Palliardi Jaroslav (1861 - 1922)

Jaroslav Palliardi, archeolog, notář, (* 10. 2. 1861, Telč - † 12. 3. 1922, Moravské Budějovice)       Narodil se 10. 2. 1861 v Telči, ale gymnázium a následně právnickou fakultu vystudoval v Praze. Po studiích přišel do Znojma, kde 14 let pracoval v notářské kanceláři znojemského obrozeneckého buditele Jana Vlka. Notářství se nacházelo v rohovém domě na Horním náměstí. Od roku 1897 se osamostatnil a odešel do Vranova nad Dyjí a už za 2 roky (1899) jako notář do Moravských Budějovic, kde strávil zbytek života a 12. 3. 1922 zde zemřel. Jak vznikla jeho záliba v archeologii (ve „starožitnostech“, jak se tehdy  říkalo) nevíme, sám Palliardi se o tom nikde nezmiňuje. Ve Znojmě byl ovšem obklopen historií na každém kroku a už na počátku 80. let 19. století ho pověřil zdejší gymnaziální profesor A. Komers, aby se zabýval  archeologickými nálezy na nádvoří znojemského hradu. To však byl jen začátek. Ve svých 27 letech učinil ve Znojmě svůj nejdůležitější objev. Na tehdejším okraji města, v lokalitě Novosady (Neustift) se na ulici Rapénové (dnes Jarošova) a pod ní začala stavět zemská robotárna a chudobinec. Zde se při výkopech nalezlo množství hliněných střepů a Palliardi byl pozván, aby lokalitu prozkoumal. Tak v r. 1888 nalezl v několika jámách žlutočerveně malované a velmi neobvyklé střepy pravěké keramiky. Palliardi hned v tomto roce svůj nález uveřejnil v odborném časopisu „Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci“, jediného na Moravě, ale článek neměl větší odezvu. V tom samém roce byl uveřejněn podobný nález keramiky archeologa M. Wosinskyho  v jižním Maďarsku u obce Lengyel. Až později byl rozpoznán význam Palliardiho znojemského objevu a dnes se tzv. moravská malovaná keramika, jak ji sám Palliardi nazval, řadí do lengyélského okruhu nálezů ve středním Podunají. Od roku 1906 začala Palliardi spolupracovat s mladým učitelem a nadšeným archeologem Františkem Vildomcem. Oba se podíleli na vykopávkách v oblasti Boskovštejna, Střelic, Jaroměřic, Jevišovic („Starý Zámek“) i jinde. Palliardi později utřídil svoje nálezy podle stáří a pomohl tak k vytvoření chronologické klasifikace nálezů mladší doby kamenné. Tyto svoje vědecké vývody publikoval v prestižním vídeňském odborném časopisu „Mitteilungen“ v r. 1897 a ty pak byly vědeckou obcí uznány. Jaroslav Palliardi během své archeologické činnosti nashromáždil kolem 100 tisíc artefaktů, dnes je převážná většina součástí sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Ale Palliardi byl také zapáleným vlastencem, byl to jistě vliv Jana Vlka. Přispíval do novin „Buditel“ a spoluvydával politické „Naše noviny“. Stal se navíc volnomyšlenkářem a ateistou, tím vznikl jeho spisy „Papežství jako překážka kulturního vývoje lidstva“ (1909) nebo „Bible, věda a církev“ (1910). Byl redaktorem „Časopisu vlasteneckého musejního spolku v Olomouci“, ale psal i do rakouských odborných časopisů, kde měly jeho články větší odezvu.                                     Moravská malovaná keramika Možno říci, že nález moravské malované keramiky (MMK) se řadí k nejdůležitějším archeologickým objevům u nás. Na průčelí Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou umístěny dvě pamětní desky: jedna se jmény J. Palliardiho a F. Vildomce, druhá se týká objevu MMK. V lokalitě Novosady, přibližně v místech, kde Palliardi učinil svůj významný objev, se dnes nachází ulice rodinných domů –  Palliardiho.     Lubomír Černošek, prosinec 2021 Foto: Michal Maňas  (3)