Okrašlovací spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
| Radosti i starosti. Dvě slova trefně popisující aktuální situaci kolem rekonstrukce střechy radniční věže. Zatímco se štíhlá kráska zařadila mezi nejvýznamnější kulturní bohatství českého národa a od poloviny roku se bude oficiálně pyšnit titulem národní kulturní památka, odborníky a stavebníky zaměstnává poslední etapa její rekonstrukce. Opravy v rámci spodního ochozu se ukázaly jako opravdová výzva. Při přípravě projektu totiž byla konstrukce střechy přístupná pouze zevnitř, a to ještě velice omezeně. V jakém je ochoz skutečně stavu tak bylo možné zjistit až poté, kdy byly některé jeho části včetně podlah odstraněny. „Provedené sondy ukázaly, že dříve nepřístupné zazděné prvky ochozu jsou opravdu silně poškozené a budou vyžadovat větší množství oprav a výměn. Po odkrytí konstrukce dolních věžiček byly navíc zjištěny viditelné poklesy prvků, které je vynáší. Pro odstranění této poruchy bude nutné všechny čtyři věžičky demontovat,“ popisuje stav městská architektka Iveta Ludvíková. Obnažení konstrukce nicméně přineslo také nové střípky do skládačky, jak krov vznikal a jaké je jeho konstrukční uspořádání. Na základě nových zjištění bude aktualizován stavebně historický průzkum radniční věže, včetně dendrochronologického posudku, který určí přesné stáří dřeva. Naši potomci tak budou mít budoucí opravy věže mnohem jednodušší. Všechny pečlivě zpracované dokumenty o stavbě totiž najdou na jednom místě, uloženy v jedné ze spodních bání. Opravy půl hodiny po dvanácté Přípravy na současnou opravu věže začaly před 10 lety. Vznikl stavebně historický průzkum i projektová dokumentace. Ty ovšem vycházely z viditelné části konstrukce krovu. Že bude vše úplně jinak, se ukázalo hned na začátku prací. „Pracovali jsme s myšlenkou, že zachováme alespoň část původní plechové krytiny. To se po sejmutí prvních vzorků ukázalo jako nemožné. Chtěli jsme proto zachránit alespoň část prkenného bednění. Po sejmutí měděné krytiny ale bylo jasné, že ani to nepůjde,“ vzpomíná Zdeněk Čižmář z Národního památkového ústavu v Brně. Jakmile byla konstrukce krovu viditelná ze všech stran, ukázalo se, že nejvíce poškození je mezi bedněním a trámy. „Dalo by se říct, že oprava začala půl hodiny po dvanácté. Během staletí provozu se v konstrukci věže nahromadily snad všechny možné defekty – mechanické poškození, dřevomorka, poškození dřevokazným hmyzem i hloubková hniloba s rozpadem dřevní hmoty,“ vyjmenovává památkář. |
 |
| Věž odkrývá svá tajemství postupně Při rekonstrukci věže platí jednoduchá rovnice: každá další etapa stavebních prací přináší nové, někdy i nečekané poznatky o konstrukčním řešení krovu, o stáří jednotlivých jeho prvků i o jejich technickém stavu. I když je tedy jeden ze symbolů Znojma skryt už téměř dva roky za lešením, všechna svá tajemství ještě nevydal. Stejné to je i nyní, kdy se práce soustředí na opravu vyhlídkového ochozu. Největším oříškem je středověky rošt Ochoz je část věže, která doznala v průběhu staletí větších změn. A právě kvůli dřívějším ne zrovna šťastným řešením je současná etapa rekonstrukce ochozu pravděpodobně nejnáročnější částí všech oprav. Celý proces v kontextu historie shrnuje Zdeněk Čižmář: „Konstrukce spodního ochozu sestává ze čtyř plášťů. V 16. století byla ke dvěma středověkým konstrukcím osazena ještě další vnější hrázděná stěna, která byla následně omítnutá. Tak vznikl otevřený ochoz, který byl na věži až do oprav v letech 1952–1953. Teprve pak byl ochoz zabedněn. Než se tak ale stalo, otevřeným ochozem do konstrukce věže v podstatě čtyři staletí zatékalo a vyzdívky mezi trámy vlhkost dlouho držely. Proto musely být prováděny poměrně radikální opravy, které už nebyly tak tesařsky dokonalé,“ vysvětluje památkář. Největším oříškem při nynějších pracích je středověký rošt uložený na koruně zdiva. Jeho trámy jsou místy tak narušené, že musí být celé vyměněny. „Práce probíhají osm pater pod vrcholem ve výšce 40 metrů. Každý trám se posuzuje individuálně. Rozhoduje se, který prvek je třeba vyměnit zcela, a který je možné opravit metodou protézování, tedy nahradit jen část nejvíce poškozeného trámu. Následně je nutné zvážit, zda půjde oprava provést na místě nebo zda je nutné trám snést dolů z konstrukce krovu na zem. Abychom se k dalším částem konstrukce dostali, je navíc nutné demontovat její další části a následně je vracet zpět,“ upozorňuje na náročnost oprav architektka Ludvíková. Nové hodiny zaplatí dotace V rámci komplexní opravy krovu a střechy se řešil i stav věžních hodin. „V loňském roce provedl hodinář kontrolu přístupných ciferníků a jejich stav označil jako nevyhovující. Rozhodlo se tedy o kompletní renovaci hodin. Ta bude zahrnovat vyspravení omítek, renovaci a pozlacení ručiček a římských číslic a výrobu nových kopií minutových indexů. Ty totiž byly hodně poškozené,“ popisuje městská architektka. Na opravu hodin přispěje Jihomoravský kraj. Ten Znojmu na konci roku přispěl na opravy věže dotací ve výši 600 000 korun. Kdy bude hotovo Podle původního předpokladu měla být rekonstrukce věže hotová loni na podzim. „Vzhledem k míře poškození a náročnosti oprav byla oprava prodloužena do tohoto roku a byly na ni z rozpočtu města vyčleněny další peníze. Kdy přesně budou opravy u konce si v tuto chvíli, kdy navíc opravy brzdí nepříznivé počasí, ještě nikdo netroufá odhadnout,“ uvádí místostarostka Znojma Bohumila Beranová, která má ve své gesci památkovou péči. Po dokončení krovu se ještě bude pracovat na elektroinstalaci a úpravě vnitřních prostor, kde vznikne nová expozice. Do budoucna je pak na místě oprava kamenných prvků a fasády. Jedno je ale jisté, už letos si radniční věž, jejíž unikátní středověká konstrukce nemá svojí složitostí a gradací hmot nikde v Evropě obdoby, bude užívat svůj titul národní kulturní památka v novém hávu. |
 V levém horním rohu je dobře vidět částečná výměna trámu |
 Stavbaři musí ve velké výšce perfektně zvládnout manipulaci i s dvanáct metrů dlouhými trámy na velmi malém prostoru |
 I v takto úzkém prostoru se pohybují stavbaři, kteří zde musí odvést bezchybnou práci |
| zpátky | úvod |