství na venkovské škole v Hostimi na Moravskobudějovicku. Po dvou letech získal vysvědčení učitelské způsobilosti a od roku 1900 byl ustanoven jako podučitel na přifařené škole v Boskovštejně. S výjimkou let první světové války, kdy zastupoval – sám nevoják – mobilizované učitele na okolních školách, zůstal boskovštejnské škole věrný až do svého penzionování v roce 1930; od roku 1922 byl jejím řídícím učitelem.
V roce 1916 si dal F. Vildomec, tehdy již známý archeolog, postavit na konci Boskovštejna rodinnou vilku. V tomto domě strávil s rodinou – s výjimkou let 1930-1938, kdy žili ve Znojmě – celý svůj dlouhý život.
Prestiž F. Vildomce jakožto badatele-vlastivěda a archeologa byla z počátku vázána na spolupráci s J. Palliardim, po jeho smrti (1922) pak rostla z výsledků jeho samostatné práce.
František Vildomec zemřel v ústraní svého boskovštejnského sídla dne 3. listopadu 1975 ve věku nedožitých 98 let.

185 let od narození vědce Juliusa Fejfalíka (*15.2.1833, Znojmo - †30.6.1862, Vídeň)

Julius Fejfalik byl moravský literární historik se specializací na českou středověkou literaturu a národopisec jižní Moravy. Publikoval česky i německy.Po absolvování gymnázia v Brně se vydal na univerzitu ve Vídni, kde studoval obory klasickou filologii, slavistiku a germanistiku.V té době pracoval i v univerzitní knihovně. Po ukončení studií dostal ministerské stipendium pro další vzdělávání na univerzitách v Berlíně a Heidelbergu. Od roku 1861 začal pracovat ve vídeňské dvorní knihovně. Ve stejném roce onemocněl plicní tuberkulózou. Léčil se z ní v Rožnově pod Radhoštěm, kde patrně také sesbíral valašské lidové hry a písně.O rok později, ve věku 29 let, však nemoci podlehl.
Feifalik byl také jedním z badatelů, kteří označovali Rukopis královédvorský za padělek. Své zjištění o rukopisu pak uveřejnil v roce 1860 v knize "Über die Könighofer Handschrift" (O rukopise Královédvorském). Tímto však upadl v nemilost české veřejnosti, až mu nakonec bylo znemožněno publikovat v jediném českém vědeckém periodiku - Časopise Musea království Českého.

140 let od narození Františka Vácslava Peřinky (*26.2.1878 - †14. 9.1949)

František Vácslav Peřinka byl historik, autor svazků Vlastivědy Moravské (okresy Znojmo, Vranov, Jaroslavice a jiné).
Viz také: Osobnosti - František Vácslav Peřinka

březen

225 let od narození Karla Postla (*3.3.1793 Popice u Znojma – †26.5.1864 Solothurn ve Švýcarsku)

Psal pod pseudonymem Charles Sealsfield. Jeho totožnost byla odhalena až po smrti. Ve Znojmě má dvě bysty (na hradě a v parku, kde byla položena 3.3.2013 kytice).

320 let od narození Prokopa Diviše (*26.3.1698 Hevlíkovice u Žamberka – †21.12.1765 Znojmo-Louka)

Viz také: Osobnosti - Prokop Diviš

duben

185 let od narození Václava Vlčka (*6.4.1833 Výrovice u Znojma – †15.8.1909 Vídeň)

Václav Vlček byl vynálezcem mechanismu poštovních schránek, žaluzií a jiných technických předmětů. Jeho poštovní schránka typu "WLCZEK" byla vyvinuta kolem roku 1890. Jeho model byl tři roky zkoušen a potom doporučen pro celé Rakousko.

květen

45 let od úmrtí Herberta Felixe (* 9.7. 1908 Znojmo – † 5.5. 1973 Torekov, Švédsko)

viz také: Osobnosti - Herbert Felix

červen

90 let od narození Bedřišky Znojemské (* 2. 6. 1928 Znojmo )

Viz také: Osobnosti - Bedřiška Znojemská

červenec

140 let od založení Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve Znojmě.

Jeho stanovy byly schváleny 4.července 1878 - viz 2008 červenec

90 let od úmrtí Maxe Mayera rytíře z Ahrdorffu a Wallersteinu (* 3. 12. 1845 Kroměříž – † 7.7. 1928 Božice u Znojma)

Po teologických studiích byl 6. června 1868 vysvěcen na kněze. V Římě získal doktorát kanovnického práva a stal se blízkým spolupracovníkem papeže Pia IX. a následně i Lva XIII. V roce 1881 ale onemocněl a vrátil se na Moravu do Černé hory – a 1884 odešel tentokrát do teplé a úrodné oblasti Božic-Českých Křídlovic nedaleko Znojma, kde získal faru. K jeho největším počinům patří stavba kláštera „Maria Hilf“ v Božicích.

viz také: Osobnosti - Maxmilian Thaddäus Mayer

110 let od narození Herberta Felixe (* 9.7. 1908 Znojmo – † 5.5. 1973 Řím, nebo Torekov, Švédsko)

viz také: Osobnosti - Herbert Felix

150 let od narození Růženy Svobodové (*10. 7. 1868 Mikulovice – †1. 1. 1920 Praha)

Viz také: Osobnosti - Růžena Svobodová

115 let od narození Jakuba Trnky (*18. 7. 1903 Křenovice u Slavkova Znojma – †28. 5. 1965 Znojmo)

Viz také: Osobnosti - Jakub Trnka

srpen

170 let od narození Eduarda Charlemonta (*2. 8. 1848 Vídeň – †8. 2. 1906 Vídeň)

Syn malíře miniatur a také profesora na znojemské ženijní akademii Matěje Adolfa Charlemonta. Už jako chlapec pomáhal v práci svému otci. Studoval u Engerthse a Makarta, v jehož ateliéru pracoval od roku 1870. Působil v Italii a ve Francii ale také v Liberci. Byl přítelem tamějšího textilního továrníka Heinricha Liebiga. Celá řada jeho obrazů se nachází v Liberecké oblastní galerii "Lázně".

75 let od narození Jiřího Svobody (*12. 8. 1943 Znojmo)

Emeritní učitel dějepisu a češtiny, spisovatel, básník, překladatel, regionální badatel, člen mnoha znojemských spolků.
Jiří Svoboda učil dějepis srdcem, sepsal také řadu znojemských a regionálních pověstí a vzkřísil pověst o Hroznové koze. Upozornil na významné regionální osobnosti, např. továrníka-okurkáře Herberta Felixe, učitele a kněze Johanna Gregora Mendela a jeho působení ve Znojmě, také na pozapomenutý pobyt polských vlastenců v 19. století ve Znojmě a jejich „Polský kámen“ i mnoho dalších.
Přeložil povídky Antona Vrbky, básně Josefa Bergmanna, knihu Charlese Sealsfielda a Adolfa Foyta.
Je členem Okrašlovacího spolku, spolku přátel Hroznové kozy, Mezinárodní společnosti Ch. Sealsfielda a dalších sdružení.
Ze tří manželství má 7 synů.
K jeho 65. narozeninám před 10 léty mu Okrašlovací spolek ve Znojmě udělil Ocenění za dlouholetou literární a překladatelskou činnost.

25 let poutí ze Znojma do Popic, ke kapli Panny Marie Bolestné (14. 8. 1993 Znojmo-Popice)

barokní socha Panny Marie „Útočiště hříšníků“ od G. A. Heinze

Od srpna 1993 chodí každý měsíc poutníci k obnovené kapli Panny Marie Bolestné nad Popicemi. První taková pouť po r. 1989 se uskutečnila 14. srpna 1993. Poutníci šli část cesty bosí, jako výraz pokání a nesli velký kříž. Obnovenou kapli vysvětil biskup Lobkowitz.
Postupně byla u kaple vyvrtána studna (1995), obnoveno několik chátrajících soch při poutní cestě a na Kraví hoře umístěna v r. 2004 cenná barokní socha Panny Marie „Útočiště hříšníků“ od G. A. Heinze.
To vše se dělo z iniciativy znojemského děkana Mons. Jindřicha Bartoše a „Nadace pro obnovu církevních památek děkanství znojemského“.
Pouť k 25. výročí se konala 12. 8. 2018. Další pouti budou opět v měsíčních intervalech, vždy v neděli po 13. dni v měsíci.

50 let od přepadení ČSSR pěti státy Varšavské smlouvy (20. – 21. srpna 1968)

Viz také: Pamět místa - okupace srpen 1968

září

110 let od otevření znojemské městské nemocnice – „utajené výročí“ (3. 9. 1908 )

viz 2008

říjen

80 let od okupace Znojemska - 8. října 1938

Jaroslavice, Miroslav, Moravský Krumlov, Vranov n. D. a další rozsáhlé části znojemského pohraničí byly, na základě mnichovské dohody, obsazeny armádou Německé třetí říše. Znojmo samotné bylo obsazeno 9.10.1938.

100 let od vzniku ČSR - 28. října 1918

viz Paměť místa

listopad

80 let od zničení znojemské synagogy (9. až 10.listopadu 1938)

viz 2008 listopad

45 let od otevření nové nemocnice československo-sovětského přáterlstvéí ve Znojmě ( 10.listopadu 1973)

145 let od narození Stanislava Maráka (*13. 11. 1873 Příbor – †5. 10. 1937 Znojmo)

Pracovník ve školství a kultuře na Znojemsku, redaktor časopisu "Od Horácka k Poddyjí.

prosinec

100 let od připojení Znojemska k Československé republice (16 prosince 1918)

viz Paměť místa

přesné datum není známo

začátek stránky

Rok 2019

leden

160 let od narození Theodora Charlemonta (*1. 1. 1859, Znojmo – †13. 10. 1938, Vídeň)

Významný sochař, žák sochaře Caspara von Zumbusche, nositel "Císařovy ceny" (Kaiserpreis) z roku 1902. Autor pomníku gregora Mendela v Brně

100 let od narození Emila Machaina (*24. 1. 1919, Znojmo – †13. 11. 1984, Znojmo)

Významný znojemský hudebník, člen profesionálního Symfonického a divadelního orchestru (1942-1944), člen Jihomoravského kvarteta (1945-1955), smyčcového a klavírního tria a dirigent Symfonického orchestru ve Znojmě. Hudební pedagog, vyučoval hře na housle, ředitel (1959-1980) na Hudební škole ve Znojmě a pedagog na Střední pedagogické škole, kde vyučoval hru na housle a komorní hru (1980-1983.

únor

150 let od úmrtí Anton Hübnera (*29. 5. nebo 25. 9. 1793, Znojmo nebo Starý Šaldorf – †12. 2. 1869, Starý Šaldorf)

viz Osobnosti: Anton Hübner

březen

70 let od úmrtí Oskara Pafky (*7.12.1896, Znojmo - †4.3.1949, Voitsberg)

Na jeho rodném domě ve Znojmě byla odhalena pamětní deska v květnu 2009. Viz článek: „Malíř Oskar Pafka „

100 let od založení KČT ve Znojmě ( 31. 3. 1919)


	Karel Zobal *)

Po vzniku samostatné ČSR vznikl k 31. 3. 1919 i „Odbor KČST Znojmo“ s 99 členy. Ten volně navázal na práci již dříve existující znojemské sekce ÖTC (Österreichische Touristenklub – Sektion Znaim). Tenkrát u jejího zrodu stál i znojemský „Zalesňovací a okrašlovací spolek“ a sekce byla založena 7. 3. 1883.
Nejznámějším a nejaktivnějším předsedou KČT Znojmo v nové republice se stal od 23. 1. 1921 ředitel měšťanské školy Karel Zobal, který tuto funkci zastával až do své smrti v roce 1937.
viz také - Osobnosti Znojemska: Karel Zobal

*) karikatura od Ondřeje Sekory

květen

110 let od svatořečení svatého Klementa Maria Hofbauera ( 20.5. 1909, Řím)

Oskar Pafka 1933

20. května letošního roku si připomeneme 110 let od svatořečení sv. Klementa Maria Hofbauera, který se narodil v česko-německé rodině v Tasovicích,
kde při křtu získal jméno Jan. Ve Znojmě se učil pekařskému řemeslu v pekárně mistra Dobeše a později v louckém klášteře pracoval jako pekař a navštěvoval klášterní školu zdejších premonstrátů. Dlouhá a složitá cesta ke kněžství a řeholnímu životu a následná horlivá apoštolská činnost ho zavedly do mnoha evropských zemí; působil na území dnešního Česka, Rakouska, Polska, Itálie, Německa a Švýcarska.
Klement Maria Hofbauer byl svatořečen 20. května 1909 papežem Piem X. v Římě. Slavnosti se zúčastnili oba moravští biskupové – arcibiskup olomoucký František Bauer a biskup brněnský Pavel Huyn – a okolo tři sta poutníků z Moravy v čele se zemským hejtmanem hrabětem Ottem Serenyiem.

260 let od úmrtí Jiřího Antonína Heinze (*17.5.1860,Uh.Hradiště – †22.5.1759, Znojmo)

slavného barokního sochaře, který poslední roky svého života strávil jako bratr Klaudius v dominikánském klášteře ve Znojmě.
Zde je také v kryptě kostela pohřben.

viz Osobnosti: Jiří Antonín Heinz

červen

80 let od úmrtí Antona Vrbky (17.5.1860,Uh.Hradiště – †2.6.1939,Znojmo)

Viz článek: “Za Antonem Vrbkou„ a některé další v „Paměti místa“.

100 let od založení skautingu ve Znojmě - červen 1919, (výstava 9. 10 - 30. 11. 2019, Galerie Domu porozumění)

červen 1919 říjen-listopad 2019

V Otakarově škole na Václavském náměstí vznikla v červnu 1919 první skautská klubovna. Skautský oddíl zde tehdy založil učitel této školy Bohumil Pipek. V roce 1999 odhalili znojemští skauti na budově této školy pamětní desku.

viz také - Paměť místa: Na náměstí znovu roste skautská lípa

Skauti slaví stovku i výstavou

červenec

210 let bitvy u Znojma (10.a 11.července 1809)

Viz článek:“Příspěvek k historii bitvy u Znojma 1809“ v „Paměti místa“

srpen

30 let od úmrtí Antonína Františka Stehlíka (*11.3.1921, Hluboké Mašůvky – †28. 8. 1989, Znojmo)

Začínal jako spolupracovník novin, nejen jako recenzent a pisatel různých článků a glos, ale současně i jako ilustrátor. V letech 1952-1957 studoval u prof. O. Nejedlého v Praze. Je nositelem několika vyznamenání doma (medaile O. Březiny, M. Švabinského) i v zahraničí. Čestný občan Hlubokých Mašůvek (1981). Těžištěm jeho tvorby je krajinomalba.

Viz Osobnosti: Antonín František Stehlík

září

100 let od založení znojemského českého gymnásia - 1919, (oslava 11. - 12. 10. 2019)

viz také - Osobnosti Znojemska: Polesný Karel
- Paměť místa: Znojemské gymnásium slavilo 100 let

říjen

110 let od vysvěcení kostela sv.Jakuba v Konicích (3.10.1909)

Viz recenze:“Sto let farního kostela Konice“

listopad

100 let od otevření české hudební školy ve Znojmě ( 1919)

Autor: znojemský keramik
Alexander Walter *)

V listopadu 2019 tomu bude již 100 let, co byl proveden zápis do nově založené české hudební školy ve Znojmě. Datum „listopad 1919“ je proto považovat za počátek českého hudebního školství ve Znojmě v nově vzniklé samostatné republice. Tato škola se po roce provizorního vyučování přestěhovala do budovy dnešního Státního okresního archivu na dnešním Divišově náměstí, kde již v době od roku 1857 až do počátku 1. světové války sídlila „Städtische Musikschule“, jedna z prvních hudebních škol v c.k. monarchii. Od jejího založení až do roku 1902 stál v jejím čele vídeňský rodák, dirigent, skladatel a houslista Heinrich Fiby. Je zajímavé, že v době tzv. I. republiky až do počátku II. Světové války existovala paralelně i německá hudební škola v budově Německého domu (později PDA, hotel Znojmo, sídlo ČS a.s. a dnes ve vlastnictví města Znojma).
Pokud bychom se chtěli vrátit ještě hlouběji do historie, bylo by třeba si připomenout i církevní hudební školu, která vznikla koncem 17. století v premonstrátském klášteře v Louce u Znojma a existovala až do zrušení kláštera v rámci tzv. josefinských reforem na sklonku 18. století. Poté se výuka hudby částečně přenesla ke sv. Mikuláši, a do dominikánského kláštera ve Znojmě.
O provozování a výuku světské hudby se již od vlády Marie Terezie starali též tzv. „turnéři“ (borci), kteří v roce 1846 založili městskou kapelu znojemských ostrostřelců.

viz také: Paměť místa

*) Hned za vstupními dveřmi ZUŠ na Roosveltově ulici ve Znojmě je na pravé stěně umístněna jeho plastika hrajících a zpívajících andělů.

30 let od "sametové revoluce" (17. 11. 1989)

V pátek večer, 17. listopadu 1989, byli surově zbiti studenti v Praze na Národní třídě. Policejní jednotky je oblíčily a i přes pokřik "Máme holé ruce" byly použity pendreky. To odstartovalo další masové protesty obyvatel a změny, vedoucí k pádu komunistického režimu. Ve Znojmě se události rozjížděly pomalu, ale stávka dne 27. 11. 1989 už dokázala zaplnit celé dolní náměstí. Po 30ti letech proběhlo ve městě několik vzpomínkových akcí, besed, a také Happening na Komenského náměstí, kterého se uúčastnilo asi tisícovka lidí se svíčkami a klíči.

viz také - Paměť místa: Oslavy 30. výročí sametové revoluce

O sametové revoluci sametové

Fotografie z listopadoých oslav

přesné datum není známo

zpět na začátek roku:
2019

začátek stránky

Rok 2020

leden

100 let od úmrtí Růženy Svobodové (* 10.7.1868 Mikulovice u Znojma – † 1.1.1920 Praha)

viz osobnost - Růžena Svobodová

115 let od narození křesťanského básníka Jana Zahradníčka (17.1.1905, Mastník - 7.10.1960, Vlčatín)

viz osobnost: - Jan Zahradníček

105 let od narození Adolfa Opálky (*4.1.1915 Rešice u Mor. Krumlova – †18.června 1942, Praha)

Účastník atentátu na R. Heydricha, 18. června 1942 po boji na Kůru kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze, těžce zraněný požil jed a následně se zastřelil. Narodil se v Rešicích na Moravskokrumlovsku. V roce 1937 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. V r. 1939 uprchl do Polska a dostal se do Anglie. Po výcviku seskočil ve skupině "OUT Distance" na území protektorátu (v ní byl i pozdější zrádce Karel Čurda). Spojili se s dalším vysazenými skupinami (na př. Silver A) a 27. května 1942 v 10:35 provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Npor.Opálka akci Antropoid velel, atentát provedli rtm. Josef Gabčík a rtm. Jan Kubiš.
Heydrich zemřel 4. června 1942. 7 Parašutistů se ukrývalo v Resslově ulici. v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Po zradě rtm. Čurdy byli obklíčeni a v kostele kde, kromě Jana Kubiše, všichni zemřeli - kolem 11 hodiny, 18. června 1942.

100 let od narození Karla Fily (*20.1.1920 Velké Mezeříčí – †1.dubna 2007, Znojmo)

MuDr. Karel Fila, oční lékař ve Znojmě, vlastivědný badatel a filatelista

únor

685 let od svatby Anny Lucemburské ve Znojmě (*27. března 1323, Kouba (Cham, Bavorsko) – †3. září 1338, Neuberg an der Mürz)

18. 2. 1335 se na znojemském hradě slavila svatba rakouského vévody Oty Habsburského s dcerou českého krále Jana. Při svatbě vznikl požár, při kterém shořela polovina Znojma

březen

200 let od úmrtí Klementa Marii Hofbauera (* 26.12.1751 Tasovice u Znojma – † 15.3.1820 Vídeň)

Sv. Klement Maria Hofbauer, tasovický rodák, patron měst Vídně a Varšavy, redemptorista.

170 let od narození Huga Charlemonta (*18. 3. 1850 Jemnice – †18. 4. 1939 Vídeň)

Hugo Charlemont se narodil v rodině slavných umělců. Vyrůstal ve Znojmě. Otec malíř miniatur Matias Adolf Charlemont. Bratr Eduard Charelmont byl rovněž malířem a jeho nejmladší bratr Theodor Charlemont znám jako sochař. Je otcem malířky Lilly Charlemont. V roce 1873 absolvoval Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde byl žákem profesora Eduarda von Lichtenfelse.

80 let od narození Miloslavy Klimtové (*30. 3. 1940 Znojmo)

Před 80ti lety se narodila Miloslava Klimtová, znojemská sběratelka historických fotografií a pohlednic.
Pracovala jako inspektorka stravovacích provozů mateřských škol. Několik desitiletí sbírá historické fotografie a pohlednice, která pak prezentuje na přednáškách a v tisku. Ochotně spolupracuje také se znojemskými badateli. V roce 2002 vydala knihu "Znojmo - kniha historických pohlednic", je členkou "Znojmomilu"- klubu přátel starého Znojma.

duben

* 70 let od přepadení znojemských klášterů komunistickou mocí (14. a 28. 4. 1950 Znojmo a Tasovice)

V nocí 14. 4.1950 byl přepaden klášter dominikánů ve Znojmě a klášter redemptoristů v Tasovicích. 28. 4.1950 byl přepaden klášter Kapucínů ve Znojmě.

viz článek v "Paměti místa"

* 90 let od úmrtí Roberta Mayra (* 1.11.1852 Vídeň – † 27.4.1930 Znojmo)

Významný znojemský zemědělec-podnikatel. Od 1893 zástupce prezidenta „Okresního hospodářského spolku“ a od roku 1901 předseda nově založené „Německo-moravské zemědělské společnosti“. Cestovatel - Balkán, dále předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku 1905-1921.

květen

35 let od spuštění jaderného reaktoru (13. 5. 1985 Dukovany)

viz článek v "Paměti místa"

červen

30 let od úmrtí malíře Otakara Zeminy (* 18. 12. 1899, Nová Paka - † 4.6.1990, Mlázovice - Nová Paka)

Otakar Zemina působil před 2. světovou válkou také ve Znojmě, kde učil výtvarnou výchovu a kreslení na Učitelském ústavu. Navrhl znojemským Sokolům prapor, maloval portrét starosty Mareše, který je umístěn na radnici

viz článek: Otakar Zemina

150 let od narození Viléma Veleby (* 8. 6. 1870, Pánov u Velké Bíteše - † 23. 2. 1956, Praha)

viz osobnost: - Vilém Veleba

červenec

800 let od vysvěcení kostela sv. Markéty v Příměticích (13. 7. 1220, Znojmo-Přímětice)

viz článek v "Paměti místa"

200 let od úmrtí Jiřího Prochásky (* 10.4.1749 Blížkovice – † 17.7.1820 Vídeň)

viz osobnost: - Jiří Procháska

září

190 let od narození spisovatelky Marie von Ebner-Eschenbach (*13. 9. 1830, Zdislavice – †12. 3. 1916,Vídeň)

Moravskorakouská spisovatelka,která žila 1851-1856 ve Znojmě,

viz osobnost: - Marie von Ebner-Eschenbach

110 let od narození Otmara Chlupa (* 17.9. 1910, Brno - † 22. 9. 1938, Hnánice)

viz osobnost: - Otmar Chlup

120 let od otevření Městského divadla ve Znojmě (29. 9. 1900, Znojmo)

viz článek v "Paměti místa"

90 let od narzení ing. Jindřicha Kanii (*30.9.1930, Ostrava)

Jindřich Kania je chemický inženýr, věřící člověk a dlouholetý vydavatek katolického měsíčníku „Život farností Znojma“. Nyní se věnuje hlavně svojí zahradě a tím se udržuje v dobré fyzické kondici.

Viz též: Jindřich Kania

říjen

60 let od smrti básníka Jana Zahradníčka (17.1.1905, Mastník - 7.10.1960, Vlčatín)

Básník křesťanských veršů Jan Zahradníček byl v letech 1951 až 1952 vězněn ve znojemské vazební věznici. Čekal zde na soud, který pak probíhal v Brně. Ve Znojmě ve vězení napsal verše „Báseň o slunci a svatém Václavu.“ Na zdi znojemské věznice má nyní pamětní desku, kterou mu zde nechal umístit znojem. Okrašlovací spolek.

viz osobnost: - Jan Zahradníček

15 let od nového umístnění "Vrbkova kamene" na Kraví hoře (28. 10. 2005)

Na výročí vzniku ČSR umístnil O.S. ve Znojmě na Kraví hoře opět pamětní Kámen kustoda Antona Vrbky. Požehnal ho P. Marián, kněz z Louky. Původní Vrbkův kámen rozstříleli vojáci v 50. letech 20. století

originální kámen - 1925 (archiv L. Černošek)

nový kámen - 2005 (foto: P. Matyasko)

Vrbkův kámen - 28.10.2020 (foto: K. Jakl)

200 let od narození Matěje Adolfa Charlemonta (*23. 11. 1820 Brno – †20. 4. 1871 Vídeň)

Malíř miniatur Matias Adolf Charlemont. Působil jako učitel kreslení na Vojeské ženijní akademii ve Znojmě. Otec Eduarda, Huga a Theodora.

prosinec

100 let od narození P. Kryštofa Václava Nečase OP (*3. 12. 1920, Čebín – †31. 12. 2007, Znojmo)

Narodil se v Čebíně. V roce 1939 vstoupil do dominikánského řádu, 1945 byl vysvěcen na kněze. Poté působil ve Znojmě jako kaplan a prefekt chlapeckého internátu. V roce 1949
byl souzen za protikomunistické kázání. Byl sice amnestován, ale zanedlouho s ostatními bratry internován v Želivi (1950-55). Po propuštění pracoval 10 let v továrně Konekta v Brně,
poté směl působit ve farnosti Třebíč. V roce 1968 se podílel na obnově znojemského dominikánského kláštera. 1972 byl přeložen do farnosti Luleč u Vyškova. Do Znojma se vrátil
až po pádu komunismu v roce 1990 a působil zde jako farář a následně až do své smrti (2007) jako výpomocný duchovní.

180 let od narození malíře Theodora von Hörmnna (*13. 12. 1840, Imst – †1. 7. 1895, Štyrský Hradec)

viz také: Theodor von Hörmann

140 let od narození pátera Josefa Rudoleckého (* 20.12.1880 Brno-Tuřany - † 15.1.1963 Znojmo)

Viz také: Osobnosti - Josef Rudolecký

přesné datum není známo

350 let od narození Antonia Caldary (* ??.?. 1670, Benátky - † 28. 12. 1736, Vídeň)

Významný barokní skladatel působil v Mantově, Římě a ve Vídni, Tam byl dvorním skladatelem a vicekapelníkem na dvoře Karla VI. Na počest císařovny Alžběty Kristýny složil operu "La concordia de’ pianeti" (Svornost planet), která měla světovou premiéru v roce 1723 ve Znojmě.

830 let od založení Premonstránského kláštera (1190, Znojmo-Louka)

Mattheus Georg Wischer, 17. stol

viz také: Premonstráti ve Znojmě

820 let od vysvěcení louckého klášterního kostela (1200, Znojmo-Louka)

Nejstarší vyobrazení Znojma, klášter Louka, Wolfgang Fröhlich, 1523

viz také: Dvanáct stříbrných soch

800 let od založení obce Hluboké Mašůvky (1220)

První písemná zmínka o obci je z roku 1220 v přímětické kronice. Osídlení této oblasti ale sahá až do mladší doby kamenné. Významné archeologické nálezy, včetně sošky tzv. „Mašůvecké Venuše“, jsou spojeny se jménem Františka Vildomce, který zde prováděl svoje výzkumy v první polovině 20. století. Nyní jeho nálezy vlastn muzeum v nedaleké obci Jevišovice.
Hluboké Mašůvky jsou současně hlavním poutním místem regionu Znojemska. Mariánský pramen se zázračnou uzdravující vodou byl známý už před třicetiletou válkou. Když poutní místo získal s dalšími pozemky úspěšný obránce Brna, Radouilt de Souches, přidal sem i zázračnou sošku „Panny Marie de Foy“. Potom začalo místo vzkvétat. Nejprve zde byla kaple a po velkých procesích v 19. století i kostel, který byl na začátku padesátých let 20. století rozšířen, včetně rozsáhlého areálu s lurdskou jeskyní, sochami svatých, křížovou cestou atd. V současné době se areál dále rozšiřuje.
Poutě obnovil v roce 1990 znojemský děkan Jindřich Bartoš (vit „Osobnosti“) a když si 18. a 19. září 2020 mašůvečtí občané s četnými hosty připomenuli 800 let od založení obce, udělil starosta obce Mons. Jindřichu Bartošovi čestné občanství Hlubokých Mašůvek.

Rok 2021

leden

30 let od vzniku periodika „Život farností Znojma“ (* 01.1991, Znojmo)

V lednu 1991 se ing. Jindřich Kania iniciativně ujal vydávání měsíčního zpravodaje „Život farností Znojma“. Tuto práci dělal celých 25 let, pak to po něm převzali mladší a tento farní zpravodaj vychází dosud, pravidelně již celých 30 let.
Znojemský farní zpravodaj si za uplynulá tři desetiletí získal skvělé renomé. Všichni farníci a další čtenáři zde najdou přehledný informační servis o bohoslužbách a dalších akcích, zajímavá duchovní zamyšlení i střípky z historie. Já osobně jsem zpravodaj objevil někdy v jeho prvním desetiletí díky babičce. Seriál o církevních památkách Znojma a okolí z pera již zvěčnělých pánů Karla Fily a Václava Pavlíka nemá dodnes konkurenci a zapsal se zlatým písmem do dějin znojemské historiografie. Přeji Životu farností Znojma další úspěšné roky a jeho redaktorům hodně zdaru. Pán Bůh oplať!
Jiří Kacetl, Život farností Znojma, 1/2021

Viz též: Jindřich Kania

100 let od narození Karla Krafky (* 4.1.1921 Znojmo – † 14.7.1984 Brno)

Karel Krafka byl spoluzakladatel Janáčkova kvarteta, kde hrál 30 let na vzácné violoncello, které vyrobil r. 1707 Santo Seraphino. Byl také protifašistický bojovník.

viz paměť místa: - Skládali pro Znojmo

150 let od narození Alexandra Pocka (* 6.1.1871 Znojmo – † 19. 11. 1950, Vídeň)

6. ledna 1871 se ve Znojmě narodil malíř Alexander Pock. Byl také členem "Svazu výtvarných umělců Jižní Moravy" (SVUJM)

SVUJM
Prell, Přeček, Pafka, Budík, Wiehar, Nestarowitschová, Pock, Zemina (zleva)

viz také osobnost: Alexander Pock

50 let od narození znojemského jáhna Willi Türka (* 7.1.1971 Boskovice)

7. ledna 2021 oslavil 50. narozeniny znojemský jáhen Willi Türk. Narodil se v Boskovicích. Po studiu na Konzervatoři Brno absolvoval Teologickou fakultu v Olomouci. Svěcení pro trvalý diakonát přijal v roce 2006. Je vedoucí schóly u Sv. Mikuláše a působí jako pedagog v oblasti hudby.

viz takéosobnost: Willi Türk

5 let od úmrtí pedagožky a malířky Miluše Ilkové (* 16. 2. 1959, Čáslav - † 14. 1. 2016, Citonice)

Studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1978 - 1979), 1979 - 1984 studium na Pedagogické fakultě MU v Brně, obor výtvarná výchova + český jazyk a literatura, malba, 1984 - 1986 doktorské studium na MU v Brně. Byla učitelkou výtvarné výchovy na Gymnáziu a SPgŠ ve Znojmě, členkou znojemského uměleckého sdružení "Meandr". Své díla vystavovala ve Znojmě, Vyškově, Novém Městě n. M., Žďáře n. Sáz., Vamberku, Retzu.

viz také: Miluše Ilková

85 let od narození muzikologa PhDr. Jířího Fukače (*15.1.1936 Znojmo - † 22.11.2002 Brno)

Muzikolog a organizátor hudebního života, profesor hudební vědy a vedoucí Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, v roce 1969 založil časopis Opus musicum a stal se jeho prvním šéfredaktorem.  Vzdělání: 1950-1954 Gymnázium Znojmo, 1954–1959 hudební věda na FF MU, zde získal tituly: PhDr. (1966), CSc. (1990), docent (1990), profesor (1994)
pocty: Cena rektora MU za vynikající vědecké dílo (1998),
       Cena Adalberta Stiftera za rozvoj česko-německých vztahů (1998),
        Jmenován členem-korespondentem Rakouské akademie věd

130 let od narození Karla Pokorného (* 18.1.1891 Pavlice – † 14. 2. 1962, Praha)

V roce 1891 se v Pavlicích narodil sochař Karel Pokorný.

Božena Němcová (autor K. Pokorný - 1955)

viz také osobnosti: Karel Pokorný

270 let od narození Ferdinanda Kauera, a 190 let od jeho úmrtí (* 18.1.1751 Dyjákovičky – † 13. 4. 1831 Vídeň)

18. ledna 1751 se v Dyjákovičkách narodil hudební skladatel Ferdinand Kauer. Uplatnil se hlavně ve Vídni jako nejpopulárnější skladatel vídeňského singspielu (zpěvohra), autor asi 200 oper a singspielů.

viz paměť místa: - Skládali pro Znojmo

280 let od úmrtí varhaníka Jakuba Wachtera, také Vachtera (* ??. ??. ????, ???? - † 26. 1. 1741 Brno)

Český varhaník a hudební skladatel. Datum a místo narození není známé. Hudební vzdělání získal u císařského dvora ve Vídni.
V letech 1705–1714 byl varhaníkem ve Znojmě. Zajišťoval hudbu v kostele u sv. Mikuláše. Udával slohový ráz znojemského hudebního baroka.
20. dubna 1714 se stal varhaníkem v chrámu sv. Jakuba v Brně, kde působil až do své smrti v roce 1741. Komponoval ve stylu vídeňského baroka. Byl rovněž významným hudebním pedagogem. Z jeho žáků vynikl zejména varhaník a skladatel Jan Brixides.
Na kůru kostela sv. Jakuba bylo nalezeno několik chrámových skladeb pro sóla, sbor, malý orchestr a varhany. Největší z těchto děl je Requiem, které také zaznělo v den pohřbu skladatele 28. ledna 1741.

únor

55 let od narození pátera Mariana Jiřího Huska (* 4. 2. 1966, Zlín)

P. Marian Jiří Husek OPraem, spravoval v letech 2003-2019 farnost v Louce a další farnosti v blízkém pohraničí. V současnosti působí jako farář u Sv. Jakuba v Jihlavě.

140 let od narození filologa a pedagoga Richarda Meistera (* 5.2.1881 Znojmo - † 11.6.1964 Vídeň)

Byl profesorem klasické filologie (od 1918) a pedagogiky (1923) na vídeňské univerzitě. Za války nesměl pedagogiku přednášet, nebyl spolehlivý, aby mohl vychovávat budoucí učitele. Byl rektorem vídeňské univerzity (studijní rok 1949-1950) a poté byl zvolen prezidentem rakouské akademie věd (1951-1963).

100 let od úmrtí historika umění Maxe Dvořáka (* 14. 6. 1874 Roudnice nad Labem - † 8. 2. 1921 Hrušovany nad Jevišovkou)

Narodil se jako syn lobkovického archiváře 14. 6. 1874 v Roudnici nad Labem. Stal se profesorem vídeňské univerzity a zakladatelem moderního směru dějin umění. Jeho příručka „Katechismus der Denkmalpflege“ se stala prvním shrnutím zásad památkové disciplíny jako vědeckého oboru.
Zemřel 8. 2. 1921 v Hrušovanech nad Jevišovkou. Na místním hřbitově zdobí jeho hrob krásný kovový rokokový kříž.

160 let od narození notáře a archeologa Jaroslava Palliardiho (* 10. 2. 1861 v Telč - † 8. 2. 1921 12. 3. 1922 v Moravské Budějovice)

Narodil se 10. 2. 1861 v Telči. Absolvoval právnickou fakultu v Praze. 14 let pracoval jako notář ve Znojmě, svoji kancelář měl na Horním náměstí. Od roku 1906 spolupracoval s Frant. Vildomcem,
archeologem z Boskovštejna. Jejich společný a nejvýznamější objev se týká tzv. moravské malované keramiky, nalezené ve čtvti Novosady ve Znojmě. Další lokality, které prozkoumali, jsou např. Starý zámek v Jevišovicích, neolitické sídliště u Boskovštejna a jiné. Archeologická sbírka je součástí sbírek Moravského zemského muzea v Brně.
V letech 1893 až 1900 byl také redaktorem „Časopisu vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci“.
Zemřel 12. 3. 1922 v Moravských Budějovicích.

10 let od úmrtí herce a zpěváka Petra Alexandra (* 30. 6. 1926 Vídeň - † 12. 2. 2011 Vídeň)

Peter Alexander, vlastním jménem Peter Alexander Ferdinand Maximilian Neumayer, žil od roku 1941 ve Znojmě, kde navštěvoval gymnasium, na kterém v roce 1944 i maturoval.
Byl velmi úspěšným zpěvákem, pianistou, hercem, parodistou a moderatorem-bavičem. V druhé polovině 20.století patřil k nejúspěšnějším umělcům svého žánru. Byl jediným německy zpívajícím umělcem, jehož jméno se 60 let nepřetržitě objevovalo v hitparádách. .
Jeho matka pocházela z Plzně.

březen

100 let od narození malíře Antonín Františka Stehlíka (* 11.3.1921, Hluboké Mašůvky - † 28. 8. 1989, Znojmo)

A.F:Stehlík je čestným občanem Hlubokých Mašůvek (podobně jako František Vildomec nebo Mons. Jindřich Bartoš). Byl sice „jen“ amatérským malířem, ale jeho obrazy jsou na Znojemsku velmi populární.

Hluboké Mašůvky A.F. Stehkík 1987

Viz Osobnosti:: Antonín František Stehlík

10 let od úmrtí učitele, fotografa, člena OS a Spolku Přátel Hroznové kozy Pavla Matyaska ( * 7.3. 1943 Znojmo - † 16.3.2011 Znojmo)

P.Matyasko byl iniciativním členem O.S., kam vstoupil v r. 1996. Byl i zakládajícím členem „Spolku Přátel Hroznové kozy“, který zde navazuje na dávné tradice, spojené s vinohradnictvím v oblasti Znojemska a části Dolního Rakouska. Vedl fotografickou kroniku akcí „Hroznové kozy“. Pro O.S. připravil úspěšnou výstavu fotografii o zaniklých mlýnech v oblasti „Devíti mlýnů“, která však byla, bohužel, už jeho poslední.

Viz: "Vzpomínka Na Pavla Matyaska"

30 let od vzniku NPP (20. 3. 1991)

Nové logo NPP

Z nařízení vlády ČR č. 164/1991 vznikl 20. 3. 1991 Národní park Podyjí. Je z našich národních parků nejmenší, jen 63 km2, ale nikoliv méně populární. Ve stejný den vznikl i Národní park Šumava“, náš největší národní park. Provázely ho ale časté problémy, např. s těžbou dřeva, s přístupem návštěvníků do jednotlivých zón NP aj. Za 30 let se tam vystřídalo už 10 ředitelů.
Ředitelem Správy NP Podyjí je od vzniku NP Podyjí stále ing. Tomáš Rothröckl. To svědčí, mimo jiné, o jeho dobrých manažerských schopnostech a promyšlené dlouhodobé koncepci rozvoje tohoto území.

Blíže - různé články v „Paměti krajiny“ a v rubrice "Výročí“: „20 let“ a „25 let" NP Podyjí“.

90 let od narození klarinetisty Josefa Horáka (* 24.3.1931, Znojmo - † 23. 11. 2005, Biberach an der Riß, NSR)

V letech 1945 až 1952 absolvoval Státní konzervatoř v Brně, působil v různých významných orchestrech v ČR a v letech 1989 až 1991 hrál na klarinet jako sólista České filharmonie Pro svoji virtuozitu byl nazýván „Paganini klarinetu“. Objevil totiž sólové koncertní možnosti basového klarinetu. Psali pro něj významní skladatelé, např. Bohuslav Martinů, Alois Hába a další.
Byl také tvůrcem české basklarinetové školy – v letech 1974 až 1979 vyučoval hru na tento nástroj na Státní konzervatoři v Praze.

Viz také: „Skládali pro Znojmo“ v rubrice „Paměť místa“.

duben

95 let od založení znojemské „Rudé hvězdy“ (21. 4. 1926, Znojmo)

V rámci historické pravdy je nutno připomínat i tato výročí. Navíc je známo, že prvorepubliková ČSR byla hodně levicová a s velkým sociálním cítěním - to se projevovalo např. výstavbou hygienických a levných dělnických bytů i jinak. Prosazovala se tehdy strana sociální demokracie (ve Znojmě třeba starosta dr. Josef Mareš, její člen, ale i jiní). V r. 1921 vznikla KSČ.

150 let od otevření znojemského nádraží (duben 1871, Znojmo)

Viz také: „150 let železnice Znojmo-Jihlava“ v rubrice „Paměť místa“.

květen

60 let od úmrtí Josef Kumpána, krajinářského a zahradního architekta (* 23. 12. 1885 Mladá Boleslav - † 9. 5. 1961 Praha)

Josef Kumpán se narodil 23. 12. 1885 v Mladé Boleslavi. Celý život působil jako projektant zahrad, parků a hřbitovů. Svoje znalosti z tohoto oboru získal zejména v Německu a ve Francii. Za první čsl. republiky, v roce 1919, založil v Praze svoji projekční kancelář. Během své pracovní kariéry postupně vyprojektoval 1028 (!) vilových a domovních zahrad, 72 zahrad zámeckých, 123 veřejných sadů (mimo jiné v roce 1928 i znojemský Jubilejní park) a 21 hřbitovů. Podílel se také na úpravě zahrad Pražského hradu i na památníku bitvy u Lipan.

80 let od narození režiséra a scénáristy Rudolfa Adlera (* 24.5.1941, Znojmo)

Ve svých dokumentárních filmech propagoval rodné město s jeho historií a regionálními tradicemi.
V roce 2019, při 14. ročníku udílení „Ocenění Okrašlovacího spolku ve Znojmě“ obdržel toto Ocenění za celoživotní propagaci Znojma ve svých dokumentárních filmech.

červen

100 let od úmrtí hudebníka Karla Foerstera (* 2. 6. 1855 Osenice - † 14. 6. 1921 Znojmo)

Karel Foerster se narodil 2. 6. 1855 v Osenici jako syn slavného českého skladatele Josef Foerstera. Karel se stal také skladatelem, ale byl známý spíše jako hudební pedagog a výkonný hudebník - houslista a varhaník. Od roku 1879 do roku 1883 byl varhaníkem ve Znojmě. Působil také v Moravských Budějovicích a v Praze.

50 let od úmrtí prvního ředitele českého gymnasia ve Znojmě PhDr. Karla Polesného (* 25. 12. 1880, Zbraslavice u Kutné Hory - † 17. 6. 1971, Písek)

Ředitelem znojemského gymnasia byl v letech 1919 až 1938. Gymnasium dnes nese jeho jméno.

viz také osobnosti: Karel Polesný

450 let od narození tiskaře a rytce Jana Willenbergera (* 23. 6. 1571 Třebenice u Vratislavi, Slezsko - † 3. 10. 1613, Praha )

signatura J.W.

viz také osobnosti: Johann Willenberger

80 let od narození výtvarníka a keramika Alexandra Waltra (* 25. 6. 1941 v Modre u Bratislavy )

Obec Modra je známá svojí malovanou keramikou. To vedlo i zdejšího rodáka Alexandra Waltera ke studiu slovenské lidové majoliky v Modre, pak vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni a nakonec Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě v ateliéru akademického sochaře profesora Kostky.
Alexander Walter zakotvil ve Znojmě, kde se také oženil. Ve svém domě přímo u řeky Dyje má svoji výtvarnou dílnu. Zabývá se keramikou komorní i monumentální. Měl řadu svých samostatných výstav v ČR (naposledy velkou výstavu v Bechyni) na Slovensku, v Rakousku, Belgii, v Itálii a v dalších evropských zemích. Je členem znojemské výtvarné skupiny „Meandr“, vzniklé v roce 2007 a jeho díla nechybí na žádné jejich výstavě. Drobnější i větší keramickou plastiku najdeme na různých místech Znojma (např. v Základní umělecké škole ve Znojmě) i ve sbírkách soukromých sběratelů.

červenec

90 let od narození filmového a televizního režiséra Jaromíra Vašty (* 21. 7. 1931 Znojmo )

Věnoval se zejména populární hudbě, nejznámější je asi televizní pořad „Vysílá studio A“ nebo trojdílný televizní seriál z roku 1968 „Píseň pro Rudolfa Třetího“.

110 let od založení Dělnického domu ve Znojmě (30. 7. 1911 )

30. 7. 1911 byl položen základní kámen k Dělnickému domu ve Znojmě (dnes kino Svět na Havlíčkově ulici). Tento dům patřil sociálně-demokratické straně.

srpen

60 let od úmrtí Josefa Auera (*23.5.1888, Znojmo-Přímětice – †2. 8. 1961, Znojmo)

2. 8. 1961 zemřel ve Znojmě Josef Auer, archivář (narozený 23. 5. 1888 v Příměticích u Znojma)

Podrobněji viz v rubrice Osobnosti

září

70 let od narození Pavla Davida (* 23. 9. 1951, Znojmo)

Znojemský malíř, oceněný Cenou města Znojma, která mu byla udělena za dlouhodobou významnou propagaci města Znojma v oblasti kultury. Pavel David maluje již od dětství, jeho oblibou jsou znojemské interiéry a znojemská panoramata. Je členem výtvarné skupiny MEANDR.

100 let od narození PhDr. Vědomila Vildomce (* 27. 9. 1921 Boskovštějně - † 28.12.1998 Znojmo)

27. 9. 1921 se v Boskovštějně, v rodině významného archeologa narodil syn Vědomil, který se stal archeologem, učitelem historie a nakonec ředitelem Jihomoravského muzea ve Znojmě. Má zásluhu např. o znovunalezení busty Charlese Sealsfielda a její umístění na hradním nádvoří.

Podrobněji viz v rubrice Osobnosti

110 let od narození Václava Adolfa Kovaniče (* 27. 9. 1911 Jaworze u Bilska, Polsko - † 28.3.1999 Kyjov)

V.A. Kovanič byl významný medailér a sochař. Vyrůstal v Újezdě u Znojma, kde jeho otec působil jako lesník.Studoval na Státní průmyslové škole sochařské a kamenické v Hořicích. Dále studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Josefa Mařatky a pak v letech 1936 až 1939 na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Otakara Španiela, u kterého studoval společně s Janem Tomášem Fischerem. Stali se celoživotními přáteli. Ve Znojmě máme od něho medaili Jana Vlka na pamětní desce na budově Znojemské besedy a medaili J.T. Fischera na pamětní desce umístněné OS na domu kde J.T. Fischer bydlel.

80 let od úmrtí Rudolfa Melkuse (* 4. 3 .1908, Vídeň – † 30. 9. 1941, Brno)

30. 9. 1941 byl v Brně v Kounicových kolejích popraven Rudolf Melkus za ilegální protinacistickou činnost. V meziválečném období pracoval ve Znojmě jako geometr, nakreslil první barevný český plán Znojma. Byl činný v Klubu československých turistů a ve skautském hnutí.

Podrobněji viz v rubrice Osobnosti

říjen

150 let od narození Fráni Kopečka (* 14. 10. 1871 Předmostí u Přerova - † 23. 8. 1946 v Ostrava)

Je autorem pohádek, fejetonů a drobnějších próz. Ceněny jsou zejména jeho literární práce ze života učitele. Učil na školách ve Znojmě, Kuchařovicích, Tvořihrázi a v Horních Dunajovicích. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno.

600 let od upálení znojemských husitů ( † 29. 10. 1421, Znojmo, Dolní náměstí)

29.10.1421 byli na Dolním náměstí ve Znojmě upáleni vůdci znojemských husitů Jan Vierdunk s jeho syn. Popraveni byli také husité z Jevišovic a Martínkova.

listopad

150 výročí narození sochaře Hugo Lederera (* 16.11.1871, Znojmo – † 1.8.1940, Berlín)

Množství jeho prací letos vystavuje znojemské muzeum.

pamětní deska na jeho rodném domě, odhalená 6.11.2011

Více na našem webu :
Hugo Lederer - osobnost Znojemska

450 let od úmrtí biskupa Jednoty bratrské Jana Blahoslava (* 20.2. 1523, Přerov – † 24.11. 1571, Moravský Krumlov)

Biskup Jednoty bratrské (Unitas Fratrum) Jan Blahoslav v roce 1557 založil v Ivančicích proslulou bratrskou tiskárnu, která byla později přesunuta do Kralic nad Oslavou. Mimo jiné zde čeští bratři vytiskli „Bibli kralickou“, jejíž vytříbená čeština a starobylost knihy údajně pomohla Masarykovi přesvědčit prezidenta USA Wilsona o významu Království českého a Zemí Koruny české a obnovu těchto zemí v rámci samostatného nového státu.

140 let od přestěhování Besedy Znojemské na Dolní náměstí (listopad 1881)

V listopadu 1881 se česká Beseda Znojemská (vzniklá v roce 1870) přestěhovala do nové budovy Besedy Znojemské č. 22 na Dolním (dnes Masarykově) náměstí ve Znojmě. Budovu Besedy postavil znojemský stavitel Jan Unger na místě bývalého hostince „U bílého lva“, částečně snad podle plánů Theophila von Hansena. Budova slouží svému účelu dodnes.

prosinec

115 let od narození Jana Kopečka (* 14. 12. 1906, Budeč na Vysočině - † 29. 3. 1986 Znojmo)

Malíř, učitel výtvarné výchovy. V mládí pobýval v Paříži. Učil na znojemských školách a na gymnasiu také zeměpis, matematiku, rýsování a deskriptivní geometrii. Je znám především svými překrásnými akvarely Znojma a jeho okolí, velkým množstvím kreseb, linorytů, olejů ale i jiných výtvarných technik nejen u nás ale i v zahraničí.

20 let od úmrtí Josefa Nechvátala (* 19. 4. 1923, Medlice u Znojma – † 26. 12. 2001, Znojmo)

Hrát na housle se učil u tehdejšího učitele na hudební škole Karla Urbánka, klavírní hru studoval soukromě u učitelky Fukačové. Jako dirigent byl Josef Nechvátal dlouholetý a obětavý vedoucí „Pěveckého sboru Vítězslava Nováka“, který byl ve Znojmě založen Albertem Pekem už v roce 1920.

270 let od narození Klementa Marii Hofbauera (* 26.12.1751 Tasovice u Znojma – † 15.3.1820 Vídeň)

Sv. Klement Maria Hofbauer, tasovický rodák, patron měst Vídně a Varšavy, redemptorista.

Blíže viz v rubrice Osobnosti Znojemska.

70 let od narození Lenky Fialové (* 30. 12. 1951, Zlín)

30. 12. 1951 se ve Zlíně narodila Lenka Fialová, loutkoherečka, výtvarnice a disidentka, která musela za normalizace opustit vlast. Žila v Rakousku. V té době spolupracovala s RFE Mnichov. Po sametové revoluci se vrátila zpět. Je členkou Okrašlovacího spolku ve Znojmě a členkou znojemské výtvarné skupiny MEANDR. Měla řadu výstav u nás i v zahraničí.

přesné datum není známo

390 let od pobytu Albrechta Václava Eusebiusa z Valdštejna ve Znojmě. ( 12.1631 až 04.1632)

1631 (prosinec) až 1632 (duben) pobýval ve Znojmě vévoda Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Na Kraví hoře u Znojma verboval vojsko do třicetileté války pro rakouského císaře. Tomu pak sám velel jako generalissimus armád.
Ve Znojmě bydlel u Horního náměstí, v tzv. Valdštejnském paláci, kde využíval i služby astrologa.

170 let od úmrtí Ambrose Augustina Spalleka (* ??. ??. 1790 Německý, dnes Havlíčkův, Brod – † ??. ??. 1851, Brno)

Seznam duchovních v Brněnské diecezi 1847

Ambros Augustin Spallek premonstrát ze Želivi, ředitel znojemského (německého) gymnasia, průkopník názorného vyučování. Ředitelem znojemského gymnasia byl v letech 1824 až 1850. Za jeho působení zde vyučoval také Johann Gregor Mendel.

140 let od založení České matiční školy (* ??. ??. 1881)

V roce 1881 vznikla ve Znojmě česká matiční škola. Sídlila na Haukově ulici (dnes ulice Jana Palacha), v místě dnešní střední zdravotní školy. Měla velký význam pro vzdělávání českých dětí v mateřském jazyce i pro povzbuzení české menšiny v převážně německém Znojmě.

Rok 2022

leden

320 let od narození Josefa Winterhaldera staršího (* 10.1.1702 Vöhrenbach – † 25.12.1769 Vídeň)

J. Winterhalder sen. - socha Davida, klášter Hradisko

Významný barokní sochař, který po studiích v Mnichově a ve Vídni, po studijních pobytech v Solnohradu a Drážďanech, pracoval převážně na Moravě,
v Hradisku u Olomouce, v Náměšti nad Oslavou, v Uherském Brodě, v Hustopeči na Bečvou a v Brně. Po roce 1750 se usídlil ve Znojmě, zde vytvořil
jedinečnou barokní kazatelnu v Mikulášském kostele, kazatelnu v Dominikánském kostele a tamtéž poboční oltář sv. Dominika.

110 let od narození Mons. Josefa Navrkala (* 25.1.1912, Vídeň - † 15.3.2003, Znojmo)

Osobní kaplan papeže Jana Pavla II., s právem užívat titul Monsignor.

únor

110 let od narození Miloslava Smutného (* 2. 2. 1912, Jindřichův Hradec - † 29. 3. 1989, Znojmo)

Miloslav Smutný je rodákem z jižních Čech, z Jindřichova Hradce. Narodil se zde 2. února 1912. V roce 1930 absolvoval Odbornou keramickou školu v Bechyni. Po sedmiletém působení na Liberecku odešel do Znojma, kde od roku 1937 působil jako keramik u známé znojemské firmy „Keramia Sláma“. Ta byla po 2. světové válce znárodněna a splynula v roce 1948 s Keramickými závody Znojmo. Zde se pak Miloslav Smutný uplatnil jako hlavní výtvarník. Pracoval tam až do svého důchodu. Vytvořil v Keramických závodech řadu návrhů užitkové, figurální i ozdobné keramiky. Mnoho z nich je v soukromých sbírkách, některé vlastní i místní muzeum. Kromě toho navrhl etiketu „Sládka Hostana“ na znojemském pivu Hostan. Nesmazatelně se ale zapsal do historie města jako hlavní výtvarník a návrhář některých kostýmů pro Znojemské historické vinobraní, vytvořené v polovině šedesátých let 20. století Františkem Koukalem. Vinobraní pak proslavilo město Znojmo daleko za hranicemi regionu. Miloslav Smutný se už nedožil „sametové revoluce“, zemřel ve Znojmě na jaře 29. března 1989.

60 let od úmrtí Karla Pokorného (* 18. 1. 1891, Pavlic u Znojma – † 14. 2. 1962, Praha)

Významný sochař z našeho regionu Karel Pokorný, žák J. V. Myslbeka, tvořil prakticky celý život v Praze. Vytvořil zde, ale i v jiných městech významná sochařská díla, např. pomník Boženy Němcové na Slovanském ostrově, sousoší Sbratření, za které dostal státní cenu a jiné. Zemřel v Praze 14. února 1962. Před rodným domem v Pavlicích je umístěna jeho bysta.

Blíže o něm: viz Osobnosti Znojemska.

110 let od narození Emila Kotrby (* 22. 2. 1912, Znojmo - † 21. 2. 1983, Praha)

Narodil se ve Znojmě v Novosadní (dnes Palackého ulici) jako třetí ze sedmi dětí. Už ve Znojmě se mu zalíbili koně a chodil je pozoroval na vojenské cvičiště v Louce. Vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně a zde pak rozvinul svůj zájem o zobrazování koní. Navštěvoval i přednášky na brněnské Vysoké škole veterinární, aby se co nejvíce dozvěděl o anatomii a fyziologii těchto ušlechtilých zvířat. Nejen, že je sám maloval, také o kresbě koní přednášel na Rotterově škole užitých umění v Praze a dokonce se stal závodním jezdcem a posléze i rozhodčím jezdeckých soutěží. Navštěvoval hřebčíny, nejvíce ten v Kladrubech a svoje znalosti z „koňského oboru“ si stále rozšiřoval. V 60. a 70. letech 20. století byl považován za mistra a světovou špičku v zobrazování koní. Mimo to ho zajímalo tzv. exlibris, byl členem „Spolku sběratelů a přátel exlibris“ a různá exlibris sám aktivně tvořil.
Ke stoletému výročí jeho narození (a dalších čtyř znojemských umělců) byla v roce 2012 ve znojemském Domě umění otevřena zdařilá výstava „5x100“ a roku 2020 o něm a jeho tvorbě vyšla velká a zasvěcená monografie „Lidé a koně“ z pera Petra Kmoška.

březen

65 let od úmrtí sochaře a medailéra Jana Tomáše Fischera (* 25.11.1912, Znojmo - † 7.3.1957, Znojmo)

Před 10ti lety, ke 100. výročí jeho narození, umístil Okrašlovací spolek na domě na Masarykově náměstí, kde s rodinou bydlel, pamětní desku.
Jeho hrob na znojemském městském hřbitově máme v úmyslu, ve spolupráci s vedení města a se souhlasem jeho dcery, vyhlásit jako hrob nadační.

Blíže o J. T. Fischerovi v naší rubrice „Osobnosti“.

100 let od úmrtí archeologa Jaroslava Palliardiho (* 10.2.1861, Telč - † 12.3.1922 Moravské Budějovice)

Proslavil se v r. 1888, spolu s Františkem Vildomcem, nálezem tzv. moravské malované keramiky na předměstí Znojma.

Blíže o něm v naší rubrice „Osobnosti“.

50 let od úmrtí Alberta Peka, hudebníka a ředitele znojemské hudební školy (* 21. 10. 1893, Poděbrady - † 20. 3. 1972, Praha)

Po celou dobu první republiky byl ředitelem hudební školy ve Znojmě, navíc byl i skladatelem. Mimo jiné uměl hrát na dudy, nahrál několik dudáckých skladeb v rozhlasu a na desky.

Blíže o něm v naší rubrice „Osobnosti“.

100 let od založení Filatetelistického klubu ve Znojmě (* 26. března 1922, Znojmo)

Od 31. března do 10. dubna 2022 proběhla ve znojemském Domě umění na Masarykově náměstí výstava s filatelistickou poradnou.

duben

15 let od úmrtí MUDr. Karla Fily, lékaře, filatelisty a vlastivědného badatele (* 20. ledna 1920, Velké Meziříčí - † 1. dubna, 2007 Znojmo)

Oční lékař MUDr. Karel Fila byl rodákem z Vysočiny, přišel do Znojma po 2. světové válce a postupně si oblíbil město i s jeho historií. Měl spoustu zájmů, mimo badatelskou činnost zejména filatelii.
Byl také několik let členem Okrašlovacího spolku ve Znojmě.
Zemřel na Květnou neděli 1. dubna 2007. Okrašlovací spolek mu udělil in memoriam „Ocenění“ za jeho badatelskou činnost, kterou činil ve prospěch města a regionu.

Blíže viz Osobnosti

30 let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě (9.4.1992 byly schváleny jeho první stanovy)

Dne 9. dubna 1992 byly příslušným odborem Ministerstva vnitra ČR schváleny stanovy občanského sdružení - Okrašlovacího spolu ve Znojmě.
Zakládajících členů bylo tehdy šest a programově navazovali na činnost bývalého Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve Znojmě zaniklého v roce
1938. Dnes má spolek kolem 30 členů a bohatou činnost - dokumentovanou zápisy ze schůzí i na našich webových stránkách. Logo spolku vytvořila
v roce 2000 naše - již zesnulá členka ing. arch. Blanka Rudolfová.

100 let od udělení čestného členství Zalesňovacího a Okrašlovacího Spolku ve Znojmě Františku Pivcovi (24.4.1922)

diplom čestného člšnství ZOS - F. Piwetz

Na slavnostní schůzi ZOS ve Znojmě dne 24. dubna 1922 mu byl udělen tento diplom čestného členství a zároveň byl po něm pojmenován i pramen pitné vody v Gránicích.

květen

220 let od velkého požáru na Dolním náměstí ve Znojmě (22.5.1802)

Malé smutné výročí: Před 220 roky, 22. května 1802, vypukl na znojemském Dolním náměstí velký požár. Zachvátil domy č. 2, 3 a 4, a to v 10 hodin dopoledne, v čase,
Panika byla tak veliká, že se prchající dav začal v úzkých ústupových uličkách tlačit, v bývalé "Pfortně" (Prostřední bráně), u dnešní Nové lékárny, došlo i k případu ušlapání několika osob, náměstí bylo plné trhovců a jejich zákazníků. (Jiří Kacet

120 let od narození Jaroslava Freye, významného knihovníka (* 22. 5. 1902, Znojmo - † 20. března 1983, Znojmo)

Narozen 22. 5. 1902 ve Znojmě. Po vystudování filosofické fakulty se na radu Jiřího Mahena stal knihovníkem a to se stalo jeho celoživotním posláním. Za okupace se mu podařilo v Praze zachránit několik cenných soukromých knihoven před zničením. Své celoživotní zkušenosti shrnul v roce 1967 do publikace „Knihovnická kronika“. Byl posléze jmenován zasloužilým pracovníkem kultury. Zemřel v rodném Znojmě 20. 3. 1983.

Blíže o něm v naší rubrice „Osobnosti Znojemska“

červen

30 let od otevření Knihovny rakouské literatury ve Znojemské městské knihovně. (*6. 6. 1992, Znojmo)

U zrodu této knihovny stála tehdejší ředitelka Znojemské městské knihovny paní Marie Kratochvílová a s ní několik aktivních občanů Rakouské republiky, zejména spisovatel Mag. Norbert Silberbauer, který v té době vyučoval na znojemském gymnasiu. Počáteční fond knihovny tvořilo 2419 svazků knih (v roce 2017 to bylo již 7577 knihovních jednotek).
Slavnostního otevření se zúčastnili např. zemský hejtman Dolního Rakouska S. Ludwig, rakouský velvyslanec v ČR Karl Peterlik, za Znojmo starosta Jan Hart a přednosta OÚ Znojmo ing. V. Pospíchal.
Již v r. 1992 knihovna participovala na znojemském mezinárodním sympoziu u příležitosti 200 let od narození spisovatele Ch. Sealsfielda, v dalších letech to byly přednášky a autorská čtení, různé výstavy a exkurze. Často se ve Znojmě objevovala česko-rakouská herečka Zdenka Procházková, Dieter Kaufmann nebo Milan Ráček. Z našich zase Jiří Svoboda nebo Věra Mašková. Jedna z výstav představovala slavné Čechy nebo pětici „Znojmáků“: Klementa M. Hofbauera, Gregora Mendela, Marii Ebner von Eschenbach, Ch. Sealsfielda a Bruno Kreiskyho.

V ČR je osm podobných česko-rakouských knihoven.

80 let od úmrtí Adolfa Opálky účastníka operace Anthropoid (* 4. 1. 1915 v Rešicích u Moravského Krumlova - † 18. 6. 1942 Praha)

18. 6. 1942 zahynul v Praze při přestřelce s nacisty v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje účastník operace Anthropoid (atentátu na protektora R. Heydricha) Adolf Opálka. Opálka se narodil 4. 1. 1915 v blízkých Rešicích u Moravského Krumlova. Při hrdinném boji v pražském kostele mu bylo pouhých 27 let.

Pro hrdinný, i když marný boj parašutistů je nyní v českém kalendáři tento den uveden jako „Den hrdinů druhého odboje".

160 let od úmrtí Juliuse Fejfalíka literárního historika (* 15. února 1833, Znojmo - † 30. 6. 1862 Vídeň)

30. 6. 1862 zemřel ve Vídni literární historik a znojemský rodák Julius Fejfalík. Jako jeden z prvních označil tzv. „Rukopis královédvorský“ za padělek.

Blíže viz v naší rubrice: „Osobnosti Znojemska“.

červenec

200 let od narození Johanna Gregora Mendla, zakladatele genetiky (* 20. 7. 1822, Hynčice - † 6. 1. 1884, Brno)

Narodil se 20. 7. 1822 v Hynčicích u Nového Jičína. V letech 1849 až 1850 učil na znojemském německém gymnasiu (dnes Obchodní akademie na ulici Přemyslovců ve Znojmě). Poté odešel do Brna, kde na zahradě augustiniánského kláštera (na dnešním Mendlově náměstí) prováděl pokusy s hrachorem a stanovil základní genetické zákony. Zemřel 6. 1. 1884 v Brně.

Blíže viz v naší rubrice: „Osobnosti Znojemska“.

110 let od narození Karla Václava Černého, spisovatele a badatela (* 22. 7. 1912, Znojmo - † 29. 1. 1996, Znojmo)

Narozen 22. 7. 1912 ve Znojmě. Zasloužil se zejména o propagaci života a díle vynálezce Prokopa Diviše a jeho bleskosvodu („povětrnostní mašiny“), kterou postavil v Příměticích u Znojma. Černý byl též spolužákem a přítelem výtvarníka a medailéra Jana Tomáše Fišera.
K. Černý napsal několik knih s různou tématikou. Zemřel ve Znojmě 29. 1. 1996.

Blíže viz v naší rubrice „Osobnosti Znojemska“.

130 let od od zřícení Loupežnické věže ( † 25. 7. 1892, Znojmo)

Loupežnická věž a Mauralova zimní pivovarská restaurace. Snímek kolem roku 1880.

Raně středověká (nikoliv románská) věž chránila přístup do znojemského hradu a s loupežníky neměla nic společného. Tradovalo se také, že kdo chtěl vejít do hradu, musel znát heslo, které znělo „Mi to znojmo“ („Je mi to známo“.) Odtud prý vznikl název města Znojma. Je to však nesprávný výklad, Znojmo je od staroslovanského „znojit“, tj. „pálit“ (od Slunce) nebo také „znojný kraj“ tj. „vyprahlý kraj“.
V 19. století získal pozemky na hradě znojemský podnikatel T. Maural a začal zde stavět pivovar. V důsledku stavebních prací se pak náhle zřítila uvedená věž, padla na vedlejší domek hlídače a zabila celou rodinu. Věž se zřítila krátce po odjezdu vídeňské komise, která konstatovala její dobrý technický stav.
130 let od této nešťastné události.

Blíže viz v naší rubrice „Paměť místa“.

srpen

800 let od úmrtí Markraběte moravského Vladislava Jindřicha (* asi 1160-1165 – † 12. srpna 1222, Znojmo)

Pečeť Vladislava Jindřicha

Byl druhorozený syn Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.
Český kníže v roce 1197 (Vladislav III., v latinských listinách Heinricus a markrabě moravský (1192–1194 a 1197–1222). Na Moravě vládl dohromady (s přestávkou) 27 let. Znojmo bylo jeho sídelním městem, respektive zdejší hrad. Zde si vydržoval dvůr, na kterém měl podobné úředníky, jako tehdejší knížata. Dle Zlaté buly sicilské z roku 1212 byla Morava zřejmě Vladislavovi Jindřichovi Morava svěřena jako říšské léno do dědičného držení. V Mariazellu nechal postavit románskou kapli (pravděpodobně 1200), z vděčnosti za uzdravení z těžké nemoci.
Jeho největším zásluhou byla vnitropolitická stabilita Moravy. Čechy a Morava se tak změnily de facto na diarchii. Původní údělná Morava se proměnila v markrabskou Moravu a konstituovala se jako země.

210 let od úmrtí Františka hraběte Dubského z Třebomslic na Lysicích (* 26.7.1749, Znojmo - † 25.8.1812, Brno)

František hrabě Dubský studoval v Mikulově na piaristickém gymnáziu a poté na šlechtické stavovské akademii v Olomouci. Již v roce 1775 byl jmenován třetím zástupcem krajského hejtmana v Brně a ve své kariéře úspěšně pokračoval po celý svůj život. Jeho zásluhy o fungování monarchie ocenil i císař František I.: „pocházejíce z jedné z nejstarších rodin Čech a Moravy, slouží již 35 let významně státu“, a povýšil ho a jeho potomky 1.4.1810 do hraběcího stavu. Na závěr své služby pro mocnářství byl jmenován prezidentem zemského soudu pro Moravu a Slezsko, předsedajícím moravského zemského soudu a c. k. tajným dvorním radou (1.3.1811).

130 let od úmrtí Josef Foerstera, hudebního skladatele (* 31. 12. 1804, Mladá u Nových Benátek - † 28. 8. 1892, Moravské Budějovice)

Josef Foerster se narodil 31. 12. 1804 v Mladé u Nových Benátek v Čechách. Jeho otec i děd byli místní významní a nadaní hudebníci, staré kantorské rodiny, ale skutečným zakladatelem slavné hudební rodiny Foersetrů byl Josef Foerster. Studoval v letech 1822 až 1825 na gymnasiu v Mladé Boleslavi, ale školu pak dokončil o rok později v Praze. Po smrti otce nastoupil jako učitel a regenschori v Osenicích u Jičína. Zde dokonce provozoval některá díla Mozarta a Beethovena. Žil tady plných 50 let a na důchod odešel ke svému synu Josefovi do Prahy. Ten zde byl ředitelem svatovítského kůru a hlavně reformátorem chrámové hudby. Také se stal otcem nejslavnějšího z rodu Foersterů, skladatele Josefa Bohuslava Foerstera.
Josef Foerster se v roce 1879 přestěhoval k dalšímu synovi, Karlovi do Znojma, kde působil jako skladatel - zejména chrámové hudby. V r. 1883 s ním pak odešel natrvalo do Moravských Budějovic. Tam ještě vyučoval hře na klavír, hrál na housle a dále skládal. Zemřel ve svých 88 letech, 28. 8. 1892 a byl pohřben na (bývalém) hřbitově před gymnasiem v Mor. Budějovicích.
Tiskem vyšly dvě jeho pohřební písně, ale v Národním muzeu v Praze je velká rukopisná pozůstalost, ze které badatele a hudebníky zajímají hlavně jeho Requiem – je jich celkem 23 (!). V majetku rodiny je navíc „Česká mše za zemřelé“ pro smíšený sbor a varhany.

Syn Karel byl až do roku 1920, kdy odešel do důchodu, ředitelem kůru v Moravských Budějovicích.

říjen

70 let se dožívá akad. malíř Karel Pokorný (25.10.1952, Znojmo)

vedoucí ústavu výtvarné tvorby 15111 na Fakultě architektury ČVÚT.

Blíže, viz v naší rubrice „Osobnosti Znoje mska“.

listopad

10 let od vykácení středního parku ve Znojmě (* 1804, Znojmo - † 3. - 4.11.2012, Znojmo)

Ve dnech 3. až 4. 11. 2012 byla, i přes důrazné protesty obyvatel Znojma, vykácena celá střední alej, jdoucí městem jako vzrostlá páteřní zeleň mezi gymnasiem a hradbami. Brněnský architektonický ateliér „Tišnovka“ doporučil dosadit po této „holoseči“ na stejné místo javor horský, i když je v nížině nepůvodním druhem. Proto se také alej napoprvé neujala a uschla. Byla pak vysazena znovu, opět těmito stromy. Následná mimořádná a intenzivní péče umožnila přežití těchto stromů i v horkém a suchém podnebí Znojma.

100 let od narození R.D. Stanislava Krátkého, tajného biskupa římskokatolické církve (* 11.11.1922, Brno-Zábrdovice – † 13.11.2010, Rajhrad)

Stanislav Krátký byl významnou osobností tzv. skryté církve, která působila u nás za totality v padesátých a potom v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Nebylo to bez prozrazení a následné šikany nebo uvěznění. Také Stanislav Krátký byl politickým vězněm a byl později tajně vysvěcen na biskupa římskokatolické církve. V letech 1956 - 1958, byl kaplanem v Žeroticích, a 1977 až 1999 spravoval farnost v Hrádku u Znojma.

100 let od založení fotoklubu (* 11.11.1922, Znojmo)

Fotoklub Znojmo existoval již ve 2. polovině 19. století (a dle některých pramenů dokonce krátce po roce 1850). Se vznikem Československé republiky byl fotoklub znovu založen dne 11. 11. 1922 prof. Zobalem a učitelem p. Ambrožem. Jeho členové pravidelně vystavovali fotografie. Významným obdobím pro fotoklub se stal přelom 60. a 70. let úspěšnou účastí v několika ročnících Meisterfotos a Biennale de fotografie Europa. Za zmínku též stojí sbírka fotografických přístrojů v počtu přesahující stovku kusů tehdejšího předsedy, prof. Josefa Najbrta, které zaujaly konstrukčním řešením či technickou finesou. Doložené z této doby jsou také besedy s panem Václavem Jírů, redaktorem revue Fotografie.
V dalších letech několik členů fotoklubu úspěšně absolvovalo Krajskou školu fotografie v Brně a Institut výtvarné fotografie na Horní Bečvě.
K většímu oživení práce klubu došlo po roce 1990 zapojením do dvou mapových okruhů (Blatenská růže a Vysočina) a vytvářením kontaktů s fotokluby z rakouského Hollabrunnu a holandského Harderwijku,
včetně pořádání vzájemných setkání a výstav.

140 let od slavnostního otevření Spolkového domu (Domeček) (* 12.11.1892, Znojmo)

12. listopadu 1882 se sešli členové občanského spolku a pozvaní hosté ve vestibulu nového spolkového domu, vyzdobeném exotickými rostlinami, aby se zúčastnili slavnostního aktu uložení posledního kamene, který byl naplánován na 10. hodinu.
V určený čas vystoupili předseda občanského spolku, pan městský radní a poslanec zemského sněmu Johann Haase, a přivítal společnost, načež pan architekt Slowak mu, s krátkým projevem, předal klíče od domu.

40 let od slavnostního otevření nové kryté sportovní haly v areálu znojemského stadion (* 19.11.1982, Znojmo)

Referoval o tom týdeník „Znojemsko“ dne 24. 11. 1982. Z článku je cítit normalizační duch tehdejší doby, ale pro vystižení celkové atmosféry osmdesátých let jsme ho použili. Článek je podepsán novinářskou zkratkou -mh- :
„Pátek 19. listopadu 1982 se stal významným dnem nejen pro sportovce okresu, ale pro všechny občany okresního města. Nestává se totiž každý den, aby byl předán do užívání takový objekt, jako nová sportovní hala. Krátce před 15. hodinou se shromažďují před halou občané, zvesela vyhrává pionýrská dechovka. Blíží se slavnostní okamžik…
Vedoucí tajemník OV KSČ Zdeněk Rada spolu s poslancem ČNR a předsedou ČÚV ČSTV Miroslavem Hlaváčkem přestřižením pásky předal sportovní halu do užívání…. Moderně řešená, vkusně vybavená, zapadá sportovní hala velmi dobře do celého areálu TJ Znojmo. Na hrací ploše 48 x 24 metrů lze provozovat všechny druhy sálových míčových sportů. V hledišti může zasednout 420 diváků. Součástí areálu jsou kromě šaten a sociálního zařízení i posilovna a místnost pro masáže. S výstavbou objektu, který má hodnotu přes 16 milionů korun bylo započato v roce 1979 podle návrhu ing. Arch. J. Siegela z pražského Stavoprojektu – generálního projektanta…“

300 let od schválení veřejného uctívání milostného obrazu „Panny Marie Pomocnice křesťanů“ v dominikánském kostele Povýšení sv. Kříže ve Znojmě. (*23. 11. 1722)

Asi nejznámějším kostelním obrazem ve Znojmě bude milostný obraz zvaný „Panna Marie Pomocnice křesťanů“ na sloupu bočního oltáře sv. Liboria na pravé straně lodi kostela dominikánů na ulici Dolní České. Je to kopie staroboleslavské plastiky, tzv. „Paladia (ochránkyně) země České“. Obraz věnoval roku 1676 kostelu Ondřej Kachel, znojemský řemeslník. Při modlitbách věřících před obrazem se začala množit zázračná uzdravení, a tak v dubnu 1722 přišla do kostela církevní komise, aby vše přešetřila. Do té doby bylo zapsáno a přezkoumáno 245 vyslyšení a zázraků. Tak mohl olomoucký biskup Hannibal von Schrattenbach vydat dne 23. listopadu 1722 dekret, kterým byl tento obraz, nyní zvaný milostný obraz „Panny Marie Pomocnice křesťanů“ uznán za zázračný a kostel Povýšení sv. Kříže se tím stal znojemským poutním místem. Pro obraz byl vybrán křesťanský svátek Narození Panny Marie, který římskokatolická církev slaví každoročně 8. září.

Blíže, viz v naší rubrice „Paměť míst a“

110 let od narození sochaře a medailéra Jana Tomáše Fischera (* 25. 11. 1912 Znojmo – † 7.3.1957, Znojmo)

Narodil se 25. 11. 1912 ve Znojmě. Na Akademii výtvarných umění v Praze se stal žákem Otakara Španiela. Ve Znojmě se po válce věnoval keramice, ale zejména proslul jako medailér. Pracoval také jako sochař, známá je jeho busta Prokopa Diviše v parčíku před znojemským archivem. Zemřel v pouhých 44 letech 7. 3. 1957. Jeho hrob na znojemském hřbitově byl v roce 2023 prohlášen za nadační hrob.

Blíže, viz v naší rubrice „Osobnosti Znojemska“.

prosinec

110 let od narození malíře Znojemska Josef Růžičky (4.12.1912, Znojmo - 19.1.1972, Znojmo)

Malíř Josef Růžička se ve své tvorbě soustředil na motivy z města Znojma a blízkého okolí, zvláště z Kraví hory. Město i okolní přírodu velmi dobře znal, vždyť se zde narodil a celý život tady žil a tvořil. Velkou sbírku jeho obrazů vlastní rodina MUDr. Karla Fily, který mu, jako oční lékař, zachránil v šedesátých letech 20. století zrak – úspěšně u něj operoval šedý zákal. Růžičkovy obrazy vlastní další nespočet znojemských patriotů ve svých soukromých sbírkách.

Blíže, viz v naší rubrice „Osobnosti Znojemska“.

přesné datum není známo

130 let od zahájení výsadby Městského lesíka v roce (* 1892, Znojmo)

Na sever od města Znojma byla rozsáhlá planina, sloužící jako pastvina, místními nazývaná „Malá Kraví hora“. Země zde nebyla příliš úrodná - převážně hlinitopísčitá, vhodná právě jen k pasení dobytka.
Přesto se Zalesňovací a okrašlovací spolek ve Znojmě, vzniklý v r. 1878, rozhodl, že tuto oblast vysází stromy, neboť souvislých lesů a lesíků bylo na Znojemsku velmi málo.

Ke své práci přikročil v roce 1892. Přesné datum není známo, ale můžeme předpokládat, že to bylo na jaře. Hlavními iniciátory výsadky byli členové spolku lesmistr Brosch, nadlesní Lerch a lesmistr Bayer. Později se do Znojma přistěhoval lesní pojezdný Piwetz a aktivně se k nim přidal. Členové spolku vysazovali hlavně duby, později i jiné dřeviny. Městský lesík je také protkán vhodně koncipovanými cestami a cestičkami.
Postupně se stal, pro svoji blízkost městu, oblíbeným cílem pěších nedělních výletů Znojmáků.

Po roce 1990 ale začal trpět neúdržbou, některé stromy začaly usychat a objevila se spousta náletových dřevin. Proto vedení města rozhodlo o jeho revitalizaci. Ta probíhá v současné době a je rozdělena do tří etap. Náš Okrašlovací spolek práce v Městském lesíku pečlivě sleduje a vytvořili jsme na naších webových stránkách pro tento účel vlastní rubriku (viz: Městský lesík), kde mohou zájemci postup prací sledovat.

Rok 2023

leden

100 let od úmrtí spisovatele Jaroslava Haška (* 30. 4. 1883 Praha, † 3.1. 1923, Lipnice nad Sázavou)

Podle Haškovy knihy „Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku“, napsané v letech 1911 - 1912, ale vydané až v roce 1963, navštívil Hašek s dalšími dvěma kumpány (malířem Kubínem a hercem Wágnerem) během léta 1905 v rámci tzv. „apoštolské cesty“ i město Znojmo, odkud potom odjel vlakem do Vídně.

Blíže viz v rubrice „Paměť místa“ (článek Zastavení slavných ve Znojmě).

60 let úmrtí děkana Josefa Rudoleckého, (* 20. 12. 1880, Tuřany u Brna – † 15. ledna 1963, Znojmo)

Dne 15. ledna 1963 zemřel ve Znojmě kněz Josef Rudolecký (1880 – 1963). Dlouhé roky byl farářem v Únanově (éd r. 1910 do r. 1945). Zorganizoval zde český vlastenecký tábor lidu, jako člen čs. strany lidové založil tělovýchovný spolek Orel a byl členem Besedy Znojemské. Zde se věnoval zejména výuce na hudební nástroje pro chudé děti. Po válce byl farářem u sv. Mikuláše ve Znojmě (kde v r. 1905 začínal jako kaplan). V r. 1952 důrazně protestoval proti bourání kaple na Mariánském náměstí ve Znojmě.

Podrobněji viz v rubrice „Osobnosti Znojemska“.

35 let od úmrtí matky Marie Vojtěchy Hasmandové (* 25.3.1914 Huštěnovice - † 21.1.1988 Znojmo-Hradiště)

21. ledna 1988 zemřela v klášteře na Hradišti u Znojma generální představená kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (boromejek) Matka Marie Vojtěcha Hasmandová (1914 až 1988). V roce 2014 uznal papež František její heroické ctnosti a prohlásil ji za ctihodnou. Dále probíhá proces jejího blahořečení.
Je pohřbena uprostřed „svých“ sester na hřbitově nedaleko kláštera na Hradišti u Znojma.

Blíže o ní v rubrice „Osobnosti Znojemska“.

260 let od narození německého spisovatele a básníka Johanna Gottfrieda Seumeho (* 29. ledna 1763, Lützen-Poserna, Sasko -- † 13. června 1810, Teplice v Čechách)

Johann Gottfried Seume byl německý spisovatel, básník a cestovatel. Nejjvíce je známý pro svou "Procházku do Syrakus".

Seume se narodil v roce 1763 jako syn chudého rolníka a bývalého bednáře Andrease Seumeho a také matka Regina Liebingová pocházela z rolnické rodiny.
Studoval teologii na univerzitě v Lipsku v roce 1780/81, a v letech 1789 až 1792 zde pokračoval ve studiích konkrétně práva, filozofie, filologie a historie. Studium završil magisterským titulem, kvalifikoval se jako profesor a poté pracoval jako hospodářský správce, stejně jako během studií.

Od roku 1797 Seume pracoval až do své první velké túry (1801) v Grimmě jako korektor pro svého přítele, vydavatele Georga Joachima Göschena. Počínaje prosincem roku 1801, podnikl dvě velké cesty, které ho zavedly do velkých částí Evropy. Ve své první cestě Seume v letech 1801/1802 cestoval z Lipska do Syrakus. Na zpáteční cestě 1802 z Itálie Seume cestuje přes Švýcarsko, Paříž, Štrasburk, Frankfurt a Výmar. Celkem urazil kolem 6.000 km, a z toho většinu překonal pěšky.

Po návratu do Lipska pracoval jako spisovatel a vyučoval jazyky jako soukromý učitel. Svou cestu do Syrakus popisuje v cestopisu "Spaziergang nach Syrakus" (Procházka do Syrakusy). O Znojmu se zmiňuje ve dvou kapitolách. "Von Prag nach Znaym" (Z Prahy do Znojma) a "Von Znaym nach Wien" (Ze Znojma do Vídně). Druhá cesta ho zavedla do Ruska, Finska a Švédska v letech 1805/1806.

V posledních letech jeho života se Seumeho finanční situace zhoršila. Kromě onemocnění noh, postihlo Seumeho v roce 1808 těžké onemocnění ledvin a močového měchýře, ze kterého se již nikdy nezotavil. Když se problém s nohami zlepšil, rozhodl se pro lázeňskou lečbu. Seume doufal, že se vyléčí v lázních v českých Teplicích, půjčil si peníze a odjel do lázní, kde však deset dní po příjezdu zemřel. Byl pohřben na místním hřbitově.

Detailní informace :Zastavení známých II..

únor

190 let od narození vědce Julia Fejfalíka (*15.2.1833, Znojmo - †30.6.1862, Vídeň)

90 let od úmrtí hudebního skladatele, dirigenta a houslisty Vítězslava Nováka (* 2. 6. 1905 v Tavíkovice – † 19. 2. 1933, Praha)

Pozn.: jedná se o jmenovce slavnějšího skladatele a ředitele pražské konzervatoře Vítězslava Nováka (nar. 5. 12 1902 v Kamenici nad Lipou, který zemřel 18. 7. 1949 ve Skutči).

březen

230 let od narození Karla Postla (psal pod pseudonymem Charles Sealsfield) (* 3.3.1793 Popice u Znojma – † 26.5.1864 Solothurn ve Švýcarsku)

Knižní díla: „Rakousko, jaké je“, „Kniha o kajutě“, „Tokeah a Bílá Růže“ a další. Jeho totožnost byla odhalena až po smrti.
Ve Znojmě má dvě bysty (na hradě a v parku, kde byla položena 3.3.2013 kytice).

80 let od narození PhDr. Jiřího Červenky (* 5.3.1943 Jindřichův Hradec- † 30.5.2021 obec Pecka)

Historik, dlouholetý kastelán hradu Pecka v Podkrkonoší, básník (např.soubor „Uvidět Znojmo“), polonista, překladatel z polštiny, člen Okrašlovacího
spolku ve Znojmě. I když nebyl narozen přímo ve Znojmě, dětství a mládí prožil zde a cítíl se zde doma.

80 let od narození Pavla Matyaska ( * 7.3. 1943 Znojmo - † 16.3.2011 Znojmo)

Pavel. Matyasko byl dlouholetým aktivním členem Okrašlovacího spolku ve Znojmě. Jeho aktivity ale významně zasahovaly i do jiných kulturních oblastí. Byl jedním ze zakladatelů „Přátel Spolku Hroznové kozy“, existujícího dodnes, výtvarníkem první podoby Hroznové kozy, zapáleným fotografem a obdivovatelem a znalcem krás Podyjí.
Dokázal také jako pedagog úspěšně vést svoje venkovské žáky k vnímání kulturních hodnot a tvořit s nimi neobyčejná výtvarná dílka.
Jeho náhlý odchod byl pro kulturní život regionu velkou ztrátou.

Viz "Vzpomínka Na Pavla Matyaska"

210 let od narození Antonína Dominika Fernkorna (* 17. 3. 1813 v Erfurtu - † 16. 11. 1878 ve Vídni)

Významný sochař počátečního historismu. K jeho nejdůležitějším dílům patří jezdecké sochy velkovévody Karla a prince Evžena Savojského ve Vídni, bána Josipa Belačiče v Záhřebu, socha lva v Aspernu (Vídeň 22). Také socha Niké ve Znojmě (Památník Karla Kopala na Komenského náměstí)
je jeho prací.

100 let od narození hudebníka, dirigenta, skladatele a učitele Jana Valíka (* 24. 03. 1923 Horní Bobrová - † 21. 12. 2016 Znojmo)

Jan Valík se narodil jako jeden z pěti sourozenců dne 24. 3. 1923 v Horní Bobrové na Vysočině. Vyrůstal v nedalekém Křižanově v partě muzikantů, s nimiž ve svých šestnácti letech začal hrát na trumpetu a posléze se stal také dirigentem velké křižanovské dechovky. Studoval na gymnáziu ve Velkém Meziříčí, následně byl přijat na brněnskou konzervatoř. Studium zakončil absolutoriem dirigentského oddělení.
V roce 1951 nastoupil jako učitel do Lidové školy umění v Ořechově u Brna. Současně pokračovalo jeho působení v Československém rozhlasu Brno, kde už v průběhu studií na konzervatoři figuroval jako externí režisér hudby.
V roce 1960 se přestěhoval do Znojma, kde pracoval jako učitel v Lidové škole umění a založil zde žákovský orchestr. V té době začala také jeho spolupráce s Jihomoravským divadlem ve Znojmě.
Samostatnou kapitolou jeho života byla dechovka, kterou měl vždycky rád a zůstal jí věrný. Založil proto Znojemskou třináctku, kterou čtyřicet let vedl. Úspěchy slavila rovněž v zahraničí.
Jan Valík stál rovněž u zrodu Znojemského historického vinobraní, jehož autorem a zakladatelem byl František Koukal. Právě na jeho přání zkomponoval slavnostní fanfáry, které se staly nedílnou součástí znojemského vinobraní pořádaného dle původního scénáře autora.
Po odchodu do muzikantského důchodu shrnul své celoživotní působení v oblasti hudby těmito slovy: "Nejvíce mě těší ta léta obyčejné radosti z muziky, z každé povedené skladby a jsem taky rád, že jsem mohl taky já něco muzice dát a snad být trochu i příkladem pro ostatní kapely".
Po boku své ženy Ludmily se dožil třiadevadesáti let.

900 let od vpádu českého kníže Vladislava na Moravu (přesné datum není známo))

V březnu 1123 vtrhl český kníže Vladislav s vojskem na Moravu, vyhnal bratra Soběslava a znojemský úděl svěřil Konrádu II. (Znojemskému), synu Lutolda.

duben

80 let od smrtí generála in memoriam Jiřího Jaroše (* 16. 1. 1896, Velké Mezeříčí - † 06. 4. 1943, Stuttgart)

Jiří Jaroš, rodák z Velkého Meziříčí byl velitelem pluku ve Štefánikových kasárnách ve Znojmě (dnes již neexistují, stávaly na dnešní Jarošově ulici). Za okupace se stal krajským velitelem ilegální protinacistické organizace „Obrana národa“ a byl posléze zatčen gestapem. Při výslechu nikoho ze svých spolubojovníků neprozradil, i u soudu při stuttgartské věznici se choval statečně. 6. 4. 1943 byl ve Stuttgartu popraven .

Viz také „Osobnosti Znojemska“.

400 let od úmrtí barokního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (* 20. 7. 1656 Štyrský Hradec - † 15. 4. 1723 Vídeň)

Johann Bernhard Fischer, od roku 1696 Fischer von Erlach, známý také jako Fischer von Erlach starší (narozen 20. července 1656 ve Štýrském Hradci; zemřel 5. dubna 1723 ve Vídni), byl rakouský barokní architekt a otec Josepha Emanuela Fischera von Erlach. Jeho otec Johann Baptist Fischer byl sochař a první učitel Johanna Bernharda. Jeho matka Anna Maria byla v prvním manželství provdána za sochaře Sebastiana Erlachera. Johann Bernhard přidal toto jméno (bez posledních dvou písmen) k rodovému jménu Fischer u příležitosti jeho nobilitace.
Poté, co se Johann Bernhard poprvé vyučil sochařem v dílně svého otce Johanna Baptista Fischera ve Štýrském Hradci, odešel ve věku 14 nebo 15 let do Říma. Pravděpodobně zde pobýval od roku 1670/71 do roku 1686.
Fischer von Erlach je jedním z vynikajících architektů své doby, ale v rakouské architektuře zůstává jedinečný, a to nejen pro své klasické zaměření. Jeho formální jazyk je klidný a monumentální – ornamenty ustupují v pozadí důrazu na architektonickou harmonii.

Díla (výběr)
Jízdárna pro zámek Lednice na Moravě.
„Síň předků“ Althanů ve Vranově nad Dyjí
Česká dvorní kanceláře ve Vídni
Kostel sv. Karka Boromějského ve Vídni

100 let od narození Josefa Nechvátala (* 19. 4. 1923, Medlice u Znojma – † 26. 12. 2001, Znojmo)

19. 4. 1923 se v Medlicích narodil Josef Nechvátal, klavírista a dlouholetý sbormistr znojemského „Pěveckého sdružení Vítězslava Nováka“. Byl také pedagogem na Lidové škole umění ve Znojmě. Zemřel v našem městě 26. 12. 2001.

květen

50 let od úmrtí Herberta Felixe (* 9.7. 1908 Znojmo – † 5.5. 1973 Torekov, Švédsko)

Herbert Felix, znojemský podnikatel – „okurkový král“ a protifašistický bojovník, čestný občan města Znojma.

Blíže viz v „Osobnosti Znojemska“

80 let od narození Lubo Kristka (* 8. 5. 1943 Brno – )

Lubo Kristek, sochař, výtvarník, performer, který si kromě rodného Brna, kde netradičně ozdobil svůj dům, oblíbil i Znojemsko, konkrétně Podhradí nad Dyjí.
Zde pořádal poblíž zříceny místního hradu své nezapomenutelné performance. Svým uměním často provokuje. Tak se to před nedávnem stalo i ve Vranově nad Dyjí.

Znojmo-Louka, levý břeh Dyje, součást Kristkovy Podyjské glyptotéky, nese název "Vysvobození z útrap"

Blíže viz v „Osobnosti Znojemska “

100 let od úmrtí Franze Piwetze (*14.7.1844 Holubice - † 9.5.1923 Znojmo)

V Zalesňovacím a okrašlovacím spolku byl dlouholetým jednatelem a 24. dubna 1922 byl jmenován i jeho čestným členem

Viz také: Osobnosti Znojemska.

100 let od narození Miloslava Trmače (*18. 5. 1923, Tišnov - † 22. 1.1994, Brno)

Miloslav Trmač, pedagog, regionální badatel, učil v Kravsku na základní škole, Studoval zeměpis a dějepis, ale dějepis učit nesměl. To si vynahrazoval vlastivědným bádáním.

Viz také: Osobnosti Znojemska.

červen

60 let od úmrtí ing. Jakuba Jirala (* 18.7.1884 Mičovice na Prachaticku – † 5.6.1963 Znojmo)

Lesní inženýr ing. Jakub Jiral přišel po první světové válce do Znojma a stal se prvním Čechem – jednatelem v původně německém Okrašlovacím spolku.
Jeho zásluhou se tento spolek dále rozvíjel a dobře spolupracoval se znojemskými Němci.Ing. Jiral obdržel in memoriam Ocenění současného Okrašlovacího spolku ve Znojmě.

červenec

395 let od znovuobnovení Moravského markrabství ( 01. 07. 1628 ve Znojmě)

erbovní listina - Fridrich III. Habsburský

Miniatura v erbovní listině vydané Fridrichem III. Habsburským

Český král a moravský markrabě Ferdinand II. Habsburský vydal po vojenském vítězství nad českými a moravskými stavy v bitvě na Bílé hoře v roce 1620 nová zemská zřízení, a sice 10. května 1627 pro Čechy a o rok později 10. května 1628 pro Moravu. Na základě myšlenky o propadlých právech stavů byla tato zřízení vydána bez jejich souhlasu, z panovníkovy pravomoci.
Obnovené zřízení zemské pro Moravu bylo vyhlášeno na prvním pobělohorském zemském sněmu konaném ve Znojmě 1. července 1628. Toto zřízení znamenalo konec stavovských svobod a na tehdejší dobu značné náboženské tolerance a v platnosti pak s menšími úpravami zůstalo až do roku 1848.

145 let od založení Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve Znojmě.

Jeho stanovy byly schváleny 4.července 1878 - viz 2008 červenec

95 let od úmrtí Maxe Mayera rytíře z Ahrdorffu a Wallersteinu (* 3. 12. 1845 Kroměříž – † 7.7. 1928 Božice u Znojma)

115 let od narození Herberta Felixe (* 9.7. 1908 Znojmo – † 5.5. 1973 Torekov, Švédsko)

Herbert maturoval na znojemské reálce a pak pokračoval ve studiu na vídeňské Vysoké škole ekonomické. V rodině Felixových se mluvilo německy a česky, Herbert se později naučil švédsky, anglicky a částečně francouzsky. Po ukončení studií, v zastoupení rodinné firmy Löw & Felix, cestoval po Evropě, kde měl zajistit rozšíření vývozu okurek. Ve Švédsku se tak seznámil s Kerstin Cruickshank, s kterou se roku 1937 oženil, svatba byla ve Znojmě. V roku 1938, po nástupu Hitlera k moci, se rozhodl, že se vrátí se zpět do Švédska – do Göteborgu. Chtěl vzít s sebou i rodiče, ti ale odmítli ze Znojma odejít. Zde Herbert uzavřel smlouvu na výrobu sladkokyselých okurek a jiné zeleniny a stal se ředitelem továrny ve městě Eslöw. Podnik začal velice prosperovat – Felix zde totiž uplatnil rodinný recept a vytvořil ve Švédsku typickou chuť „znojemských (ale nyní švédských) okurek“, podnik dostal později jméno Felix AB (AB – akciová společnost).
viz také: Osobnosti - Herbert Felix

155 let od narození Růženy Svobodové (*10. 7. 1868 Mikulovice – †1. 1. 1920 Praha)

Narodila se 10. 7. 1868 jako Růžena Čápová v rodině správce premonstrátského majetku v Mikulovicích. Její otec byl také jedním ze zakladatelů „Besedy Znojemské“. Růžena se špatně snášela s matkou a ve svých 22 letech se provdala do Prahy za úředníka. Tam se brzy seznámila s literárním kritikem F. X. Šaldou, který usměrňoval její literární talent. Nakonec se stal jejím intimním přítelem. Hrdinkami románů Růženy Svobodové jsou nejčastěji ženy, někdy i děti. Její dílo je uloženo v Památníku národního písemnictví v Praze. Ve Znojmě je po ní pojmenována ulice, v rodných Mikulovicích má pamětní desku.
Viz také: Osobnosti - Růžena Svobodová

120 let od narození historika Jakuba Trnky (* 18.7.1903 Křenovice – † 28.5.1965 Znojmo)

Učitel dějepisu na znojemském gymnaziu, vlastivědný pracovník, divadelní ochotník, předseda Muzejní rady ve Znojmě,
iniciátor vyhlášení Městské památkové reservace Znojma, zachránce Kopalova pomníku v padesátých letech 20.století.

Viz také: Osobnosti - Jakub Trnka

srpen

145 let od uskutečnění první Valné hromady Zalesňovacího a okrašlovacího spolku. (5. 8. 1878, Znojmo)

Znojemský deník (Znaimer Wochenblatt) - 10. 08. 1878

Dne 5. 8. 1878 se uskutečnila první Valná hromada Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve Znojmě. Členové nově vzniklého znojemského spolku se sešli v tzv. zimním lokále Mauralova pivovaru na znojemském hradě. I pivovarník Maural byl jedním ze zakládajících členů. Prvním předsedou byl zvolen Johann Haase (pozdější starosta města Znojma), místopředsedou Ferdinand Kerneker. Valná hromada se měla uskutečnit už v červenci, ale pro malý počet členů, pravděpodobně v důsledku vrcholícího léta, se neuskutečnila a termín byl přesunut na 5. srpna. Stanovy spolku byly Moravským místodržitelstvím v Brně schváleny již 4. 7. 1878. Ve Sborníku Státního okresního archivu Znojmo z roku 2012 jsou některá dohledaná fakta o této události i o činnosti původního Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve Znojmě.

Současný Okrašlovací spolek se snaží navázat na tuto přerušenou tradici. Při oslavě třiceti let svého založení jsme se sešli v historických prostorách pivovarské hradní restaurace, kde jsme – mimo jiné - vzpomenuli na svého předchůdce.

90 let od dokončení hráze Vranovské přehrady (9.8.1933 dokončena koruna hráze)

Zahájení stavby v lednu 1930. Síla zdi v základu 41,74m, v koruně 7m. Délka zdi v základu 126m,v koruně 290,40m. Výška zdi nad základem 53m, nad dnem 47,12m. Cena stavby 130 mil. Kčs (samotná hráz 86 mil. Kčs). Délka jezera 30 km k jezu v Podhradí nad Dyjí, plocha 760 ha, objem 122,66 mil m3. Lodní doprava od roku 1934, první loď „J.Máša“, její první plavba 10.7.1934.

(Údaje jsou čerpány z knihy „Vranovská přehrada“, autor M.Vaněk, vyd. Sursum, 2012).

80 let od narození Jiřího Svobody (* 12.8.1943 Znojmo – † 24.2.2022 Znojmo)

Učitel dějepisu a češtiny, historik, překladatel z němčiny, člen Okrašlovacího spolku ve Znojmě a mnoha dalších místních sdružení. Obdržel Ocenění Okrašlovacího spolku.

září

180 let od narození Václava Kosmáka (* 5. 9. 1843 Martínkov u Moravských Budějovic – † 15. 3. 1898 Prosiměřice)

5. 9. 1843 se v Martínkově u Moravských Budějovic narodil Václav Kosmák, budoucí kněz a spisovatel. Své povídky uveřejňoval jako sociální vhledy do života obyčejných lidí a nazýval to „Kukátky“. Největší vliv měl na něj v brněnském semináři František Sušil, kněz, spisovatel a sběratel lidových písní. Václav Kosmák svoje povídky uveřejňoval zejména v časopisech Obzor a Moravská orlice. Literárních Kukátek je téměř nepočítaně, zaplňují dvě desítky knih (např. Hájovna u sv. Majdaleny, Dobrá rada, Mateřídouška a mnoho dalších). „Kukátkář“ Václav Kosmák zemřel 15. 3. 1898. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, v rodném Martínkově má umístěnou pamětní desku.

Viz také naše rubrika „Osobnosti“.

110 let od narození Františka Koukala (* 28.9.1913 Vídeň – † 5.3.1988 Znojmo)

Je zakladatelem Znojemského historického vinobraní (první vinobraní s historickým průvodem krále Jana Lucemburského se odehrálo v září 1966, a mělo velký úspěch). Z politických důvodů bylo omezeno zprvu jen na Znojemské hodokvasy na hradě a nakonec úplně zrušeno. V roce 1991 tuto tradici obnovil nový organizátor Vladislav Rakušan.

Viz také naše rubrika „Osobnosti“.

85 let od podpisu Mnichovské dohody (29.9.1938, Mnichov)

V noci z 28. na 29. září 1938 byla v sále mnichovské hudební školy podepsána tzv. Mnichovská dohoda, která přikazovala Československé republice odstoupení pohraničních oblastí s více než 50 procenty německého obyvatelstva. Toto území připadlo Německé říši. Dohodu podepsaly dva fašistické státy: Německo (Hitler), Itálie (Mussolini) a dva demokratické státy, které měly Československo ochránit: Francie (Daladier) a Velká Británie (Chamberlain). Touto tzv. Mnichovskou dohodou ztratila naše republika 41 O95 km2 území a 4 879 000 obyvatel. Také Znojmo a část Znojemska připadla Říši. Území bylo přičleněno k „Ostmark“ (tj. bývalému Rakousku) do župy Niederdonau.

Chamberlain Daladier Hitler Mussolini

říjen

85 let od obsazení Znojma německým vojskem (9.10.1938, Znojmo)

Na základě Mnichovské dohody připadla velká část Znojemska Německé říši. Bylo zabráno také město Znojmo. Už od 6. října 1938 začalo české obyvatelstvo utíkat ze Znojma do vnitrozemí. 7. října zasedala městská rada, v čele ještě se starostou Valentinem Skurským. Po obsazení Znojma mělo vedení města přejít do rukou prvního místostarosty dr. Ericha Haaseho. Obsazování města wehrmachtem začalo již dopoledne v neděli 9. října 1938, kdy německá letadla oblétávala město, hlavně nádraží. Na příkaz dr. Haaseho zněly kostelní zvony. Odpoledne začaly přes hranici přicházet dvě kolony německých vojsk. U Hatí je vítal dr. Haase a krajský vedoucí NSDAP dr. Kottek se svým zástupcem Felixem Bornemannem. Ti hned vyvrátili hraniční sloup u Hatí. Této skupině wehrmachtu velel generál Bayer. Druhý proud pod velením generála Feuersteina prošel kolem zdemolované celnice u Hnanic, kde je vítali příslušníci Freikorpsu. Oba proudy se spojily u Oblekovic a pokračovaly do Znojma Vídeňskou třídou. Zde je již vítaly zástupy nadšených znojemských Němců. S vojáky přišlo do Znojma i gestapo, které obsadilo vilu bývalého starosty Mareše. Ten se již před tím odstěhoval do vnitrozemí. Také znojemská kasárna byla předána bez jediného výstřelu. Odpoledne se zaplnilo Dolní náměstí, přejmenované na Adolf Hitler Platz. Vystoupil zde s děkovným projevem dr. Haase a po něm měl hlavní projev dr. Seys-Inquart, říšský místodržící. (Tento rodák ze Stonařova byl po válce norimberským soudem odsouzen k trestu smrti.) Večer se konal pochodňový průvod. Již den před tím, 8. října, bylo obsazeno Hrušovansko. Odtržené Znojemsko bylo připojeno k župě Niederdonau. A už 10. října byly hranice do vnitrozemí uzavřeny a hlídány. U Znojma byla hraniční závora u Přímětic. 26. října navštívil Znojmo i Hitler, před tím si ještě prohlédl vyklizené hraniční bunkry. Město bylo vyzdobeno prapory s hákovými kříži. Horní náměstí ve Znojmě začalo nést název Konrad Henlein Platz a Rašínova třída (dnes 17.listopadu) byla přejmenována na třídu Hermanna Göringa. Hitler také nechal vyměnit znojemského starostu dr. Haaseho za „muže čisté rasy“, Rudolfa Urbana z Jaroslavic, člena SA.

100 let od otevření těchto českých menšinových škol. 7. a 28. 10. 1938

První Československá republika se hned od svého počátku začala starat o českou menšinu v poněmčeném českém a moravském pohraničí a začala stavět moderní školní budovy českých menšinových škol. Ve znojemském příhraničí byla - jako první v kraji – otevřena dne 7. října 1923 česká menšinová škola v Šatově a následně 28. října 1923 podobná škola v Dobšicích.

V Šatově měla jednopatrová budova školy celkem 4 učebny, tělocvičnu, stálé jeviště, čítárnu, dva kabinety, dílnu, sborovnu a byt pro správce školy. Při škole bylo hřiště a krásná zeleninová a ovocná zahrada. Slavnostního otevření se zúčastnila téměř celá zdejší česká menšina. Správcem školy (tj. řídícím učitelem) byl ustanoven učitel Josef Dorotík.

V Dobšicích byla česká menšinová škola slavnostně otevřena na státní svátek nové republiky dne 28. října 1923. Slavnosti se zúčastnilo na 5 tisíc Čechů, také z blízkých obcí Nového Šaldorfa, Šatova a dalších. Řídícím učitelem byl jmenován Cyrill Černošek. Učit se zde začalo od 1. listopadu 1923. Do 1. a 2. třídy sem bylo zapsáno celkem 25 českých chlapců a 23 děvčat. Škola byla rovněž jednopatrová, s bytem pro správce školy. Dnes zde sídlí Obecní úřad obce Dobšice.

170 let od odhakení pomníku plk. Kopala (16. 10. 1853, Znojmo)

Anton Dominik Fernkorn. - návrh pomníku

16. října 1853 byl ve Znojmě na Kopalově (dnes Komenského) náměstí slavnostně odhalen pomník plukovníka Karla Kopala, rodáka ze Ctidružic.

O vybudování důstojného památníku se mezi Kopalovými přáteli začalo hovořit už v roce 1848. Nejprve to byly jen skromné úvahy, jako např. zřízení pamětní desky. Pak to měl být obelisk u Ctidružic, ale nakonec, po usilovné práci některých aktivních znojemských rodáků, zejména Matyáše Elsingera, vídeňského obchodníka, ale i dalších, třeba předsedy komitétu Doležala, se nakonec podařilo sehnat potřebnou částku, aby vznikl dnes všemi obdivovaný Kopalův památník. Na něj přispěli třeba polní maršál Radecký, ale rozhodující finanční podíl přišel od samotného císaře. Významný vídeňský sochař Anton Dominik Fernkorn zhotovil sochu Níké, celý návrh obelisku je od architekta Paula Sprengera. Bylo použito šest set kilogramů děloviny z ukořestněných sardinských kanónů, tento kov věnoval habsburský dům. Anganžoval se také hrabě Salm, majitel sléváren v Blansku.
Náklady na slavnostní odhalení vyšplhaly na 5800 zlatých, ty uhradila znojemská radnice Na náměstí vznikly dvě tribuny, za město zde promluvil starosta Anton Buchberger, přítomen byl místodržitel Moravy hrabě Lažanský z Brna a vysocí vojenští představitelé.
Ceremoniál zahájila mše svatá, sloužil děkan od sv. Mikuláše, oltář stál v průjezdu Císařské brány (dnes brána neexistuje). Pamětní listina byla uložena do skleněného pouzdra a vložena do základního kamene pomníku. 10. prapor polních myslivců zatroubil signál na stříbrný roh a pak už byl pomník slavnostně odhalen.
Německé nápisy ale byly z pomníku sejmuty za 1. čsl. republiky, celý pomník měl být několikrát odstraněn, ale nepříznivá období vydržel. Po velkém úsilí, zejména dr. Kacetla, byly nápisy v 21. století vráceny zpět.

Viz také naše rubrika „Paměť místa“ a „Osobnosti Znojemska“

130 let od narození Alberta Peka (* 21. 10. 1893 Poděbrady - † 20. 3. 1972, Praha)

21.10.1893 se v Poděbradech narodil Albert Pek, hudební skladatel a ředitel české hudební školy ve Znojmě.

Viz také naše rubrika „Osobnosti“.

listopad

50 let od otevření znojemské nemocnice (* 10. 11. 1973, Znojmo )

10. 11. 1973 byla ve Znojmě otevřena nová „Nemocnice československo – sovětského přátelství“. Na slavnostní otevření přijel předseda české vlády ing. Korčák. Nemocnice byla postavena podle švédského modelu jako monobloky, vklíněné do sebe. Stavěla se od druhé poloviny šedesátých let 20. století, při stavbě pomáhali i polští dělníci.

150 let od narození Stanislava Maráka (* 13. 11. 1873 Příboř - †5. 10. 1937 Znojmo)

13.11.1873 se v Příboře narodil Stanislav Marák, okresní školní inspektor, vlastivědný pracovník, redaktor časopisu „Od Horácka k Podyjí“, předseda prvorepublikového znojemského stavebního družstva, které stavělo v dnešní lokalitě Marákov.

Viz také naše rubrika "Osobnosti“

300 let od slavnostního provedení premiéry opery Antonia Caldary „Svornost planet“ (La concordia dei pianeti (19. 11. 1723, Znojmo)

libreto: „Svornost planet“ (La concordia dei pianeti

19.11.1723 – slavnostní provedení opery Antonia Caldary „Svornost planet“ ve Znojmě. Byla složena na počest jmenin císařovny Alžběty Kristýny, manželky císaře Karla VI. Rodina císaře se tehdy vracela z Prahy z korunovace Karla VI českým králem. Císař bydlel u Horního náměstí v Starhemberském paláci

prosinec

20 let od úmrtí výtvarníka Huberta Prümmera, (* 21. 07. 1940 - † 15.12.2003, Kopřivnice)

15. 12. 2003 zemřel v Kopřivnici Hubert Prümmer, výtvarník, narozený 21. 7. 1940 ve Znojmě.

Viz také naše rubrika "Osobnosti“

105 let od obsazení Znojma československým vojskem 16. 12. 1918.

28. října 1918 se začalo v Praze slavit – byla vyhlášena samostatná Československá republika. Do Znojma se tyto ohlasy dostaly až 30. října a do Znojemské Besedy byla navečer svolána první schůze českého Národního výboru. Předsedou byl zvolen dr. Vilém Veleba. Znojemští Němci se s novou realitou nechtěli smířit a 3. 11. dopoledne na znojemské radnici si zvolili krajského hejtmana, kterým se stal poslanec Oskar Teufel. Ten spolu s dalšími vyhlásil tzv. „Německý kraj Jihomoravský“ s úmyslem přičlenit toto území o rozloze 1840 km2 a se 173 tisíci obyvateli k Rakousku. Mezitím se ale zformovalo české vojsko, které z několika směrů postupovalo na Znojmo. Prudké boje se strhly u Vítonic. Nakonec ještě v noci 16. 12. tři čety obsadily ze severu znojemské kasárna na ulici Rapénové (dnes Jarošově) a postupovaly, už za svítání, do středu města. Současně přijel od Jihlavy obrněný vlak ke znojemskému nádraží. To pak bez výstřelu obsadili čeští vojáci.

Za této situace Oskar Teufel se svými věrnými na nic nečekal a už den před tím, 15. 12. kolem půl čtvrté odpoledne odjel zvláštním vlakem do Retzu. Tam se dále snažil změnit poměry na jižní Moravě.

16. 12. dopoledne byla na znojemské radnici vyvěšena česká vlajka a české obyvatelstvo slavilo. Novým starostou města byl prozatímně jmenován dr. Veleba, po něm převzal město až do voleb v r. 1920 krajský úředník Michalica.

Volby v roce 1920 vyhrál sociální demokrat JUDr. Josef Mareš. Stal se tak prvním českým starostou Znojma.

přesné datum není známo

220 let od vynálezu plynové termolampy

1803 vynalezl znojemský podnikatel Zacharias Andreas Winzler plynovou termolampu.

Viz rubriky „Osobnosti Znojemska“, „Paměť místa w-01“ a Paměť místa w-02“

150 let od založení továrny na keramiku v Šatově

1873 byla v Šatově založena továrna na keramiku. Proslula zejména mimořádně odolnou šatovskou dlažbou.Používala se v interiérech i na běžných cestách (tzv. „zvonivky“).

140 let od ukončení výroby vranovské kameniny

1883 ukončila ve Vranově nad Dyjí provoz první keramická manufaktura na Znojemsku (byla založena v roce1798). Výrazně se zde uplatnil malíř keramiky Josef Doré. Továrna vyráběla tzv. vranovskou kameninu, velmipodobnou anglickému wedgwoodu.

Rok 2024

leden

140 let od úmrtí Johanna Gregora Mendla (*20.7.1822 Hynčice - †6. 1. 1884 Brno)

Zkladatel genetiky. V létech 1849-50 vyučoval na znojemském gymnáziu.
Více: Osobnost J.G.Mendel.

únor

140 let od narození a 70 let od úmrtí PhDr. Karla Bachera (*10.02.1884 Valtrovice - †08.07.1954 Steyr)

Narodil se v rodině drobného rolníka, Od roku 1897 navštěvoval znojemské gymnázium a po maturitě studoval na vídeňské univerzitě.

Byl středoškolským profesorem ve Vídni a později ředitelem znojemského gymnázia. Svá literární díla psal částečně v dolnorakouském nářečí, částečně ve spisovné němčině.
Napsal i několik divadelních her inspirovaných selským prostředím rodného kraje. K těmto hrám patří i hra o hroznové koze. Je nositelem titulu čestného občana města Znojma.

120 let od narození Zdeňka Řezníčka (*16. 2. 1904 Třebíč - †17. 4. 1975 Praha)

16. 2. 1904 se v Třebíči narodil Zdeněk Řezníček, lyrik, překladatel a nakladatel. Psával pod pseudonymem „Sid“. Po ukončení studií v Třebíči dostal místo úředníka ve Znojmě. Postupně si zde zřídil nakladatelství. Seznámil se s Josefem Florianem z Nové Říše a následně i s grafikem a básníkem Bohuslavem Reynkem z Petrkova u Havlíčkova Brodu. Řezníček začal vydávat některé jeho básně v ceněných bibliofilských vydáních. Osobně se s Reynkem seznámil na jeho „zámečku“ v Petrkově. Zde poznal také jeho francouzskou manželku – básnířku Suzanne Renaudovou.
Za okupace odešel do Třebíče a po válce vydal Suzanne Renaudové některé její básně v překladu jejího manžela Bohuslava Reynka.
Po Únoru 1948 mu ale komunisté jeho nakladatelství znárodnili. On se posléze odstěhoval do Prahy k dceři a jako lyrický básník se nadobro odmlčel. V Praze také 17. 4. 1975 zemřel.
Viz i v rubrice „Osobnosti Znojemska“
a také
„Paměti místa" „Petrkov na Vysočině a Znojmo – Suzanne Renaud a Zdeněk Řezníček“.

90 let od narození Ladislava Tondla (*28.02.1924 Znojmo - † 07. 08. 2015 Praha)

Prof. PhDr. Ing.Ladislav Tondl, DrSc. byl český logik, sémantik, filozof, historik, teoretik vědy a VŠ profesor. V roce 1949 získal titul doktora filozofie a inženýra.
Viz také naše rubrika "Osobnosti“

březen

70 let od narozeí Zdenňka Lovečka (* 4. 3. 1954, Znojmo)

Dne 4. 3. 1954 se ve Znojmě narodil Zdeněk Loveček, budoucí filmař a fotograf podmořského života. V Brně vystudoval literárně dramatický obor na konzervatoři a hrál menší role v několika českých filmech. V roce 1979 emigroval do USA. Zde začal působit jako profesionální potápěč a režisér filmů s podmořskou tématikou, nyní už pod novým jménem Steve Lichtag. Jeho nejúspěšnějším dokumentem je film „Carcharias – velký bílý“ o největším žralokovi bílém (s latinským názvem Carcharodon carcharias), který natočit u břehů jižní Afriky. Tento film přijel osobně promítnout i do Znojma, kde byl hostem Okrašlovacího spolku.

Současně žije střídavě v Praze a v USA.

85. let od likvidace a okupace Československa

15. 3. 1939 vstoupila německá vojska na území tzv. „druhé republiky“ a 16. 3. byl vytvořen „Protektorát Čechy a Morava“. Předcházelo tomu 14. 3. večerní a noční jednání Hitlera s prezidentem Emilem Háchou v Berlíně, kde ho Hitler nechá po příjezdu dvě hodiny čekat, aby mu pak oznámil své nezvratné rozhodnutí o okupaci českých zemí. Hitler a Göring Háchovi vyhrožovali, například bombardováním Prahy. Hácha se zhroutil, a po injekcích, zlomený, nakonec podepsal.

Protektorátní prezident Emil Hácha a nacistický vůdce Adolf Hitler |foto:Vojenský historický ústav

Wehrmachtu pak nebyl kladen žádný odpor a už ve 13 hodin bylo celé území (bývalé) republiky obsazeno. Hitler navíc přijel na pražský hrad ještě před Háchou, aby ho ještě více pokořil. Slovensko se odtrhlo a vytvořilo fašistický „Slovenský štát“.

Znojma a Znojemska se tyto události už vlastně netýkaly. Již v říjnu 1938 byly pohraniční oblasti s německou většinou (tzv. „Sudety“) odtrženy od republiky a staly se součástí „Třetí říše“. Znojmo bylo obsazeno 9. října 1938 (viz. loňská „Výročí“, říjen 1938) a sám Hitler navštívil Znojmo 26. října 1938.

110 let od narozeí matky Marie Vojtěchy Hasmandové (* 25.3.1914 Huštěnovice - † 21.1.1988 Znojmo-Hradiště)

Generální představená sester boromejek (t.j. "Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského") zemřela v klášteře na Hradišti u Znojma. Onemocněla zhoubným nádorem na plicích a je pohřbena na řádovém hřbitově na Hradišti. V roce 1996 byl zahájen proces jejího svatořečení, který stále probíhá.
V roce 2014 uznal papež František její heroické ctnosti a prohlásil ji za "Ctihodnou".
Viz také: Ctihodná matka Marie Vojtěcha Hasmandová

100 let od zahájení prací na stavbě znojemské sokolovny (* 26.3.1924 Znojmo)

26. března 1924 byly zahájeny stavení práce na stavbě nové znojemské sokolovny (dnes na Sokolské ulici ve Znojmě). Členové znojemského Sokola i další dobrovolníci začali kopáčské práce, aby si po 40ti letech, kdy provizorně sídlili ve sklepení Besedy Znojemské, postavili vlastní stánek. Plány vyhotovil brněnský architekt Miloš Kopřiva a práce byly svěřeny znojemské stavební firmě Eduarda Oškery. Předběžný rozpočet dosáhl částky 1, 15 milionů korun.
Již na 1. června 1924 připravili místní sokolové a sokolky akci slavnostního kladení základního kamene své sokolovny. Tento červnový den se shromáždili před školou na Otakarově (dnes Václavském) náměstí a odtud došli k Besedě Znojemské na Masarykově náměstí. Zde převzal starosta znojemské sokolské jednoty JUDr. Vilém Veleba sokolský prapor a pak všichni ve slavnostních krojích prošli městem až na Okružní ulici k výkopu budoucí sokolovny. Sem vezli čtyři základní kameny a model sokolovny. Průvod čítal na 1500 osob a celé město bylo na nohou. Na staveništi se pronášely slavnostní projevy, zpíval pěvecký sbor „Vítězslav Novák“ - byla to velká událost pro celé město.

35 let od úmrtí výtvarníka Miloslava Smutného (* 2. 2. 2012, Jindřichův Hradec - † 29. 3. 1989 Znojmo)

Narodil se v jižních Čechách, v r. 1930 absolvoval keramickou školu v Bechyni, a ta ho posléze doporučila znojemské firmě „Keramia Sláma“. Zde pracoval od roku 1937 i během války a po osvobození byl jmenován národním správcem znojemské keramiky Ditmar-Urbach. Od roku 1956 zde zastával funkci výtvarníka. Množství jeho drobnější keramiky je v soukromých sbírkách.
V šedesátých letech začal spolupracovat s Františkem Koukalem na scénáři pro Znojemské historické vinobraní a připravil návrhy více než stovky historických kostýmů.
Vedl různé výtvarné kroužky, navrhoval také výzdobu obřadních síní. Pro znojemský pivovar navrhl na etiketu piva postavu sládka Hostana.

Sametová revoluce se už nedožil, zemřel ve Znojmě 29. 3. 1989.

130 let od zahájení stavby jevišovické přehrady

V březnu 1894 se začala u Jevišovic, na řece Jevišovce, stavět zděná přehrada, první údolní přehrada ve střední Evropě. Dokončena byla 30. října 1897. Stavbu přehradní zdi provedla firma Zeman a Strnad. Potřebný kámen byl lámán asi 300 metrů nad přehradou, v údolí Jevišovky. Cement dováželi z rakouského Kufsteinu. Provedené zdivo bylo kyklopové, tj. nepravidelné.
Přehrada sloužila a slouží k ochraně území kolem toku Jevišovky při velké vodě. Výpustěmi může protékat až 31 m3 vody za vteřinu. Už těsně před dokončením, v červnu 1897, při velkých srážkách zadržela vodu a ochránila tak úrodu v ceně asi 40 tisíc zlatých.
Přehrada slouží svému účelu - a navíc i k rekreaci - bez větších oprav do dnešních dnů.

duben

90 let od úmrtí Johanny Niese (*10. 11. 1875 Vídeň - †4. 4. 1934 Vídeň)

Johanna Niese

Jedna z nejpopularnějších vídeňských hereček a operetních zpěvaček (soprán) své doby. Byla autodidakta, jako 18-tiletá debutovala v roce 1891 ve znojemském městském divadle. Před vídeňským lidovým divadlem (Volkstheater) je umístněna její socha.

10 let od 1. premiéry DSMV - (10. 04. 2014 - Znojemské městské divadlo)

Divadelní studio Martiny Výhodové (DSMV) bylo založeno v roce 2013 profesionální herečkou paní Martinou Výhodovou. 10. dubnu 2014 byla uvedena historicky 1. divadelní hra souboru "Balada z hadrů" (Voskovec a Werich). Vzniklo pod křídly Základní umělecké školy Znojmo, vzhledem k tomu, že nové projekty začaly být stále větší a náročnější, převzalo si DSMV pod svá křídla SVČ Znojmo (bývalý Dům dětí a mládeže), pod jehož záštitou aktuálně působí.
" Baladu z hadrů" a "Nebe na zemi" na jaře 2016 uvedlo DSMV i v Pražském divadle SEMAFOR.
Viz také: Paměť místa

90 let od spuštění vranovské elektrárny. (11. 4. 1934)

11. 4. 1934 začala pracovat vodní elektrárna nově postavené Vranovské přehrady. Turbíny a transformátory dodala Českomoravská Kolben – Daněk, a.s. Blansko, generátory a rozvody zase Škodovy závody Plzeň. Do konce roky 1934 vyrobila elektrárna již 765 492 kWh.

100 let od úmrtí Adolfa Obornyho (*17.6.1840 Ždánice - †28.4.1924 Znojmo)

Adolf Oborny se narodil dne 17. června 1840 v Ždánicích na Kyjovsku. Studoval v Brně na technice, v roce 1870 složil učitelskou zkoušku a od roku 1871 působil jako profesor na reálce ve Znojmě. Byl činný i politicky jako člen městského zastupitelstva v letech 1885 – 1894. Postupně se stal jedním z nejvýznamnějších botaniků regionu Znojemska, jeho odborné publikace o flóře našeho kraje mají dodnes platnost. Zvláště v Rakousku jsou ceněné a známé. Spolu s cennými herbáři je věnoval znojemskému muzeu.
V roce 1898 přijal místo ředitele reálky v Lipníku nad Bečvou, kde působil až do svého odchodu do penze. V roce 1907 se vrátil zpět do Znojma, kde se stal členem Zalesňovacího a okrašlovacího spolku.
Po jeho smrti byla v roce 1924 pojmenována jedna z cest v Gránicích jeho jménem.

květen

160 let od úmrtí Karla Postla (psal pod pseudonymem Charles Sealsfield) (* 3.3.1793 Popice u Znojma – † 26.5.1864 Solothurn ve Švýcarsku)

26. 5. 1864 zemřel ve švýcarském Solothurnu spisovatel Charles Sealsfield. Narodil se v Popicích u Znojma 3. 3. 1793 jako Karl Postl.

Viz také naše rubrika "Osobnosti“

100 let od zahájení vyučování v nové škole v Hlubokých Mašůvkách (* 2. května 1924, Hluboké Mašůvky)

Ve čtyřicátých letech 18. století vznikla v Hlubokých Mašůvkách v provizorních podmínkách obecná škola, prvním známým učitelem byl František Tribula, který zemřel v září 1741. Skutečné školní budovy se obec dočkala až v roce 1802 („stará škola“), ale počet žáků se stále zvyšoval, a tak i přes veškeré přestavby a rozšiřování školy (na dvojtřídní v r. 1893, potom trojtřídní v r. 1922) přestala vyhovovat.Proto bylo za první republiky, v roce 1923, započato s výstavbou nové školní budovy nákladem 266 874 Kč. Příspěvek z blízkého velkostatku Jevišovice, který tehdy vlastnil baron Wilhelm Offenheim, činil 180 000 Kč.

Vyučovat se zde začalo 12. května 1924 a řídícím učitelem se stal František Bauer, kterého v roce 1925 vystřídal Karel Pevný. Do školy tehdy chodilo 140 žáků.
V době 2. světové války sem byla ze Znojma (z Otakarova – Václavského náměstí) převedena měšťanská škola s českým vyučovacím jazykem, kam docházely děti z českých rodin ze Znojma (tehdy z Říše) i z blízkého okolí (z Protektorátu).
Po válce byla škola, zejména v sedmdesátých letech 20. století, modernizována, a v letech 2012 – 13 rozšířena o mateřskou školu. V letech 1964 až 1995 zde byl ředitelem místní rodák, pan Zdeněk Adámek, který se nynějších oslav stoletého trvání školy ve dnech 24. a 25. května 2024 ve svých devadesáti letech osobně zúčastnil. V současné době školu navštěvuje pouze 25 dětí
Na fasádě školy je také umístěna pamětní deska Ctiboru Čermákovi (odhalená v roce 1959), který školu za války navštěvoval (chodil sem ze Znojma), a který posléze padl v únoru 1945 jako „partyzán Boris“ při bojích s Němci na Valašsku v Ratiboři u Vsetína.

červen

85 let od úmrtí učitele, muzejního kustoda Antona Vrbky (*17. 5. 1860, Uherské Hradišt - † 2. 6. 1939, Znojmo)

Anton Vrbka nastoupil jako učitel na Znojemsko v roce 1880. Po vystřídání několika venkovských míst zakotvil jako řídící učitel na obecné škole v Louce.
Kromě své pedagogické činnosti se intenzivně věnoval vlastivědnému bádání a poznávání historie Znojemska. To ho pak dovedlo až k práci ve znojemském muzeu, kde se od roku 1912 stal vrchním kustodem sbírek. Jedna z jeho prvních akcí bylo zřízení modelu Divišova bleskosvodu na hradním nádvoří. V roce 1920 se na znojemském hradě setkal s prezidentem Masarykem, který navštívil Znojmo.
V roce 1925 Vrbka odchází ze školských služeb, práci muzejní a badatelské se ale věnuje dále. V ten stejný rok mu jeho příznivci umístili na Kraví hoře u Znojma, v místech, která si mimořádně oblíbil, pamětní „Vrbkův kámen“.
Na konci života projevil mimořádnou statečnost, když v roce 1938 odmítl vydat z muzejních sbírek několik předmětů určených pro Adolfa Hitlera. Tento čin se ale zanedlouho projevil na jeho zdravotním stavu - již 2. června 1939 ve Znojmě umírá.

O jeho hrob na louckém hřbitově nyní trvale pečují členové Okrašlovacího spolku ve Znojmě.

300 let narození malíře Franze Antona Maulbertsche (*8. 6. 1724 Langenargen - † 8.8. 1796 Wien)

8. 6. 1724 se v obci Langenargen u Bodamského jezera narodil Franz Anton Maulbertsch, pozdější vídeňský dvorní malíř. Významná díla pro různé církevní řády (obrazy a fresky) vytvořil také na Znojemsku.

Viz také naše rubrika "Osobnosti“

220 let od narození sběratele lidových písní Františka Sušila (*14. 6. 1804 Nový Rousínov - †31. 5. 1868 Bystřice pod Hostýnem)

14. 6. 1804 se v Novém Rousínově narodil František Sušil, vlastenec a významný sběratel lidových písní. V letech 1827 až 1836 působil jako kaplan v Olbramovicích na Znojemsku. Lidové písně začal systematicky sbírat od roku 1824 a zachytil nejen texty, ale i nápěvy starých moravských lidových písní. Zemřel 31. 5. 1868 v Bystřici pod Hostýnem.

270 let od vztyčení „povětrnostní mašiny“ (*15. 6. 1804 Přímětice u Znojma)

15. 6. 1754 vztyčil přímětický kněz, doktor teologie a badatel v oblasti fyziky a elektřiny Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) na zahradě fary v Příměticích u Znojma tzv. „povětrnostní mašinu“, první bleskosvod na světě.

Viz také naše rubrika "Osobnosti“

100 let od první návštěvy prezidenta T. G. Masaryka ve Znojmě (20. 6. 1924)

Prezident Masaryk odjel z lánského zámku na Moravu 17. 6. 1924. Přespal na svém oblíbeném zámku v Židlochovicích a další den se zastavil v místech svého dětství, v Hodoníně a Čejkovicích.

Třetího dne, 20. června 1924, se vydal se zastávkou v Pohořelicích do Znojma. Do města přijel automobilem od Vídeňské ulice o půl jedenácté dopoledne. Projel slavobránou pod železničním mostem a na náměstí Republiky ho uvítal český starosta Znojmě dr. Mareš a jeho německý zástupce dr. Fritz. Od dětí zde obdržel kytice květů. Oficiální uvítání se konalo na znojemském hradě, kde vyslechl české a německé proslovy představitelů města, a také český proslov starosty Hlubokých Mašůvek Prinze a německý proslov starosty Hevlína Brunnera. Muzejními expozicemi ho na hradě provedl kurátor sbírek Anton Vrbka.
Ve 13 hodin následoval oběd v Besedě Znojemské. Předložili mu hovězí polévku se svítkem, hříbky na másle s jemným knedlíkem, svíčkovou se zeleninou a jako zákusek dort, zmrzlinu a kávu. Před 17tou hodinou TGM Znojmo opustil. V Dobšicích ho zastavily dvě děti, český chlapec (Čestmír Černošek) a německé děvčátko (Hedvika Steinová), kteří ho obdarovali košíkem třešní. Prezidenta všude zdravily špalíry obyvatelstva. Ze Znojma odjel TGM opět na zámek Židlochovice.

40 let od uvedení Výrovické nádrže do provozu (*27. 6. 1804 Výrovice)

27. 6. 1984 byla ve Výrovicích na řece Jevišovce uvedena do provozu přehradní nádrž. Stavba této přehrady byla zahájeno v říjnu 1979 a jejím účelem bylo zajištění závlah na 2052 ha polí, a také zajištění minimálního průtoku v Jevišovce (50 l/s). Hráz je zemní, maximální výška je 16,7 m, délka 220 metrů a šířka 5,4 metru. Zadržuje 4,23 milionů m3 vody. Ochranná hráz na jejím konci zachovává před zatopením zámecký park v Plavči s cennými stromy a 21,5 ha pozemků pro další zemědělské využití. Generálním projektantem stavby se stal „Hydroprojekt“, technologickou část strojně - hydraulickou dodalo ČKD Blansko. Celkové náklady byly 40,472 milionů Kč. Okolí nádrže dnes slouží také k rekreaci.

červenec

190 let od pobytu spisovatele Hanse Christiana Andersena ve Znojmě.. (*9. 7. 1834)

9. 7. 1834 pobyl ve Znojmě slavný spisovatel Hans Christian Andersen. Ubytoval se v hostinci „U Tří korun“ na Horním náměstí (dnes již hostinec neexistuje). Spisovatel měl obsesi – bál se požáru, a proto s sebou vždy vozil lano, po kterém by se mohl spustit z okna. Ve znojemském hotelu naštěstí nehořelo, byl ale zbytečně zbořen v sedmdesátých letech 20. století. Andersen jel ze Znojma do Vídně.

215 let od bitvy mezi francouzskými vojsky císaře Napoleona a rakouskými vojsky císaře Františka I. (10. až 11. 7 1809 u Znojma)

Rakušané ustupovali od Wagramu na Dunaji na Moravu a u Znojma byli dostiženi prvosledem Francouzů. Rakušanům velel arcivévoda Karel a opřel svoji obranu o hradby města Znojma. V průběhu bitvy se vyznamenalo hlavně rakouské jezdectvo na křídlech. V průběhu bitvy byla – hlavně palbou dělostřelectva – úplně zničena obec Dobšice. Napoleon od druhého dne velel svým vojskům na výšině u Suchohrdel. Bitva se nevyvíjela dobře ani pro jednu stranu, proto se Napoleon rozhodl jednat o příměří. Jednání proběhla v Červeném dvoře u Suchohrdel. Tvrdé podmínky vedly k okupaci Znojma a dalších území Rakouské říše a později k tzv. Schönbrunnskému míru. Tato bitva také znamenala vzestup knížete Metternicha (stal se tehdy ministrem zahraničních věcí).

90 let od zahájení lodní dopravy na Vranovské přehradě ( 10. 7. 1934, Vranov nad Dyjí,)

parník „Mír“, ca. 1947

V roce 1934 byla zahájena pravidelná lodní doprava pro veřejnost na Vranovské přehradě. Jako první vyplula na jezero 10. 7. 1934 loď „Máša“. O tento typ výletů byl obrovský zájem, lodě jezdily až k hradu Bítov i menší okruhy..
Zájem přetrvával také po válce, první loď která tehdy vozila zájemce, byl parník „Mír“, ještě s lopatkovým pohonem. V šedesátých letech, bylo zakoupeno několik moderních motorových výletních lodí z Maďarska. V devadesátých letech byla tato doprava přerušena kvůli ochraně vod. Nyní se na Vranov lodní doprava znovu vrací, ale jde to pomalu. Bývalá sláva je pryč.

40 let od úmrtí violoncellisty Karla Krafky (* 2. 4. 1921 Znojmo – † 11. 7. 1984 Brno)

11. 7. 1984 zemřel violoncellista Karel Krafka, zakládající člen Janáčkova kvarteta v Brně (narozen 2. 4. 1921).

150 let od narození Maxe Dvořáka, historika, teoretika umění a profesora (*14. 7. 1874 Roudnice nad Labem - †8. 2. 1921 Hrušovany nad Jevišovkou)

14. 7. 1874 se v Roudnici nad Labem narodil Max Dvořák, pozdější historik a teoretik umění, profesor na univerzitě ve Vídni. Sepsal mimo jiné „Katechismus památkové péče. Je pohřben v Hrušovanech nad Jevišovkou, na hrobě má krásný rokokový kříž.

100 let od odhalení pomníku padlým vojákům v Mašovicích. (*20. 7. 1924)

Před 1. světovou válkou měla obec Mašovice u Znojma 618 obyvatel, nejvíce ve své historii. Po vypuknutí Velké války muselo 128 mužů narukovat. Branci byli povoláváni od počátku mobilizace, od 1. srpna 1914 do konce září 1915. Z války se jich nevrátilo 28, padli na různých frontách.

Po válce se obecní zastupitelstvo v Mašovicích rozhodlo zvěčnit jejich památku důstojným pomníkem. Na jaře 1924 byl ustanoven stavební výbor a stavbou mohyly se jmény padlých pověřilo třebíčského sochaře Eduarda Činčeru, který již před tím vytvořil podobné mohylové pomníky na Třebíčsku a na Znojemsku.

Slavnostní odhalení pomníku se v obci uskutečnilo 20. července 1924.

240 let od zrušení kláštera v Louce. († 24. 7. 1784)

24. 7. 1784 zrušil císař Josef II. Premonstrátský klášter v Louce. Později v něm byla továrna na tabák, ženijní akademie i vojenská kasárna. Budovy stále ještě čekají na své smysluplné využití. Jsou s přilehlým kostelem sv. Václava národní kulturní památkou.

110 let od zahájení Velké války (1. světové války) ( 28. 7. 1914)

28. července 1914, měsíc od atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d Este, následníka rakouského trůnu v Sarajevu, vyhlásil rakouský císař František Josef I. dekretem „Mým národům“ válku Srbsku. Vojáci odjížděli na frontu zvesela, s tím, že tato válka brzy skončí. Nikdo netušil, že vznikl „dominový efekt“ ,a že do války se zapojí prakticky celá Evropa a postupně i Japonsko a USA. Válka trvala čtyři roky a skončila zánikem Rakouska-Uherska, vznikem bolševického Ruska a vytvořením nových národních států ve střední Evropě.

srpen

110 let od odchodu znojemských vojáků na frontu ( 8. 8. 1914)

8. 8. 1914 byl vypraven první vojenský transport znojemských mužů na východní frontu.

240 let od zrušení františkánského kláštera ve Znojmě († 21. 8. 1784)

21. 8. 1784 zrušil císař Josef II. v rámci josefinských reforem františkánský klášter ve Znojmě

35 let od odhalení poslední komunistické sochy.ve Znojmě (* 25. 8. 1989)

25. 8. 1989 byla ve Znojmě odhalena poslední totalitní socha „Socialistické zemědělství“ od manželů Kodymových. Stojí u Vídeňské ulice před Rejdištěm. Objednalo ji ředitelství bývalého Státního statku Znojmo, které mělo svoji budovu naproti přes silnici – dnes zde sídlí Okresní správa sociálního zabezpečení.

100 let od těchto událostí (1924 - 2024)

Posvěcení tří válečných pomníků padlým v 1. světové válce.
V létě roku 1924 si Československo připomínalo 10. výročí od zahájení Velké války, která začala 28. 7. 1914. Válka stála každou obec desítky životů mladých mužů. Proto byly, zejména v roce 1924, při 10. výročí od vzniku války, stavěny válečné pomníky se jmény padlých. Nejinak tomu bylo i na Znojemsku.

Loucký farář R. D. František Tretera sloužil

19. července 1924 polní mši u pomníku padlých v Suchohrdlech

10. srpna 1924 posvětil nový pomník padlým v Oblekovicích

7. září 1924 posvětil válečný pomník v Sedlešovicích

Všichni tehdy věřili, že další válka už nepřijde, což vyjádřil farář Tretera při svém proslovu v Sedlešovicích: „…Dovolte mi, abych dnes, na závěr posledního slavnostního odhalení válečného pomníku, vyjádřil své nejsrdečnější přání: "Kéž by válečné běsnění již nikdy nepřišlo do naší vlasti. Mír s námi!...“

září

110 let od úmrtí Othmara Fausta - Sweraka, malíře (* 10. 10. 1876 Jaroměřice nad Rokytnou – † 10. 9. 1914, Znojmo)

Othmat Faust - Swerak, Vřesoviště v Podyjí

Othmar Faust - Swerak, Vřesoviště v Podyjí

Otmar Faust - Swerak byl absolventem znojemské Odborné keramické školy a potom i Akademie výtvarných umění ve Vídni, kde se naučil bravurně zvládat techniku malby. Zabydlel se na Znojemsku a je autorem řady krajinomaleb, zobrazujících Znojmo a jeho okolí. Ve Znojmě také na počátku Velké války zemřel.

říjen

90 let od úmrtí faráře ve farnosti Znojmo – Louka FrantiškaTretery (* 3. 9. 1879, Střížov – † 13. 10. 1934, Znojmo – Louka)

Franz Tretera, R. D., působil od roku 1905 jako kaplan ve farnosti Louka a od roku 1910 až do své smrti v roce 1934 byl v Louce farářem. V loucké škole (dnes je zde tzv. „Centrum Louka“) učil náboženství a tady se také seznámil s místním řídícím učitelem a vlastivědným badatelem Antonem Vrbkou (který se později stal kurátorem městských muzejních sbírek ve Znojmě). I pod Vrbkovým vlivem se z Tretery stal místní patriot. Vedl kroniku fary v Louce - tady navázal na svého předchůdce, faráře Aloise Brychtu. Na začátku první světové války s Vrbkou zachránili zvony z louckého kostela sv. Václava před válečnými rekvizicemi.
Franz Tretera zemřel pět let před Antonem Vrbkou, 13. října 1934, ve své milované loucké farnosti.

Je pohřben na louckém hřbitově, hned vedle hrobu Antona Vrbky. Jeho hrob je od roku 1998 prohlášen za hrob nadační.

45 let od zahájení stavby Výrovické přehrady. ( říjen 1979 )

V říjnu 1979 byla na řece Jevišovce zahájen stavba přehrady u obce Výrovice. Byla určena zejména k zavlažování okolních pozemků, zajištění minimálního průtoku v řece a její okolí také k rekreaci. Byla dokončena za 5 let, v červnu 1984 (viz také naše Výročí, 6/2024).

listopad

90 let od narození pedagoga, kronikáře Zdeňka Adámka (*1. 11. 2034, Hluboké Mašůvky - )

Dne 1. listopadu 2024 se dožil devadesáti let pan Zdeněk Adámek (nar. 1934), rodák z Hlubokých Mašůvek. Jako pedagog byl mnoho let ředitelem místní základní školy, 26 let vedl kroniku obce, fotografoval a sepsal během let na deset zdařilých publikací o historii obce, o místních pověstech a o historii poutního místa Panny Marie de Foy v Hlubokých Mašůvkách.
Jeho aktivit si všiml také znojemský Okrašlovací spolek, který mu v roce 2024 předal veřejně ocenění.

200 let od uložení základního kamene Karolíniny brány ve Znojmě (* 4. 11. 1824)

Karolina Brána - 1824, autor Rudolf Jelinek

Rudolf Jeínek

4. 11. 1824 byl slavnostně uložen základní kámen s listinou do Karolíniny brány pod kostelem sv. Mikuláše. Obyvatelé města již poznali nefunkčnost středověkých hradeb svírajících Znojmo a na několika místech je probourali, aby si tím zpřístupnili okolní přírodu k vycházkám. Karolínina brána a pod ní vznikající Karolíniny sady byly tehdy pojmenovány po manželce rakouského císaře Františka I., po císařovně Karolíně Bavorské. Stavba brány se stala záležitostí celého města i okolí. Historik Anton Hübner jmenuje jako nejzasloužilejší budovatele krajského hejtmana Karla Czikana, krajského inženýra Karla Budinského a faráře od sv. Mikuláše pátera Jindřicha Suttera. Znojemská měšťanka Anna Lauerová věnovala část svého vinohradu pod hradbami, hrabě Stanislav Mniszek z Vranova poskytl ploché kameny, hrabě Daun z Bítova dodal zdarma vápno a znojemský zednický mistr Anton Biegler byl dobrovolným a bezplatným stavitelem brány. Nájemce pivovaru Josef Gregor zase podněcoval stavební elán pracovníků svými dodávkami piva.
Tyto a podobné občanské aktivity nakonec vedly v roce 1878 k založení znojemského Zalesňovacího a okrašlovacího spolku.

35 let od počátku "sametové revoluce" (* 17. 11. 1989)

27. listopad - "sametový háv"

17. listopadu 1989 odpoledne se na pražském Albertově shromáždili před vysokoškolskými kolejemi studenti, aby na povoleném shromáždění, v rámci Mezinárodního dne studentstva, uctili památku MUC Jana Opletala a dalších obětí nacistické okupace. K překvapení vládnoucích komunistů se zde ale objevila nečekaná hesla: "Chceme svobodu", "Demisi dinosaurů" a mnohá další. Po ostrých proslovech se tisícihlavý dav vydal do centra Prahy. To už byla v pohotovosti policie a přesně v 19.38 hodin uzavřenl policejní kordon Národní třídu. Dav se zde zastavil a skandoval "Máme holé ruce" a dával pohotovostnímu policejnímu pluku za plexisklové štíty karafiáty. Pohotovostní oddíly ale velkou část davu obklíčily na vyšší rozkaz začali příslušníci policie studenty surově mlátit obušky. Bylo mnoho zraněných, navíc se rozšířila (nepravdivá) fáma o mrtvém studentu Šmídovi. To na druhý den spustilo lavinu protestů a stávek, které nakonec vedly k pádu celého komunistického režimu.
Ve Znojmě, v "komunistickém městě" se ale stále nic nedělo. Až 25. listopadu 1989 se konala první protirežimní demonstrace - u lázní na náměstí Svobody, neboť naproti, v tzv. "Bílém domě", mělo sídlo OV KSČ. Sešlo se však jen asi 25 osob - stále ještě přetrvával strach z nejisté budoucnosti. Ovšem už další den, 26. listopadu, bylo na Havlíčkově ulici č. 10, v sídle Lidové strany, založeno Občanské fórum, vyzývající k podpoře celorepublikové generální stávky. A tak druhá znojemská demonstrace, nyní už spojená s generální stávkou, začala hned po 12 hodině 27. listopadu na náměstí Míru (dnes Masarykově náměstí). Na improvizované tribuně valníku nákladního auta se před zcela zaplněným náměstím vystřídalo několik řečníků, mimo jiné účastník masakru na Národní řídě, dále chartista a také známý brněnský herec Karlík. I v této rozbouřené atmosféře se jeden z členů OV KSČ pokoušel vývoj zvrátit ve prospěch "starých časů", byl však plným náměstím vypískán. Revoluce pokračovala, jak v Praze, tak na okresech. U nás se 30. prosince na hranicích poblíž Hnanic setkaly stovky našich občanů s rakouskými. V prosinci se zde za účasti ministrů zahraničních věcí slavnostně stříhaly ostnaté dráty "železné opony" a koncem roku byl prezidentem zvolen bývalý disident a "vězeň svědomí" Václav Havel.
O znojemských událostech konce roku 1989 napsal a vydal publikaci "Znojmo, zahalené do sametového hávu" znojemský rodák Jan Zerbst z Univerzity Karlovy. Byla vydána koncem roku 2019.

přesné datum není známo

790 let od první zmínky o rotundě v Plavči (* 1234)

Oslava výročí první zmínky o rotundě - 9. června 2024 v Plavči. Bohatý program 12:00 až 17:00

Viz také: Pozvánka na slavnost

230 let od založení obce Liliendorf (* 1794)

V roce 1794 byla na místě vyklučeného lesa vystavěna obec Liliendorf (dnešní název je Lesná). Byla založena advokátem Hilgartnerem z Lilienbornu. Leží na hlavním silničním tahu ze Znojma do Vranova nad Dyjí. Nás může zajímat i to, že v ní vznikl 29. prosince 1895 místní Okrašlovací spolek, jehož činnost ukončila až druhá světová válka.

† 31. 7. 1896 v Liliendorfu zemřel Jan Vlk, notář, český národní buditel a člen Okrašlovacího spolku Znojmo

220 let od založení znojemských městských alejí (* 1804)

V roce 1802 došlo ve Znojmě k velkému požáru a již nefunkční městské hradby se staly překážkou při útěku obyvatel z města. Po této tragédii se Znojmo začalo otevírat do okolí, na jižní straně v roce 1824 přes „Karolíninu bránu“ směrem k Dyji a podél pásu hradeb na východní straně zase přes „Císařskou bránu“ z roku 1806.

Ale již v roce 1804 na této východní straně města vznikla promenáda, která byla postupně olemována stromy. Zakladatelem těchto městských alejí byl hauptman (tj. setník, kapitán) Ekart z 99. pluku v Louce. Pravidelné uspořádání Horní a Dolní aleje odpovídalo tehdejšímu klasicistnímu slohovému pojetí. Toto řešení navíc šťastně oddělilo historickou část města od vznikající Okružní třídy – prvního obchvatu města.

150 let od zbudování hraničního mostu přes Dyji u Hardeggu (* 1874)

Foto: C.Stadler/Bwag CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Most byl v dnešní podobě zbudován v letech 1873 až 1874, a to v souvislosti v výstavbou nové silnice do Hardeggu. Už před tím zde existoval most s kamennými pilíři a dřevěnou konstrukcí. Ta byla v uvedeným letech nahrazena konstrukcí železnou a nýtovanou. Autorem byl Dipl. Ing. Ignaz Gridl (1825 až 1890), který vlastnil svoji inženýrskou firmu ve Vídni.

Na obou předmostích stojí budovy celnice. V r. 1937 byla do budovy celnice na moravské straně včleněna betonová pevnůstka čs. válečného opevnění.

Most a hraniční přechod uzavřela po roce 1945 „železná opona“. Na moravské straně došlo dokonce k vytrhání dřevěných prken a trámů mostovky, které sahalo až do poloviny mostu. Po „sametové revoluci“ došlo k opravě a uvedení mostovky do původního stavu. Pak mohl být hraniční most dne 12. 4. 1990 znovu otevřen. Slavnostního otevření se zúčastnily stovky lidí na obou stranách hranice.

V roce 2023 byl tento most prohlášen za kulturní památku, mimo jiné i proto, že nýtované funkční mosty se u nás i v Rakousku vyskytují jen ojediněle, a také kvůli pohnutým událostem ve 20. století.

zpět na začátek stránky: