OS ve Znojmě - osobnosti Znojemska

O s o b n o s t i Z n o j e m s k a

Lubo Kristek
(1943 - )

Lubo Kristek, výtvarník (* 8. 5. 1943, Brno - )

Narodil se 8. května 1943 v Brně. Už v šedesátých letech 20. století pořádal v Hustopečích setkání umělců různých oborů – hudebníků, výtvarníků i tanečníků. Byla to už předzvěst pozdějších performancí a happeningů.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy emigroval hned v roce 1968 do tehdejšího Západního Německa. Postupně se zde seznámil s mnoha zahraničními umělci, hodně ho ovlivnil Arno Lehmann žijící v Salcburku. Jeho dalším vzorem byl Salvador Dalí. V roce 1971 se usadil v Landsbergu nad Lechem, v jihozápadním Bavorsku, tvořil v bývalé kuželně, která mu sloužila jako ateliér. Jeho neklidná povaha ho však poháněla po světě, v r. 1977 se ocitl v USA a v Kanadě, na studijní cestě se svou výstavou "Americký cyklus 77", a také zde pořádal happeningy. Do Evropy se vrátil 1978, a v Landsbergu nad Lechem dále pokračoval ve své tvorbě.

Zde vznikla i jeho velmi oceňovaná práce, „jejíž návrh v roce 1981 vyhrál ve veřejné soutěži“ (Online ART 13, str. 28: „Tvorba, to jsou siločáry, které mně byly poskytnuty“, 2020), a která je „výstižným příkladem, jak může být umění ve skutečné a smysluplné jednotě s architekturou. ‚Strom vědění‘ (1982) Lubo Kristka je umístěný v prostoru schodiště Gymnázia Ignáce Köglera v Landsbergu n. L. Schodiště, které do prostoru krásně zakomponovala architektka Kerglová, se vine kolem 16metrového stromu, jejž Kristek umístil doprostřed.“ (Steinmetz + Bildhauer Nr. 5, str. 396: „Kunst und Bau“, Mnichov 1982).

Strom vědění (1982) Lubo Kristka, v Gymnáziu Ignáce Köglera v Landsbergu nad Lechem

V Landsbergu také založil novou místní tradici tzv. nočních vernisáží, byly to organizované akce, ze kterých vzešly i jeho happeningy a performance. Vernisáž (a celá výstava) trvala pouze jednu noc. Měly velký úspěch.

Po roce 1989 se vrátil do Československa a našel si zde svoje oblíbené místo: kupodivu to bylo pozapomenuté letovisko na konci Vranovské přehrady – v Podhradí nad Dyjí. Lubo Kristek to objasňuje: „Vrátil jsem se po otevření hranic v roce 1989, abych se postaral o nemocnou máti, a už jsem tady zůstal. V Podhradí nad Dyjí mně kdysi dožil děda. Na konci války utekl z Brna a po letech jsme ho našli zde. Když se otevřely hranice, tak jsem se byl podívat na svoje Podhradí a jeden dům byl na prodej. Po třiceti letech ve světě jsem tady začal budovat… nechci říkat muzeum, aby to neznělo moc nafoukaně. Podhradí mi učarovalo natolik, že se zde odehrálo i několik mých happeningů. A teď tady dožívám.“ (Online ART 13, str. 33, 2020). Tím se stal sousedem paní Miloslavy Klimtové, známé sběratelky pohlednic a fotografií ze Znojma. Jeho dům, „Zámeček Lubo“, má na střeše výrazný exponát – klavír, kterým prorůstá růže, nazývá se: „Božská pomíjivost tónu“ a byl odhalen při happeningu v červenci 1994. V Podhradí se nachází i „Zrod kosmických dvojčat“, a to v blízkosti jeho zámečku, uvnitř kterého jsou vystavena Kristkova různá výtvarná díla. Zde začal pořádat své proslulé happeningy, které záměrně provokovaly stále poněkud ospalou společnost.

Božská pomíjivost tónu (Podhradí n. D.)

Zrod kosmických dvojčat (Podhradí n. D.)

Lubo Kristek i po návratu na Jižní Moravu udržuje stále své kontakty k Bavorsku. Pořádá zde dále své performance. O nich informuje mnichovský časopis "Medizin + Kunst": "Zkoumání mytologie bylo odjakživa oblíbeným tématem umělců. Snaha posouvat hranice a získávat nové zkušenosti patří již po staletí k nejdůležitějším úkolům těch, kteří v umění hledají. Lubo Kristek je jedním z nich a se svými performancemi, takzvanými „Mytologickými krajinami“, odkrývá divákovi nakrátko prostory duše. ... Přitom Lubo Kristek se snaží rozvibrovat neznámé struny divákovy duše a záměrem jeho performancí je silou tvorby a umělecké intuice mentálně překonat i smrt". (Medizin + Kunst Nr. 3: "Mythologische Landschaft Räume der Seele Lubo Kristek", München 1994) .

Svou poctu řece Dyji vyjádřil v „Kristkově podyjské glyptotéce“, kterou vytvořil v létech 2005–2006. Je to skupina soch na významných místech podél Dyje. Moravská Dyje pramení na jižní Moravě, její tok vede do Dolního Rakouska, kde se v Raabsu spojí s Rakouskou Dyjí (Deutsche Thaya). Odtud jako Dyje (Thaya) pokračuje její tok kolem rakousko-české hranice, tu na rakouské straně tu na moravské straně, a místy tvoří i hranici. Její tok končí na trojmezí České republiky, Rakouska a Slovenska, kde se Dyje vlévá do řeky Moravy.

Jednotlivá zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky odhalená v roce 2006:

1. Pramen Moravské Dyje, u obce Panenská Rozsíčka
2. Staré Hobzí
3. Drosendorf
4. Podhradí nad Dyjí
5. Vranov nad Dyjí
6. Hardegg
7. Znojmo, u Louckého kláštera
8. Janův hrad, u Lednice
9. Zámeček Pohansko, nedaleko Břeclavi
10. Soutok Dyje a Moravy, u obce Sekule
11. Utajené místo mezi zastaveními 1–10 (určeno poutníkům, kteří hledají...)

1. Zrození	2. Kameny přání	3. Život
4. Kosmicky načasovaná parapyramidální potence	5. Dyje - Osud stromu	6. Ptačí poslání
7. Vysvobození z útrap	8. Zrod a zároveň zatracení koule	9. Strom větrné harfy

10. Hledající - organické formy

Jedenácté zastavení stezky
je určeno poutníkům, kteří hledají

11. Utajené místo mezi zastaveními (1. - 10.)

V Landsbergu nad Lechem vyšel k „Výstavě umění 2008“ katalog "Příspěvky k dějinám umění a folklóru". V úvodu této publikace napsal Dr. Thomas Goppel, Bavorský státní ministr pro vědu, výzkum a umění: "Český umělec, malíř, sochař a tvůrce performancí Lubo Kristek je letošního roku na návštěvě ve svém starém domově v Landsbergu nad Lechem a poctí nás zde prezentací své nejnovější tvorby. Již se těšíme! Za dobu zhruba dvacetiletého pobytu v Bavorsku Kristek svými četnými aktivitami obohatil a spoluovlinil zdejší uměleckou scénu. Jeho díla jsou dodnes přítomna na mnohých místech."

V tomto katalogu ohodnotil Podyjskou glyptotéku i ministr kultury České republiky Václav Jehlička: „V rámci nedávného úspěšného mezinárodního projektu ‚Kristkova podyjská glyptotéka‘ obohatil (Kristek) sochami také mnohá místa v přírodě a vytvořil tak unikátní trasu poutních míst“ (Beiträge zur Kunstgeschichte und Volkskunde Nr.44, str- 4: "Kunstgeschichtliches aus Landsberg am Lech", 2008)

Při zahájení výstavy „Umění v době studené války“ v Riegersburgu v dubnu 2009 prezentoval Lubo Kristek svůj happening “Pád železné opony“ spolu s Kristkem, účinkovala, mimo jiné, i majitelka zámku Francesca hraběnka Pilati z Thassulu a na Daxbergu. Další výstava s happeningem v Riegersburgu s účastí Lubo Kristka se konala 2013, pod názvem „Dollar, Schätze und Kunst“ (Dolar, Poklady a Umění).

„Kristkova happeningová tvorba čítá přes pět desítek děl (Německo, Rakousko, ČR, USA, Kanada, Turecko, Belgie, Slovensko, Polsko, …)", (Online ART 13, str. 28, 2020). Z tohoto počtu se jich konalo 17, v létech 1994-2013, na Znojemsku.

V Brně, kam se stále vrací, postupně vytvořil z domu na ulici, kde vyrůstal další „výstavní exponát“ – Kristkův dům. U příležitosti svých osmdesátých narozenin v květnu 2023 zde oslavil své životní jubileum. Přišlo mu popřát kolem tisícovky návštěvníků, a to nejen z Brna a Moravy, ale z mnoha dalších zemí. Jako překvapení zde vystavil svůj nový obraz s aktem bezpohlavní ženy nazvaný „Vzpomínky Giacoma Casanovy na královskou O-Morphi“. Zahráli mu k tomu přední sólisté brněnské filharmonie a jeho přátelé Julian Veverica a David „Tuba“ Křížek.

Autor: Lubomír Černošek a Karel Jakl, září - listopad 2023
Foto: Dagmar Petrášková (1., 4.), Dušan Rouš (6.-8., 10., 11. 13.-15.) Karel Jakl (5., 9., 12.) , Stephan Wagner (2., 3.)

Prameny:

Steinmetz + Bildhauer Nr. 5: „Kunst und Bau", München 1982, (Kameník + Sochař č.5: "Umění + stavitelství“ Mnichov 1982)

Medizin + Kunst Nr. 3: Johanna Kerschner, "Mythologische Landschaften Räume der Seele Lubo Kristek", München 1994, (Medicína + Umění č. 3: „Mytologické krajiny Prostor duše Lubo Kristka“, Mnichov 1994)

Beiträge zur Kunstgeschichte und Volkskunde Nr.44: "Kunstgeschichtliches aus Landsberg am Lech", Herausgegeben von Hartfried Neunzert, Druck Egger, Landsberg 2008, (Příspěvky k dějinám umění
a folklóru č. 44: "Dějiny umění v Landsbergu nad Lechem", editoval Hatfried Neunzert, Tisk Egger, Landsberg 2008,)

Widhalm Karin: Das Kreuz mít dem Geld, (Potíže s penězi), NÖN, (Dolnorakouský zpravodaj), 27. 08. 2013

Petrášková Dagmar: Tvorba, to jso siločáry, které mně byly poskytnuty, Online ART, občasník 13, 2020, str. 28-52

rzt: Lubo Kristek slaví osmdesát, Znojemský TÝDEN, 09. 05. 2023

Rubeš Daniel: Lubo Kristek oslavil osmdesátku, Znojemský TÝDEN, 29. 05. 2023

Kristek Lubo - Happeningová tvorba v Podyjí (1994-2013), Vydal VÚKU, o.p.s, Brno 2013