Okrašlovací
spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
Příspěvek k historii
bitvy u Znojma v roce 1809
V současné době probíhá v Domě
umění ve Znojmě výstava k 200.
výročí bitvy u Znojma mezi vojsky
rakouského císaře Františka I. a
armádou císaře Napoleona.
K těmto událostem bylo vydáno několik
publikací (viz odkazy pod čarou), přesto je možno tuto
historii ještě doplnit záznamy z farní
kroniky obce Přímětice, které z němčiny přeložil
dr. Karel Fila, některými
dalšími fakty.
Před tím ale několik historických
poznámek: bitva u Znojma přinesla začátek
nebývalého vzestupu diplomata – hraběte
a později knížete Klemense
Václava Nepomuka Lothara von Metternicha.
Když Napoleon obsadil 11.května 1809 Vídeň, podařilo se
hlavnímu veliteli rakouských vojsk,
mladšímu bratru císaře
Františka I., arcivévodovi Karlu
Habsburskému vyvést svá vojska z města
a po bitvě u Wagramu dne 5. a 6.července 1809 odvést
dále na Moravu. Měl v úmyslu přesunout se ve
směru přes Znojmo, Moravské Budějovice a Jihlavu do Čech,
zde vojska zformovat a postavit se Francouzům v
regulérní bitvě. Francouzi však směr
pohybu rakouského vojska,
čítajícího asi 60 tisíc
mužů, vypátrali a v prostoru kolem Znojma napadli.
Arcivévoda Karel zde vytvořil obranné
pásmo polokruhovitě od Načeratic přes Dobšice až
k Suchohrdlům. Zatím se celá armáda v
pochodové formaci snažila přejít z
pravého břehu Dyje přes oblekovický most kolem
Znojma, které, podle velitele Karla, neskýtalo
dobré postavení k obraně, k Olbramkostelu a
dále k Moravským Budějovicím.
Francouzi se však naopak snaží po
levém břehu Dyje rozdělit rakouské vojsko na dvě
části. To také vysvětluje nebývale
prudké boje o most v Oblekovicích a o
mosty a prostor v Dobšicích dne 10.července se
snahou o napadení pravoboku ustupující
rakouské armády. Ta je roztažena v
pochodovém útvaru v délce několika
kilometrů, její pohyb je velmi pomalý,
brzděný týlovými jednotkami. Silnice a
cesty jsou přetížené a tak jsou
některé jednotky rozptýlené po
širším okolí.
Druhý den bojů, 11.července
1809 se objevuje nad Dobšicemi, na
vyvýšenině u Suchohrdel císař Napoleon
a posílá všechny volné
jednotky do prostoru Přímětic, aby mohl zahájit
obchvat rakouského levého křídla a
proniknul k silnici na Moravské Budějovice a tak
odřízl ústup rakouských vojsk k
Jihlavě.
V trojúhelníku mezi Kuchařovicemi,
Příměticemi a Únanovem
probíhají jezdecké srážky,
ale v nich je lepší c.k. jezdectvo, takže
Napoleonův úkol se splnit nedaří.
Nablízku, již u Lechovic, je však
francouzská posila – 30 tisíc mužů
maršála Davouta. Další
rakouský odpor by tak měl
katastrofální následky.
Proto také dochází ke kontaktům
rakouských parlamentářů s Francouzi s
nabídkou příměří a to v prostoru mezi
Kuchařovicemi a Příměticemi. Napoleon nabídku
přijímá a příměří je
podepsáno na statku v Suchohrdlech dne 12.července 1809.
Císař František I. se pohybuje v
bezpečné vzdálenosti za vojskem, opustil
své dočasné sídlo ve Wolkersdorfu u
Vídně a vyčkává v Budíně.
Diplomat Metternich byl tehdy také v hlavním
stanu svého císaře a když přišla
zpráva o znojemském
příměří, byl rakouský
státní kancléř Filip Stadion tvrdě
proti. František I. váhal, ale Metternichovy rady
směřovaly jednoznačně k uzavření míru. K tomuto
řešení se nakonec přiklonil i císař.
(Mír byl podepsán v Schön-
brunnu 14. října 1809.)
Za tuto radu a další diplomatické
aktivity byl Klemens Metternich pověřen řízením
ministerstva zahraničí. 4.října
opouští toto křeslo ministr Stadion a
8.října 1809 do něj usedá Metternich. Bylo mu
tehdy 36 let. V roce 1821 se stal rakouským
státním kancléřem (t.j.předsedou
vlády) a v nejvyšší
politice vydržel až do revolučního roku 1848.
Dokázal vytvořit alianci s Francií, provdat
habsburskou princeznu Marii Luisu za Napoleona, hrát
hlavní roli na Vídeňském kongresu 1814
- 1815, který po porážce Napoleona ustanovil
mír v Evropě prostřednictvím tzv.
Svaté aliance, opakovaně měl pletky s různými
ženami, zvláště s kněžnou Vilemínou
Zaháňskou („paní kněžna“ z
„Babičky“B.Němcové) až do
své abdikace v roce 1848, kdy pak musel tajně uprchnout do
Anglie. Po třech letech emigrace se však vrátil a
žil v klidu a ješitné sebechvále ve
své vile na Rennwegu ve Vídni a mezi
svými sbírkami na zámku Kynžvart.
Stojí za zaznamenání, že za
první uspořádání
cenných Metternichových sbírek
vděčí Kynžvart Johannu Wolfgangu Goethovi a po něm
bývalému katovi Karlu
Hussovi. Goethe ho Metternichovi doporučil, když Huss po
zrušení hrdelního práva
zůstal bez zaměstnání.
Metternich zemřel na den přesně po padesáti letech od bitvy
u Znojma, 11. července 1859, ve svých 86ti letech.
Nyní však zpět k červencovým dnům roku
1809. Zde je přepis záznamů z farní kroniky obce
Přímětice, které zatím nebyly
publikovány (z němčiny přeložil dr. Karel Fila,
český překlad poskytl děkan P. Jindřich Bartoš):
1809 - nová
válka s Francouzi.
9.7.
Karel Habsburský se usadil v farském domě, princ
Schwarzenberg a kníže Liechenstein na faře. Od 9ti
hod.ráno do 10 hod večer zde hodovalo 300
oficiálů ve dvanácti místnostech fary.
Všechny domy v Příměticích byly
opuštěny až na farský a faru.
Bitva
u Znojma trvala jeden a půl dne, vítězně pro
naše. V Kuchařovicích a Suchohrdlech byli
Francouzi, v Únanově, Příměticích a
Znojmě naši.
Tasovice
čtyřikrát ztratili a znovu získali až
přešli Dyji a konečně je vojsko pohromadě.
1.
šik šel přes Únanov,
Přímětice, Kuchařovice ke kuchařovickým
vinicím až k Louce.
2.
šik skrze Mašůvky, Přímětice ke Znojmu.
3.
šik od Přímětic k Plenkovicím až k
císařské silnici.
12.7.
zůstala vojska ve svých pozicích až do 3.hod
odpoledne než dostali posilu od Jihlavy.
12.7.
v poledne kníže Schwarzenberg dal za pobyt 75
zlatých, po zlatce služebnictvu.
Společně
s Liechtensteinem pak, když viděli v jaké je fara
bídě, dali ještě 200 zlatých.
Tolik zápis ve farní kronice.
Přímo ve Znojmě, v Kovářské ulici
č.19, bydlel v tuto dobu významný občan Johann Höck,
který ve městě založil i nadaci pro chudé
znojemské měšťany, jmenovala se Höckova
nadace a byla po něm pojmenována i jedna z ulic:
Höckstrasse (dnešní
Havlíčkova ul.) Při opravách tohoto domu v roce
1983 se nalezla v plechovém pouzdře pergamenová
listina z roku 1842. Tímto pamětním
zápisem se zabýval i Mgr.Zdeněk Bína,
který svoje poznatky uvedl v článku pro Ročenku
Okresního archivu ve Znojmě. Nás z
této listiny zajímá hlavně tato
část zápisu:
„V roce
1809 dne 10.a 11. července hřměla u Znojma bitva mezi
arcivévodou Karlem a Napoleonem,
který velel u Suchohrdlí, francouzský
maršál Massena útočil
vícekráte na město, ale byl vždy od
vídeňské zemské obrany pod
vedením majora hraběte Salise zatlačen zpět, potom bylo do
města vrženo beze škod několik granátů. Dnes
11.července v
8 hodin večer vstoupilo v platnost příměří, po
kterém nepřítel obsadil brněnský a znojemský kraj.
Po 110 dnů měl každý dům 2-4-6-10, také i
více mužů v bytě a dobrém zaopatření, ty
musel každý občan ze svých vlastních
prostředků vydržovat, jako nepřátele se
Francouzi chovali slušně.“
Francouzské vojsko totiž opustilo
znojemský a brněnský kraj až ke dni 4.11.1809,
mezitím např. slaví ve Znojmě 15.8. - za
bujarého veselí - 40.narozeniny svého
císaře.
Řada provizorních nemocnic zde však zůstala i po
odchodu vojska a ranění vojáci z nich
odcházeli postupně. Po bitvě zůstala na celém
znojemském bojišti řada hromadných
hrobů. Poslední z nich byly odkryty při stavbě
obchodního centra Interspar mezi Znojmem a
Dobšicemi. Ostatky vojáků byly
prozkoumány antropologicky na lékařské
fakultě MU Brno a potom, ve společné rakvi pietně pohřbeny
poblíž místa bojů na hřbitově v
Louce-Lérách, o což se zasloužil Klub
vojenské historie ve Znojmě.
Slavnostního a
důstojného uložení se tito vojáci
dočkali dne 26. června 2009, tedy po 200 letech.
Za
Okrašlovací spolek ve Znojmě sestavil
dr.Lubomír Černošek, červenec 2009.
Prameny a
literatura:
Dr.Ladislav Mucha: Bitva u Znojma 10. a 11.července 1809.
Vydal Obecní úřad Dobšice a Klub
vojenské historie ve Znojmě, září 2002.
Jan Halada: Metternich kontra Napoleon.
Panorama Praha,1988.
Materiály z výstavy: 200 let od bitvy u Znojma.
Výstava v Domě umění Jihomoravského
muzea ve Znojmě, od 23.6.2009 do 8.9.2009, kurátor dr.
Jiří Kacetl.
Farní kronika obce Přímětice (z němčiny přeložil
Dr. Karel Fila).
Zdeněk Bína: Pamětní
zápis nalezený při opravě domu v
Kovářské ulici ve Znojmě
Ročenka Okresního archivu ve Znojmě, 1987
Znojemský
tisk o výstavě 200 let od bitvy u Znojma a o uložení
ostatků francouzských vojáků do hromadného hrobu
na hřbitově v Louce.
