Okrašlovací
spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
Studánky a
vodní zdroje v okolí Znojma
V květnu 2003 vydal náš Okrašlovací spolek
ve spolupráci s Nadací Partnerství publikaci
„Studánky Znojemska“,
průvodce po studánkách Znojemska a Vranovska v počtu 4000
kusů. Během jediné letní sezony byl celý
náklad rozebrán. Měli jsme v úmyslu vydat
pokračování, kde by byly zahrnuty i studánky na
Moravskokrumlovsku a v příhraničním Weinviertelu,
ale k tomu zatím nedošlo. Některé
další zajímavé studánky tak
zatím leží v šuplíku.
Již před vydáním této publikace jsme si začali všímat „Cendelínové studánky“
pod Kraví horou, kde je pramen dobré vody hojně
využívaný obyvateli Znojma a zahrádkáři.
Kolem roku 2000 jsme několikrát brigádnicky zbavili
okolí náletových dřevin, vyčistili od odpadků a
dne 19. dubna 2000 v 16 hodin odpoledne jsme studánku slavnostně otevřeli
i s dětmi ze základní školy Loucká a
ve spolupráci se Správou Národního parku
Podyjí. Občerstvení zajistil tehdejší
pivovar Hostan. Tak jsme navázali na tradici jarního
„otvírání studánek“ na
Znojemsku.
O rok později, v říjnu 2001 byla pod vranovským zámkem dokončena oprava „Felicitiny studánky“ a za další rok, v listopadu 2002 i „Studánka kněžny Heleny“,
pro změnu nad vranovským zámkem. Jarní
otvírání studánek si zde vzala na starost
vranovská školní mládež.
Ve Znojmě teď tuto tradici udržují děti z mateřských
škol, zvláště z MŠ na náměstí
Republiky, které sem vynášejí Morenu
nebo naopak dobrou vílu řeky Dyje „Tajánu“. Poblíž tohoto pramene, ve vedlejším údolíčku na východní straně Kraví hory je další studánka, která byla v Národním registru pramenů a studánek uváděna s číslem 143 jako „bezejmenná“, ale kterou místní zahrádkáři běžně nazývají „Zahrádkářská“.
Proto jsme ji v roce 2013 do tohoto registru, který vede pan
Michal Kuklík u Mladých ochránců přírody
ČSOP takto znovu přihlásili. V současné době je dosti
zanedbaná a potřebuje úpravu a vyčištění.
Plánujeme to na nejbližší dobu.
Současně je v ohrožení také kaplička „Samaritánka“ s vodním pramenem
pod ní. Dno kaple bylo totiž zabetonováno a vlhkost tak
vsakuje do stěn. Opadává omítka této
novogotické stavby z 19. století a vlhne i kamenný
závěr kapličky. Malé korýtko pod ní
zatím pravidelně čistí osmdesátník,
oldskaut bratr Boris Wolf. Na opravu takovéto stavby však
našemu občanskému
sdružení nestačí prostředky. Proto jsme žádali o
pomoc Město Znojmo, které je majitelem stavby. 14. 4. 2010 se
skutečně sešli u kaple zástupci města, našeho
spolku a památkáři, byl proveden zápis a navrženy
úpravy, ale zatím se nic nedělo. Musíme to tedy
urgovat.
Vedle kaple také roste krásná, asi 150 let
stará lípa 18 metrů vysoká s obvodem kmene 350
cm. V roce 2009 vyhrála okresní soutěž „Strom
roku“ a v celostátním finále skončila na
pátém místě, což je zatím
nejlepší umístění
regionálního stromu v této soutěži.
Asi 1 km západně, také na úbočí nad
Gránicemi jsme objevili další zanedbaný
pramen. Letos tudy povede značená „Cesta Jakuba Jirala“,
proto se pokusíme vodní zdroj upravit a vytvořit zde
pěknou studánku. Což třeba název „Jiralova
studánka“?
V dubnu 2012 jsme zdokumentovali, vyčistili a posléze i upravili dva prameny potoka „Leska“
severně od Znojma: GPS:48° 52´ 36“ N, 16° 01´
08“ E , výtok z prameniště je ve
výšce 350 m nad mořem, délka vodoteče 7
km, potok ústí do řeky Dyje v
Dobšicích v nadmořské výšce 205m.
Asi 500 m pod ním je druhý, vydatnější
pramen, který byl již dříve – asi za první
republiky – upraven kameny vyskládanými „na
sucho“. Tento pramen jsme vyčistili, zastřešili a
okolí zbavili náletových dřevin.Voda je v něm
čistá – žije zde žába – skokan zelený.
V říjnu 2012 jsme pak výrazně trojjazyčně označili pramen „Gránického potoka“
mezi Lukovem a Bezkovem: GPS: 48° 52´ 12“ N, 15°
54´ 29“ E, výtok z prameniště je ve
výšce 420 m n.m. , délka vodoteče 14 km a potom
ústí do Dyje pod znojemskou přehradou ve
výšce 210 m n.m. Protéká
nádherným Gránickým údolím,
které zalesnil náš předchůdce. Zalesňovací
a okrašlovací spolek ve Znojmě v 19. a 20.
století. Zde, v jeho údolí jsme upravili a
lépe označili populární „Pivcův pramen“,
pojmenovaný v roce 1922 po zasloužilém členu
tehdejšího Okrašlovacího
spolku, polesném Franzi Piwetzovi (1844 – 1923).
V plánu máme také lépe označit i
Cendelínovou studánku, pomoci zprůchodnit cestu kolem
potoka Lesky až do Dobšic a upravit ji pro
smíšený provoz chodců a cyklistů jako
součást tzv. „zeleného prstence“kolem Znojma.
Zatím je zde v provozu jen její menší
část.
Na druhé straně města, v Gránickém
údolí, chceme zkulturnit a ve spolupráci s Klubem
českých turistů označit cestu až k prameništím v
lese „Smoha“ u Citonic, kde je několik zajímavých vodárenských staveb.
Další studánka je i na návsi v blízkých Konicích. Tam jsme v roce 2007 vysadili oskeruše. Na náš podnět byla upravena „Hraběcí studánka“
u Šanova. Obec se toho chopila po našem upozornění
na historickou hodnotu klasicistní stavby z roku 1810. Tak byla
studánka v roce 2009 slavnostně předána veřejnosti.
Zatím chátrá vodní zdroj pod
lechovickým poutním kostelem. Bývala zde
slavná studánka Panny Marie a od kostela k ní vede
široké schodiště. Tradice poutí byla
obnovena v roce 1990, putuje sem hlavně mládež ze Znojemska v
rámci církevní akce „Ain Karim“ do
barokního kostela Navštívení Panny Marie.
Studánka je však nadále obestavěna
betonovými skružemi.
Bude to tak nadlouho?
Zpracoval:
dr.L.Černošek, květen 2013
fotoalbum studánek Znojemska