Okrašlovací
spolek ve Znojmě
O
"p a m ě t i m í s
t a" p
í š í v
n o v i n
á c h
200 let bitvy u Znojma (1809 - 2009)
- Hrdinství a marnost pozapomenuté války v Domě umění
Dvousté výročí. Hrdinství
a marnost polopozamenuté války je název
výstavy, kterou si návštěvníci mohou
přijít prohlédnout do Domu umění na Masarykově
náměstí ve Znojmě od středy čtyřiadvacáteho
června. "Desátého a jednáctého července
1809 se uskutečnila na území dnešního
Znojma rozsáhlá bitva mezi vojsky rakouského
císaře a českého krále Františka I. a
"Velkou německou armádou" francouzského císaře
Napoleona I. a jeho spojenců, "informoval kurátor výstavy
Jiří Kacetl. O příčinách,
přípravách, průběhu a následcích
této polozapomenuté války, jež byla právě u
Znojma zakončena, bude textem, obrazy i autentickými
dobovými předměty výstava vypovídat
Sylva Palačková
Znojemský deník 26.6.2009
- Mrtví vojáci se dočkali důstojného pohřbu
ZNOJMO
(chaf). Dvě stě let museli čekat na důstojný pohřební
obřad padlí francouzští vojáci,
kteří byli narychlo pohřbeni při bitvě u Znojma,
která se odehrála ve dnech 10. a 11. července 1809.
Jejich ostatky se našli při výstavbě Intersparu a po
důkladném archeologickém
i antropologickém průzkumu byly zásluhou členů
znojemského Klubu vojenské historie slavnostně uloženy do
hrobu ve vojenské části hřbitova v Louce.
Zazněla
jim k tomu i čestná salva. Předseda znojemského KVH
Jiří Mucha na jejich rakve nasypal prsť hlíny z jejich
domoviny včetně prachu z Napoleonova rodného domu. „Nevím,
jestli by zrovna toto uvítali, možná by mohli
Napole-onovi vyčítat svoji smrt, ale na druhou stranu služba v
armádě vysvobozovala mladé muže od dřiny na poli a
v armádě mohli vést poměrně zábavný život,"
konstatoval Jiří Mucha. Bohužel právě Napoleonovi
vojáci, jejichž
životy skončily u Znojma, příliš toho
zábavného vojenského života neužili. Vesměs se
totiž jednalo o mladíčky. „Antropologický výzkum
ukázal, že se jednalo většinou o chlapce ve věku
šestnáct až osmnáct let, někteří byli i
mladší. To svědčí, že ve Francii roku 1809 už
byly vyčerpány zdroje dospělých mužů, a tak museli do
armády nastupovat tito mladíci. Zároveň průzkum
ukázal, že jejich ostatky jevily známky
nadměrného opotřebení, se kterým se
setkáváme většinou jen u starých
lidí. To svědčí o častých namáhavých
dlouhých pochodech,"
uvedl archeolog Jaromír Kovárník, který
vedl výzkum nalezených hrobů. Ty byly svým
způsobem ojedinělé. „Poprvé jsme objevili
hroby prakticky přímo na bitevním poli, a mohli
jsme se dozvědět o tomto způsobu pohřbívání.
Podobné nálezy jsme dříve neměli ani
například ze Slavkova. Zjistili jsme, že mrtví
vojáci byli pohřbíváni do poměrně malých
hrobů velmi natěsno. V hrobu o rozměrech jeden krát
dva metry bylo třeba deset těl: nejvíce jsme jich v jednom hrobě
napočítali čtrnáct," dodal Jaromír
Kovárník. Přestože hroby byly poměrně
chudé na výbavu, přece jen se v nich jeden poklad
našel. Mince z doby Ludvíka XV. „V době
napoleonských válek už neplatila, ale byla
to poměrně cenná mince. Zřejmě ji někdo nosil u sebe jako
památku, kterou dostal třeba od rodičů. Musel ji mít asi
zašitou mezi látkou,
takže mu ji nikdo nesebral," dodal archeolog. Vedle dvaapadesáti
mužských koster se v hrobech našla také jedna
ženská. S největší pravděpodobností patřila markytánce.
Slavnostní
piětní akt byl jen jednou ze série akcí,
které se ve Znojmě a Dobšicích k
výročí bitvy konají. Ve znojemském Domě
umění byla například
zahájena výstava 200 let od bitvy u Znojma -
hrdinství a marnost polozapomenuté války,
která vedle historických artefaktů, vážících
se k napoleonským válkám, také na
informačních panelech líčí zajímavě a v
širších souvislostech vývoj, který
vedl k bitvě u Znojma.
Napoleonská výstava v Domě umění stojí za zhlédnutí.
FOTO: František Střecha
Znojemský týden 29.6.2009
