Fejfalík - Julius (1833 - 1862) |
Julius Fejfalík
– filolog, literární historik
(* 15. 02. 1833, Znojmo - † 30.
06. 1862 Vídeň ) Otec Johann Fejfalík byl právníkem a v roce 1848 i poslancem na kroměřížském sněmu a moravským zástupcem na německém Frankfurtském sněmu. V této moravské německé rodině se ve Znojmě 15. února 1833 narodil Julius Fejfalík. Německé gymnázium absolvoval v Brně a v r. 1850 odešel do Vídně na právnickou fakultu. Zde se však začal věnovat zejména filologii a literatuře, nejen německé ale i slovanské. Svoje vědomosti si ještě prohloubil ročním studiem v Berlíně a v Heidelberku (1856 – 57), kde byl dokonce žákem bratří Grimmů. Po návratu do Vídně se stal úředníkem Univerzitní knihovny, ale v roce 1861 onemocněl tuberkulózou a už za rok 30. 6. 1862, v necelých třiceti letech ve Vídni zemřel. Zanechal po sobě rozsáhlé vědecké dílo. Zabýval se nejen rozborem starogermánských básní, ale jako jeden z prvních používal komparativní (srovnávací) metodu. Při studiu starého českého písemnictví tím odhalil několik podvodů. Byly to například „Milostné písně krále Václava“, považované za „staročeské“ a zejména padělek tzv. Rukopisu královédvorského. Zde již (před Masarykem) podrobil rukopis vědecké kritice a v r. 1860 vydal vlastním nákladem o tomto falzu publikaci „Über die Königinhofer Handschrift“. Za tuto veřejnou kritiku se ho česká společnost zřekla – jednoduše mu přisoudila mu německou nepřátelskou pozici.
Ve
Znojmě je po něm pojmenována jedna z ulic, ale
širší veřejnost jeho dílo prakticky
nezná.
L. Černošek, prosinec 2021. |
zpátky | úvod |