Růžena Svobodová (1868 - 1920)

Růžena Svobodová (* 10.7.1868  -  † 1.1.1920)

Spisovatelka

V roce 2018 to bude již 150 let, kdy se v Mikulovicích narodila významná spisovatelka Růžena Svobodová, po které je ve Znojmě pojmenovaná jedna z ulic.

Růžena Čápová se narodila 10.7.1868 v Mikulovicích. Její otec byl správcem panství premonstrátů v Mikulovicích a v Praze, kam se stěhuje rodina, když je Růženě šest let. Zde zůstává rodina natrvalo. Otec pomáhal rozvíjet její literární talent, ale už v roce 1880 zemřel. Aby se vymanila z vlivu matky, provdala se ve svých 22 letech, v r. 1890 za úředníka České spořitelny Františka Xavera Svobodu (1863-1943), uznávaného básníka. Manželství ale šťastné nebylo. Růžena se totiž seznámila s F. X. Šaldou, literárním kritikem a do toho se zamilovala. V Praze si otevřela společenský salón, Ten navštěvovali významní umělci: Antonín Sova, Vilém Mrštík, F.V. Krejčí, Hana Kvapilová, Božena Benešová a další, ona sama navštěvovala v Jaroměřicích Otakara Březinu, blízkého přítele Šaldy.

V roce 1969 vyšla kniha „Tíživá samota“, což je výběr z milostné korespondence Svobodové a Šaldy. Lásku k němu chápala tragicky, neboť se poznali příliš pozdě. Šalda ale formoval její další myšlenkový vývoj.

Růžena Svobodová psala prózy o probuzené duši ženy a její dílo je už ovlivněno impresionismem a secesí, v protikladu proti módnímu realismu. Je zde zřejmě Šaldův vliv.  Hlavními hrdinkami jsou ženy, často i děti. Silnou stránkou je i líčení přírodních krás a nálad postav (např. samomluva).

Bez její pomoci by spousta dětí  zřejmě nepřežila 1. světovou válku. Stala se členkou výboru, který měl za úkol vyburcovat českou veřejnost k záchraně umírajících. Vymyslela výstižný a jednoduchý název pro tuto akci: „ České srdce“. Pomáhala také pražským dětem nacházet přechodné domovy na venkově, kde dostaly najíst.

Mezi  její dílo patří:
„Na písčité půdě“, „Přetížený klas“, zfilmovaní „Černí myslivci“, „Posvátné Jaro“, pro děti pak i „Jarní záhony“, „Dětské srdce“ a další.
Ve své poslední knize „Ráj“ (vyšla až po jejím  úmrtí -  1920) se ve vzpomínkách vrací do svého rodiště.

Spisovatelka zemřela 1. 1. 1920.  Její rozsáhlá korespondence je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.

Autor: Lubomír Černošek a Karel Jakl, 2017