Občanské sdružení registrované Ministerstvem vnitra ČR – č. j. VSC/1-  11 146/92-R          
          IČO: 456 69 023          

Připomínky k projektu Města Znojma
M Ě S T S K Ý   P A R K  –  R E V I T A L I Z A C E
zhotovitel projektové dokumentace: Ateliér Tišnovka, Tišnovská 145, Brno

Připomínky k „Průvodní a souhrnné technické zprávě“ ze září 2009:

-    v obecné rovině jsou ve zprávě do značné míry ignorovány vstupní požadavky Okrašlovacího spolku ve Znojmě z roku 2007;
-    A.2 – ve výčtu dochovaných historických staveb chybějí torzálně dochované vstupy do Dolního parku a hradební pás/ zahradní zeď s pozdně gotickými bastiony v Horním parku (byť značně přestavěnými v době normalizace);

-    A.5.4. – požadujeme výčet doplnit o historickou rekonstrukci hradebního valu s dvěma bastiony v Horním parku a dále požadujeme obnovit historické vstupy do parků podle dochovaných fotografií a plánů (můžeme poskytnout);

-    A.8.2. etapizace výstavby je zastaralá, je nutno ji aktualizovat podle nových požadavků, ve spolupráci s Okrašlovacím spolkem ve Znojmě a hlavně podle finančních možností města;

-     B.1.1.2.1. upozorňujeme, že termín „Brněnská brána“ pro Prostřední (dříve Východní), později Císařskou bránu nemá opory v historických pramenech. Je umělým konstruktem historické literatury 20. století;  

-    B.1.2.2 Ringspiel: zásadně nesouhlasíme s návrhem, aby nevzhlednou budovu školy a školní družiny v Dolním parku (někdejší Ringspiel) nahradila budova moderně pojaté kavárny. Kaváren je v bezprostředním okolí parku dostatek a navíc se domníváme, že není úkolem města stavět další komerční objekty v době, kdy mnohé soukromé kavárny v centru města živoří. Navrhujeme tedy, aby po demolici nevzhledné školy bylo místo navráceno plně parku – jedině tak bude možné plně rehabilitovat boční alej u hradebního pásu. Vyvedení inženýrských sítí pro objekt nicméně navrhujeme zachovat - pro možnou budoucí výstavbu, vystane-li opravdu účelná potřeba (např. WC či dřevěný stánek s občerstvením). Navrácení této plochy parku chápeme ideově jako jistou kompenzaci za zábor části Horního parku tribunou TJ stadionu. Ani návrat školy k starému „Ringspielu“ nepovažujeme za žádoucí, neboť se nejednalo o budovu vysoké architektonické hodnoty a hlavně její účel coby vstupní brány do parku se vytratil, neboť na konci 19. století se park rozšířil od Ringspielu až k pozdější vodárně na nám. Republiky;

-    B.1.2.2 Vstupy do parků: požadujeme, aby architektonické řešení všech vstupů do parku starých i nových pečlivě ctilo prokazatelnou historickou podobu – tedy postranní klasicistní cihelné sloupky s vysokým litinovým obloukem, v jehož vrcholu je umístěno historizující světlo stejného typu jako ve zbytku parku (viz níže). K rozlišení starých vstupů od nových navrhujeme provést odlišnou profilaci cihelných sloupků;

-    B.1.2.2 Hradební příkop a vodní prvek: navrhujeme z projektu zcela vypustit prvek finančně velmi nákladného vodního příkopu a dřevěného mola – i když je to nápad velmi zajímavý, považujeme ho za velmi nákladný a v této době rozpočtových zadlužení nadbytečný. Navíc je nutno vzít do úvahy budoucí demolici dílenského objektu nad příkopem v prostoru parkánu až po vysokou hranolovou věž; skromnému vodnímu prvku v příkopu se však nebráníme; prostranství za Schillerovým altánem je i nadále vhodné zachovat pro konání rytířských turnajů na vinobraní či pro koncerty pod širým nebem, tudíž je vhodné zachovat navrhované stupňovité hlediště;

-    B.1.2.2 Stavební objekty: k Ringspielu viz výše; zásadně nesouhlasíme s asanací stávajícího hudebního pavilonu v Horním parku a nahrazením ryze moderní neofunkcionalistickou novostavbou. Domníváme se, že stávající pavilon je nutné pouze zrekonstruovat podle starších fotografií, což přinese významnou úsporu a zároveň nebude vyvolávat kontroverze mezi občany Znojma ohledně zasazení moderní architektury do historického prostoru (viz Horní náměstí či ulice Přemyslovců); naopak velmi vítáme propojení Horního parku s Horní Českou ulicí prostřednictvím lávky přes příkop pod vysokou hranolovou věží; uvažovaná demolice prvků Cesty věčné slávy na hradebním valu by se neměla týkat ohradní zdi a bastionů; vycházíme z koncepce, že i v Dolním parku byla tato zeď s bastionem při revitalizaci prostoru u Střelniční věže plně rekonstruována (byť se již dávno nejedná o původní fortifikační hmotu); rovněž nesouhlasíme s objektem jakési blíže nepopsané tribuny (č. 21 na celkové situaci) ve Středním parku mezi Mahrovým altánem a Pontassievskou ul. – navrhujeme jeho zrušení a nahrazení zelenými plochami, doplněním chybějící části liliodendronové aleje;

-    B.1.2.2 Povrchy: vzhledem k náročné údržbě a prašnosti nesouhlasíme s navrhovaným mlatovým (minerální beton) povrchem u hlavní promenády skrz celý park; místo toho navrhujeme u této hlavní promenády použít  pevnější povrch (např. parkový asfalt – viz vídeňský Stadtpark). K tomu nás vede poněkud negativní zkušenost s nedávno realizovanými mlatovými povrchy v parku 17. listopadu ve Znojmě a také na cestě u gymnázia na Komenského náměstí; 

-    B.1.2.2 Mobiliář: Zásadně nesouhlasíme s navrhovaným typem laviček, odpadkových košů a sloupů veřejného osvětlení. Inspirací nám opět může být vídeňský Stadtpark, který se nachází na okraji historického centra Vídně. Lavičky by měly být podobné typu „Schönbrunn“, odpadkové koše pak stejnému typu, jak je nyní použit v MPR. Veřejné osvětlení musí respektovat historické reálie – tj. svítidla lucernového typu. Vycházíme z historického stavu, jak byly elektrické lucerny v okolí centra užívány na počátku 20. století (viz foto z křižovatky dnešní Čermákovy a Rudoleckého ulice naproti parku).

-    B.1.2.2 Regulační architektonické zásady – zde se dotýkáme základního rozporu mezi vizí architektů z Ateliéru Tišnovka a vizí občanů Znojma sdružených v Okrašlovacím spolku. Souhlasíme s názorem, že celý park musí být po architektonické stránce i včetně mobiliáře řešen v jednotném architektonickém výrazu. Vzhledem k nalezenému archivnímu materiálu jsme schopni doložit, že parky byly až do poloviny 20. století řešeny vždy v tradičním parkovém a lá lázeňském stylu, vzorem byla pro Znojmo pochopitelně Vídeň. Teprve zanedbávání údržby parků po roce 1960 znamenalo degradaci vyúsťující v nelichotivý současný stav.  Proto nesouhlasíme s ryze moderním pojetím Ateliéru Tišnovka, který na historické ploše Městského parku VYTVÁŘÍ nový moderní park, který by například velmi slušel okrajovým částem města – Přímětice či sídliště Dukelská, avšak do historického centra Znojma, unikátní městské památkové rezervaci, se nehodí!

Další oddíly zprávy jsou odvozeny z úvodních částí, a proto nebudeme naše připomínky opakovat. Výhrady máme ještě k následujícímu:

-    B.1.3.3. Kolonáda – upozorňujeme, že kolonáda na okraji Komenského náměstí byla opravována v roce 2004. Dle našeho názoru v rámci úspory veřejných peněz vyžaduje pouze dílčí, nikoli kompletní opravu.
Nevhodnost výstavby nového hudebního pavilonu v Horním parku a kavárny v Dolním parku a výhoda získané úspory pro městskou pokladnu byla popsána již výše. Podzemní veřejná WC na Komenského náměstí při okraji Středního parku navrhujeme pouze opravit bez nástavby moderního bistra. Bistro považujeme za zbytečnou komerční stavbu – zvláště na náměstí, kde funguje soukromá restaurace CORSO a výhledově do budoucna i kavárna v Mahrově domě u meteo-altánku.

-    B.5.3 dětské lanové hřiště (v situační mapě označeno číslem 32 – Dolní park) zvažujeme umístit do příkopu Horního či Dolního parku, aby tím došlo k jejich oživení. Získaná plocha v Dolním parku může sloužit jako pobytová louka.

-    B.10.1 upozorňujeme, že park nebyl založen na místě zbouraných hradeb, nýbrž na místě zasypaného vnějšího příkopu a rozvezeného vnějšího valu. Vnitřní val a vnitřní příkop s parkánovou a vnitřní hradbou se vesměs dochovaly.

K dalším částem projektové dokumentace máme tyto připomínky:

-    výkres F. 2.1. SO 03 č. výkresu 3, 4, 5 a 6, popř. F.1.1.18 - S07 výkres č. 6-9: altán na valu v Horním parku – považujeme schodiště i novou zídku s lavičkou u altánu za nadbytečné stavby prodražující celkovou zakázku. Navíc opět se tu dostáváme k použitým architektonickým prvkům, které stírají historičnost prostoru zdůrazněnou klasicistním altánem.  Totéž platí o navrhovaném mohutném schodišti v sousedství hudebního pavilonu v Horním parku. Plně postačují schodiště ve stávající úpravě, nutná je pouze rekonstrukce.

-    výkres F.2.1. SO 03 č. výkresu 7 až 11: „Mlatová plocha s altánem“ ve středním parku, jakási tribuna. Nic takového v zadání celkového projektu nebylo. Udivuje nás, proč by mělo město do parku zasazovat takovéto novostavby, u nichž postrádáme jasný účel kromě všeobecné funkce odpočinkové. Navrhujeme zcela vypustit z projektu a místo zaplnit zelení a zejména doplnit chybějící část liliodendronové aleje;

-    výkres F.2.1. SO 03 č. výkresu 19: schody k brance u altánu v Dolním parku – je zábradlí u tak krátkých schodů opravdu nutné? Pokud ano, z jakého bude materiálu a v jakém architektonickém provedení? To je opět důležité z hlediska celkové architektonické koncepce.

-    výkres F.2.1. SO 03 č. výkresu 23 a 24, popř. F.1.1.18 - S07 výkres č. 10-11: viz výše – nesouhlasíme se stavbou nového hudebního pavilonu.

K technické zprávě F.1.1.1. máme tyto připomínky:

-    F.1.1.1.2.2.2. Dispoziční řešení – komunikační struktura. Navrhujeme, aby někdejší ornamentální půdorysný charakter komunikační struktury (kroucené cestičky) byl alespoň připomenut ve formě točitých květinových záhonů, nikoli lineárních.

-    F.1.1.1.2.2.3. Architektonické řešení – zde se opět dostáváme k celkové koncepci – je nutno zohlednit historický kontext parků, tzn. nepoužívat například pohledový beton, preferovat kámen či cihlu, kovové oplocení či zábradlí profilovat podle historických předloh (viz např. zábradlí u Mahrova altánu ve Středním parku) a ne v moderních profilech, které jsou pro park cizorodé.

K technické zprávě SO 01 Bourací práce
-    jak jsme uvedli výše, nesouhlasíme s odstraněním ohradní zdi a bastionů na hradebním valu v Horním parku, neboť představují byť nepůvodně a poněkud pokřiveně původní třetí hradební pás. Také nesouhlasíme s demolicí hudebního pavilonu v Horním parku.

K oddílu F.1.19 Drobná architektura a mobiliář
-    s navrženými pítky z litiny a bronzu nesouhlasíme: jedná se o ryze moderní prvky narušující historický ráz Městského parku. Náš nesouhlas se vztahuje i na okolní architektonickou úpravu: zejména nepřijatelný je nepříjemně geometricky působící vydlážděný trojúhelník uprostřed Dolního parku (výřez C). Nesouhlasíme ani s podobou ryze moderní fontány (výřez D) u hudebního pavilonu. Pokud investor – tj. město - požaduje do parku pítko, nechť je řešeno tradičněji – např. profilovaný litinový sloupek apod. O tvaru laviček a odpadkových košů – viz výše u kapitoly B.1.1.2 Mobiliář. Okrašlovací spolek navrhuje investorovi - Městu Znojmu, že lavičky do parku tradičního typu je spolek schopen pro město dodat sponzorsky od občanů města. To představuje další úsporu. 
-    vítáme rekonstrukci původních vstupů do Dolního parku. Projektová dokumentace však postrádá návrhy architektonického řešení ostatních vstupů do parku.             

Schváleno na schůzi Okrašlovacího spolku ve Znojmě dne 7. března 2012.