Na rozdíl od konfrontační atmosféry „chvilkových“ demonstrantů na Letné, měl znojemský
občanský happening, pořádaný pod názvem 30 let demokracie ve Znojmě, sametový průběh.
Na náměstí Komenského pod obeliskem s bohyní vítězství Niké a ozdobeným navíc vlajkou
České republiky se v nedělní podvečer sešlo až tisíc lidí (zdroj: Deník), aby společně
vzpomněli výročí dne, kdy se začala u nás hroutit totalitní moc.


V úvodním projevu historik PhDr. Jiří Kacetl nastínil, jak nacionalismus plodí totalitní  režimy, a vyzval k obraně demokracie.

Z historicko-náboženského hlediska pojal svoje vystoupení lidovecký zastupitel MUDr. Pavel Jajtner, který připomněl aktivity katolických věřících v závěru minulých 80. let, které vyvrcholily svatořečením Anežky České, již provázel odkaz, že v české zemi bude lépe, až bude prohlášena za svatou. Stalo se tak 12. listopadu 1989. O týden později se proroctví vyplnilo.

„Když jsem se vrátil z Prahy, kde to v reakci na brutální zásah policie proti studentskému pochodu na Národní třídě už vřelo, ve Znojmě byl klid,“ vzpomínal účastník listopadových událostí ’89 Petr Lazárek.
Je pravda, že informací o dění v Praze bylo mimo hlavní město málo, sdělovací prostředky vydávaly jen kusé opatrné informace.

Proto do krajů začali vyjíždět pražští studenti a vysvětlovali, co se vlastně v Praze děje, že vzniklo Občanské fórum a jaké požadavky hodlá předložit vládě. „Když jsme přijeli do Znojma a chtěli rozdávat letáky v kavárně Corso, lidé se od nás odvraceli. Až na toaletě, snad aby ho nikdo neviděl, mě jeden pán o leták požádal,“ vzpomínal jeden z tehdejších studentských agitátorů. „Teprve když jsme přivezli do Znojma herce Karlíka, teprve on znojemskou veřejnost rozpumpoval.“
„Není tak docela pravda, že se ve Znojmě nic nedělo. Scházeli jsme se denně ve sportovní hale a dávali dohromady naše požadavky. Při generální stávce už bylo plné celé dolní náměstí,“ oponoval jeden ze zakladatelů znojemského Občanského fóra, Karel Procházka, který sám do politiky pak nešel, a jak řekl, neměl ani kariérní ambice.

Dík Listopadu ’89 vyslovily i studentky gymnázia a rovněž zástupkyně skautské organizace.

V závěru za organizátory vzpomínkového setkání poděkoval příchozím za účast ing. Karel Fiala a rovněž on zdůraznil potřebu rozvíjení demokracie.

Vážný program příhodně odlehčila folková skupina Mosty, s níž si hit minulých 90. let německé rockové kapely Scorpions Wind of Change (Vítr změny), reflektující režimní převraty ve východní Evropě, zazpíval skvěle Jiří Kacetl (kdo by to do něj, coby místního politika, řekl).

Účastníci happeningu se pak průvodem ulicemi Znojma odebrali na náměstí T. G. Masaryka, kde společně zazpívali českou hymnu. I v tom byl kus symboliky.
Celkový dojem? Vzhledem k docela bouřlivé náladě ve společnosti budí Znojmo zdání, že je zde vše v pořádku. Což evidentně není. Znojemští, jak jsem v televizi zahlédl, byli i na Letné, kde patrně také skandovali proti leckomu ve vedení naší země, ale ve vlastním městě už takovou aktivitu neprojevují. Přitom leccos, co je vyčítáno premiérovi, lze říct i o vedení znojemské radnice – podízení si médií, neprůhledné okolnosti kolem sestavení městské rady, marnotratné a zbytečné výdaje... Nebylo vzpomínkové setkání příležitostí vyslovit to nahlas? Galavečer k 30. výročí začátku listopadové revoluce   vedení města uspořádalo v Městském divadle. Při té příležitosti byla třiceti osobnostem, které se zasloužily o rozvoj města, udělena Cena Jana Vlka (bez komentáře).