 |
  |
 |
P a m ě ť M o r a v y
|
|
|
 |
VELKÝ ROZHOVOR s Petrem Pithartem. O Moravě, zemském zřízení a pragocentrismu - III. |
 Jaký je tedy výhled do budoucna? Myslíte si, že je vůbec nějaká vůle k nápravě? „Já znám pár lidí, kteří by to chtěli vrátit, ale oni se přitom vždycky zasmějí a řeknou, že samozřejmě vědí, že už to nepůjde. Patří mezi ně i současný předseda senátu Kubera. Nikdy jsme se nedostali k tomu, co by se pro to muselo udělat. Lidi by to už asi nepřijali. Bylo by to velice nákladné a vyvolalo by to mnoho tenzí, nových, nečekaných, mezi úředníky i politiky. Prostě jsme to zvorali. Je zajímavé, že Zeman, který se přece nikdy nemýlí, řekl, že to byla největší chyba jeho vlády. To bych zpozorněl. Zajímalo by mě, jak to myslí. Měl přece tu svou náměstkyni, o které prohlašoval, že je to světová odbornice… Ten malér pragocentrismu se netýká jenom Moravy, vlastně se týká i Čech. Čechy jsou jiné, nikdy se nečlenily do výrazných regionů, snad je to dáno horopisem. Jsou prostě spádové do Prahy. V Evropě snad nenajdete hlavní město, které by se za celou dobu existence státního útvaru nepohnulo. Jedině Praha. Je to možná určité fatum. Nebo spíš zaslepenost. My jsme Československo vždycky viděli touto optikou, proto jsme ztratili Slovensko. Vůbec jsme nechápali, co ti Slováci furt chtějí, když už tu ‚federáciu‘ mají. To, že tady Husák na začátku normalizace reálnou federaci zrušil a nechal pouze kulisu, toho si tady nikdo nevšiml. To už není omluvitelné přírodou a věncem hor. Já se obávám, že s tím nepohneme. Možná na Moravě. Tam koneckonců v rámci sčítání lidu v roce 1991 bylo vidět určité hnutí, bylo to takové neplatné referendum (tehdy se k moravské národnosti přihlásil přes milion lidí; mnozí to vnímali jako určité referendum o budoucím postavení Moravy, pozn. red.). Já jsem pro všechny možné decentralizace. To je přímo můj politický pud. Myslím si, že je to zdravé. Proto mě to tak mrzí. Nejenom proto, že jsem s Moravou tak cítil – také jsem za ni kandidoval. Češi snad vůbec netuší, že existuje něco jako pražský centralismus. Poškozuje to i Čechy, nejen Moravu. Nemám žádný návrh, žádné doporučení. Jsem jenom svědek. Dělal jsem, co jsem mohl. Že se to tehdy dostalo do úzké časové souvislosti s rozpadem Československa, to jediné způsobilo, že tady nemáme zemské zřízení. Přispěla k tomu i velká neobratnost moravských poslanců. Vzpomínám si, jak jsem tehdy před volbami ve Žďáru nad Sázavou narazil na člověka, který na setkání s občany, poté co jsem mu dal slovo, mluvil strašně dlouho o Moravě a bylo to úplně mimo souvislost. Působilo to strašně. No a po volbách jsem ho potkal v Lazaretní jako poslance ČNR. Stal se z něj ministr státní kontroly. V mnohých ohledech byl dobrý, ale působil na druhou stranu bláznivě. Morava neměla štěstí na reprezentaci. Neobjevil se nikdo, kdo by ji byl schopen celou táhnout za sebou a už vůbec ne někdo, kdo by mohl oslovit i tu natvrdlou českou část. Dnes nevím, jak na tom Morava je, co se týče lidí schopných vyzdvihnout politicky moravskou otázku. Občas něco čtu na internetu. Oceňuji myšlenky Davida Ungera, který píše do Deníku Referendum. Pod jeho články se nacházejí slušné, věcné debaty. Byl jsem na jaře pozván na nějakou debatu na Moravu, abych tam promluvil jako host, možná jako pamětník, ale ze zdravotních důvodů jsem tam nejel. Obtížnost politicky uchopit téma Moravy je možná dána i její členitostí, různorodostí. Možná by se na to koneckonců nemuselo jít přes Moravu. Toto krajské zřízení je prostě špatně. To snad raději mělo být zachováno těch předchozích 8 krajů, o kterých odborníci říkali, že byly lepší než těch současných 14, nad kterými byly navíc vztyčeny NUTSy, které už vůbec nemohou mít nějaké společné zájmy. Tento systém je tedy rozhodně těžký politický hřích. Je to obecný problém.“ ***
Doc. Petr Pithart je bývalý předseda vlády České republiky (v rámci federace) a bývalý dlouholetý senátor. Působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Je autorem řady knih o historii a politice. Předsedal společnosti Bernarda Bolzana. V roce 2003 neuspěl v kandidatuře na prezidenta republiky, když místo něj poslanci a senátoři zvolili do prezidentské funkce Václava Klause. Autor: pjk, zzm,15. 11. 2019 |