Okrašlovací spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
 foto Lubomír Černošek
Studánka "Samaritánka" na Hradišti u Znojma - 2002 foto Lubomír Černošek
Studánka "Samaritánka" na Hradišti u Znojma - 2010 foto Lubomír Černošek
Studánka "Samaritánka" na Hradišti u Znojma - 2010 foto Lubomír Černošek
Studánka "Samaritánka" na Hradišti u Znojma - 2013 |
Od
roku 2008,kdy po 49 letech opustily sestry boromejky
klášter na Hradišti u Znojma, začala pustnout i
blízká kaplička Samaritánka (Foto č.1.). Sestry z
kongregace sv.Karla Boromejského se totiž chodily ke kapličce
denně modlit a také o ni v rámci svých
možností pečovaly. Nyní byla kaple ponechána svému osudu a to se také začalo projevovat. Nejprve někdo ukradl lavičky, pak zase sprejeři počmárali stěny kaple a ještě ke všemu se začala silně projevovat vlhkost ve zdech stavby, začala opadávat omítka a dokonce se drolil kámen. Dno kapličky,kde je vodní pramen, dostalo totiž betonovou podlahu (Foto č.2).Ta byla pro vodu nepropustná a vlhkost si našla cestu ve stěnách. . Pramen ale dále vytékal před kapli, do betonového korýtka. To se zde ustavičně zanášelo spadlým listím a voda se nedala ani nabírat, ani pít. První si tento nedobrý stav uvědomili znojemští oldskauti a jeden z nich – bratr Boris Wolf sem začal obětavě chodit každých čtrnáct dní a korýtko s vodou i další okolí kaple opakovaně čistil. (Foto č.3). Nářadí k tomu měl uzamčené v kapli. Také Okrašlovací spolek brzy zjistil, že tento stav je dlouhodobě neúnosný a vede k devastaci památky. Proto členové spolku začlenili do plánu práce na rok 2010 opravu celé kaple. Samaritánka je zapsanou památkou, chráněnou státem a je v majetku Města Znojma. Proto bylo nutno jednat s majetkovým odborem, který, i ve spolupráci s odborem rozvoje a památkáři přislíbil pomoc. Dne 14.4.2010 se sešli u Samaritánky zástupci města (ing.Drašarová), památkáři (ing.Bílek a dr.Kozdas) a z našeho spolku pan Pavel Matyasko. Konstatovali a zapsali toto: „Přítomní se shodli na následujícím: 1.Provést úplnou demontáž betonovo-kamenné podlahy,důvod je režim odtoku vod ze studánky,zavlhání podlahy i zdiva studánky a estetické závady podlahy – zvláště široké cementové spáry. 2.Oprava potrubí vedoucí vodu ze studánky až ke žlabu před studánkou. 3.Uvážení způsobu zadláždění podlahy ve studánce,variantně pouze osového chodníku až po celou plochu, vždy sklon do středu na odtok přebytečných vod. 4.Uvážení způsobu zadláždění koryta před studánkou až ke žlabu. 5.Vnější odkopání paty zdiva a drenážní odvedení vlhkosti. 6.Opravení fasád od nevhodných vysprávek a nápisů grafity. 7.Natření stávající plechové střechy. Doporučení: dozdění chybějící koruny opěrného kamenného zdiva svahu před studánkou, nejlépe z opět posbíraného materiálu, doplnění jednoduchým dřevěným zábradlím a lavičkami.“ Vše bylo úředně fotograficky zdokumentováno. Také Okrašlovací spolek si pořídil několik fotografií. Současný stav - (Foto č.4). Nyní bude potřeba pokračovat v jednání o plánu oprav, finančním rozpočtu, oslovení stavební firmy a dalších potřebných věcech. Každá schůze Okrašlovacího spolku se bude věnovat postupu prací na opravách této památky. Bude třeba také upravit okolí. Vedle kaple roste nádherná lípa (Tilia cordata,lípa malolistá), asi 150 let stará. Je 18 metrů vysoká, obvod kmene je 350 cm. V roce 2009 byla studentkou Alžbětou Brzkovskou navržena do soutěže „Strom roku“ a dostala se až do celostátního finále. Zde v hlasování skončila na pátém místě, což je v podobné soutěži zatím nejlepší umístění stromu z našeho regionu. .Pomohlo to i propagaci celého místa. Město Znojmo znovu dosázelo třešňovou alej, která vede od Samaritánky k Hradišti, uvažuje se i o obnově bývalé cesty přes pole k blízké hájence. Náš spolek navrhuje zdokumentovat a obnovit blízké arboretum a ještě letos upravit nejbližší okolí kaple. Také jsme částečně dohledali historii tohoto místa. Kaple v neogotickém slohu pochází pravděpodobně z roku 1908, kdy obecní výbor v Mannsberku (dnes součást Znojma kolem ulice Pražská) zde s pomocí Zalesňovacího a okrašlovacího spolku vysadil tzv.“Jubilejní les“na paměť šedesátiletého výročí vlády císaře Františka Josefa I. Náš Okrašlovací spolek popsal pramen s okolím v drobné publikaci (již rozebrané) „Studánky Znojemska“ z roku 2003. Byla zde otištěna i zmíněná pověst. Znojemský děkan P.Jindřich Bartoš chce do kapličky věnovat obraz „Milosrdného Samaritána“. Za úvahu by také stálo doplnění křížů do kalvárie u kamenných „Oveček“,původně zde byly tři,nyní zbyl jen jeden. Věříme,že toto místo si takovouto pozornost zaslouží a potěší každého, kdo sem, nyní již po značených cestách (a s naší mapou Gránic) zavítá. Známý současný znojemský učitel a spisovatel Jiří Svoboda napsal pěknou pověst o Samaritánce:
Kdysi,to ještě pokrývaly kraj kolem Dyje rozsáhlé pralesy,vyrazil jeden velmož ze znojemského hradu na lov. Při divoké štvanici spadl s koně a ztratil se své družině.Volal,prodíral se houštinami, a zase volal, vše marno.Vtom proti němu vyrazil veliký vlk a svými ostrými tesáky mu rozerval tvář. Kníže ještě stačil dravé zvíře probodnout dýkou,ale z čela mu visely cáry kůže a proudící krev ho docela oslepila. A tak tápal zoufale směrem,kde tušil potok,aby si mohl omýt rány.A prosil všechny svaté,zvláště pak Bohorodičku a sliboval:Bude-li zachráněn,postaví kapli. Po dlouhém bloudění zaslechl zurčení pramene a za chvíli si již mohl opláchnout zraněnou tvář.A stal se div! Prohlédl – a po ranách ani stopy.Tak poznal,že voda pramene,který vyvěral vysoko nad údolím potoka,má zázračnou moc a na znamení díků dal nad studánkou postavit slíbenou kapli. **********************
Existuje i jiná pověst, kterou uvádím jen zkráceně:
V hlubokém lese zabloudila vážně nemocná žena,která se ze své samoty chtěla dostat k pomoci - k mnichům-znalcům bylinného léčení. Z posledních sil došla až k mohutné lípě,u které vytékal pramen čisté vody.Zde si žena sedla,aby si odpočinula a napila se.Po chvíli poznala, že se jí opět vracejí síly a mohla znovu vstát.Nevěděla však,kudy dál.Poklekla tedy a modlila se k Panně Marii.Tu se k ní náhle větve lípy začaly sklánět a ukazovaly jí cestu ke klášteru na Hradišti. Tam se ženě dostalo očekávané pomoci.Když si po několika dnech odpočinula, slíbila, že jako poděkování za pomoc v nouzi nechá postavit u pramene malou kapličku. Tu potom z idé nazvali Samaritánkou.Kaplička,pramen i lípa zde stojí dodnes. |
| zpátky | úvod |