Josef Růžička (1912 - 1972)

Josef Růžička, malíř (* 4. 12.1912  -  † 19.1.1972) Josef Růžička se narodil ve znojemské rodině chudého zemědělského dělníka. Měl ještě dalších pět sourozenců. Otec padl v 1. světové válce a matka zůstala na všechno sama. Malý Josef projevoval od dětství malířský talent, ale na studium nemohl kvůli nedostatku peněz ani pomyslit.  Už od patnácti let musel pracoval v obchodě s barvami. Tak se mohl alespoň seznamovat s místními malíři. Připravoval se postupně ke studiu na malířské akademii, ale jeho plány přerušila 2. světová válka a zavření všech českých vysokých škol. Josef Růžička byl totálně nasazen do zbrojovky v Rakousku, ale posléze byl pro onemocnění ledvin propuštěn. V roce 1942 se oženil, s manželkou Františkou měli dva syny a dceru. Už za války se seznámil s malířem Romanem Havelkou, prochodili spolu celé Podyjí a při malování přírody se stali dobrými přáteli. Ani po válce už nemohl – kvůli starosti o rodinu – nastoupit na AVU, přesto dojížděl do Prahy a vzdělával se v malířských kurzech. Konzultantem mu byl prof. Obrovský. Stal se postupně jedním z nejznámějších malířů Znojma a Znojemska a jeho obrazy mají ve svých soukromých sbírkách desítky místních občanů. V šedesátých letech 20. století se mu začal horšit zrak. Ten mu oční operací šedého zákalu zachránil znojemský oční lékař MUDr. Karel Fila. Zhoršovalo se ale jeho onemocnění ledvin a malíř Josef Růžička zemřel ve Znojmě na vrcholu tvůrčích sil ve svých 59 letech, 19. 1. 1972. Dyje, 1942 Znojmo, 1965 Autor:  L. Černošek, listopad 2022 Obrazy: Karel Jakl, archiv