Vědomil Vildomec (1921 - 1998)

PhDr. Vědomil Vildomec archeolog, muzejnik  a pedagog  (* 27.9.1921 Boskovštejn  -  †  28.12.1998 Znojmo) Vědomil Vildomec se narodil v roce 1921 tehdy už známému zakladateli naší archeologie Františku Vildomcovi (1878 – 1975), který s Jaroslavem Palliardim (1861 – 1922) objevil v r. 1888 ve znojemské čtvrti Novosady tzv. „moravskou malovanou keramiku“, kterou oba vědecky utřídili a popsali. Byl to tehdy objev evropského významu. Malý Vědomil tak se svým bratrem vyrůstali v tomto inspirujícím prostředí ve vilce v Boskovštejně, kde s v jedné místnosti hromadily různé archeologické nálezy. Není divu, že si historii a archeologii oblíbil. Chtěl se stát profesionálním archeologem, ale do toho přišla válka a Němci už v roce 1939 zavřeli vysoké školy. Vědomil odmaturoval v r. 1940 na gymnáziu v Ivančicích a potom vystudoval Učitelský ústav v Brně. Od roku 1942 učil na různých venkovských školách, koncem války byl navíc totálně nasazen. Vážně při tom onemocněl, ale dočkal se osvobození. Po válce učil v Roseči nad Kunštátem a současně studoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Roku 1948 fakultu absolvoval a hned v roce 1950 získal doktorát filozofie – disertaci měl na archeologické téma „Lid s kulturou keramiky malované na Moravě“. Potom jako mladý středoškolský profesor nastoupil na znojemské gymnazium, kde začal vyučovat zeměpis a hlavně svůj oblíbený dějepis. Jeden skvělý dějepisář na škole už byl: prof. Jakub Trnka. Avšak do Vědomilova života náhle vstoupila emigrace jeho bratra a Vědomil opět musel začít učit na venkovských školách. Bratr to zatím dotáhl v Oxfordu na profesora historie. Nakonec v uvolněných šedesátých letech bylo pro něj zřízeno místo archeologa ve Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Tam k zásluhám dr. Vildomce patřila, mimo jiné, záchrana busty spisovatele Charlese Sealsfielda, kterou objevil v r. 1967 na skládce a nechal pak druhotně umístit na nádvoří znojemského hradu. V roce 1968 se v Jihomoravském muzeu stal ředitelem a v této funkci vydržel až do důchodu. Jako archeolog spoluzaložil archeologickou vědecko-výzkumnou bázi u Těšetic – Kyjovic, podílel se na přípravě reprezentační knihy „Pravěk Znojemska“, vydané pak v roce 1972 v Brně a prováděl také záchranné archeologické práce na pravěkém sídlišti „lidu únětické kultury“ u Šatova. V roce 1988 nechal na budově znojemského muzea instalovat pamětní desku Jaroslavu Palliardimu a Františku Vildomcovi ke 100. výročí objevu pravěké „moravské malované keramiky“. Mezitím dál  rozšiřoval rodinnou archeologickou sbírku - „boskovštejnské atheneum“. Ta je nyní, po odkoupení, instalována na starém zámku v Jevišovicích. Přesto se mu nevyhnuly normalizační tlaky v husákovských sedmdesátých letech: jako okresní konzervátor např. nedoporučil obnovu secesní kaple v Oslnovicích, která sem byla přenesena z Brna v roce 1969. Kaple byla v obci postavena až v roce 1996. I přes tyto některé přehmaty zůstal PhDr. Vědomil Vildomec v paměti odborníků i obyvatel Znojma  jako významný vědec a pokračovatel archeologické tradice svého otce. Autor: Lubomír Černošek, říjen 2020