Jan Tomáš Fischer (1912 - 1957)

Jan Tomáš Fischer (* 25. 11. 1912  -  † 7. 3. 1957) Sochař a medailér Narodil se ve Znojmě jako syn kočího, ale otec padl už v r. 1915 v 1. svět. Válce. Matka se tak musela sama starat o 6 dětí. Jan se vyučil u znojemské firmy Peschak slévačem kovů. Pro nález na plicích toto řemeslo nikdy neuplatnil, po vojně (1933 - 1935) působil jako litograf. V r. 1938 se dostal ke studiu na Akademii výtvarných umění k prof. Otakaru Španielovi, ale už v r. 1939 byly vysoké školy nacisty uzavřeny. Studium dokončil až po válce.  V roce 1946 se už jako ženatý vrátil do Znojma a otevřel si ateliér pod Vlkovou věží. Byla to prázdná keramická dílna po odsunutých Němcích. Začal se tak věnovat i keramické tvorbě, ale především pracoval jako medailér. K jeho neznámějším dílům patří bronzová bysta Prokopa Diviše, k jeho nejzapomenutějším naopak hlava T. G. Masaryka, provedená v sádře. J. T. Fischer byl hluboce věřícím křesťanem, spousta jeho plastik a reliéfů nese tuto křesťankou tematiku: „Vzkříšení“, „Svatá noc“, „Ecce Homo“ a další. Byl ale především nesmírně pilným medailérem. Jeho návrhy na nové československé mince byly  -  hlavně vzhledem k jeho aktivnímu křesťanství – odmítnuty, o to více byly ceněny medaile, např. „Básník A. S. Puškin“, „W. A. Mozart“, „Prokop Diviš“ a další, současně vystavené v pamětní síni v Domě umění ve Znojmě. J. T. Fischer podlehl plicní chorobě v pouhých 44 letech, na znojemské hřbitově má hrob s jeho vlastním reliéfem „Ukládání do hrobu“. Okr. Spolek umístil na domě na Masarykově nám., kde bydlel, ke 100. výročí jeho narození pamětní desku (2. srpna 2012), která byla odhalena u příležitosti výstavy „5x100“ v Domě umění.      Lubomír Černošek, září 2018