Vydáno
vlastním nákladem v letech 2009 až 2015, počet
kusů: 65, 65, 65, 36, 25
Už
v letech 2007 a 2008 začal Jiří „Cmunda“
Roupec psát do týdeníku
Znojemsko články o poválečných
znojemských hudebnících.
Většinou volil
formu rozhovoru. Protože to mělo úspěch, vydal tyto
životní a
muzikantské příběhy postupně v
pětidílném svazku „Vzpomínky
plné
muziky“. Vydal je vlastním nákladem,
většinou pro své známé a
taky pro
muzikanty, kteří v nich
„účinkují“. Proto je počet
výtisků vždy jen
malý, dnes už prakticky nejsou k
dostání. První brožovaný
svazek vyšel
v r. 2009, pátý 2015.
Proč o tom tedy píšu v druhé polovině
roku
2018? Jirka Roupec měl doma také spoustu
obrazového materiálu –
fotografie, plakáty a zdařilé kresby –
portréty hudebníků od dnes již
zesnulého Miroslava „Maika“
Řezníka a rozhodl se tento materiál
využít
pro výstavu. Ta se konala v Domě porozumění na
Slepičím trhu ve Znojmě
v září 2018 a týkala se tzv.
populární hudby od konce
čtyřicátých let
20. stol. do současnosti. Jiří na každý den
pozval některého ze
„starých“ muzikantů, takže zde
hráli třeba Vilda Beran, Bob Šťastník,
Komanč, ale nezapomněl ani na novější country
skupiny. Ve vitrinách
byly vystaveny i zmíněné brožury
„Vzpomínky plné muziky“. Ty
jsem si po
skončení výstavy od Cmundy vypůjčil.
Tak tedy už konečně slovo k oněm pěti publikacím.
|
Část I.
je
věnována hlavně tzv. taneční hudbě a
hovoří o
ní hudebníci a kapelníci jako třeba
Jan
Valík, Vlastimil „Milan“ Janků, Lojza
Šinogl
nebo Bedřich Grünfeld.
Vzpomínají na dobu velkých
tanečních
orchestrů, ale i malých kapel z Corsa nebo z Bambus-baru.
Nezapomnělo se ani na zpěvačku „Išku“
Havlíkovou, saxofonistu Pavla Novotného nebo na
profesionálního hudebníka Karla
Fojtíka.
Poslední kapitolou je „Muzikantské
nebe“, kam
odešli třeba Bohumil Fröhlich, Honza
Chlumský,
Jaromír Berka, dr. Bruno Svoboda nebo Tonda
Stehlík. |
|
Část II.
je
věnována
big-beatu a rockové hudbě. Zde samozřejmě nemohou chybět
„Bezejmenní“. Cmunda
rozprávěl se
všemi členy této první a asi
nejlepší big-beatové skupiny ve Znojmě
–
byli to totiž jeho spolužáci. Pak je zde Karel
Procházka,
který prošel několika skupinami až nakonec
založil mnoho
let hrající „Eminent“, je zde
Jirka
Truhlář, Patrik Jalůvka a další
rockeři. |
|
Část
III.
–
to je kus Cmundova srdce: country muzika. Na prvním
místě je uveden countryman Michal Malč, který si
už za totality sám vyráběl pětistrunná
banja nebo držáky na foukací harmoniku
– tehdy absolutně nedostatkové zboží.
Pak založil znojemský Country – klub, skupinu
„Květinka“, ale nyní žije trochu osaměle
v zahradní chatce. Je tady Zdeněk
„Kafík“ Karšulin,
který se svou basou hrál až na vrcholku
tatranských Rysů, jsou zde
poloprofesionální „Jewelci“
nebo textař a skladatel Milan Smrčka –
Záviš. Rozhovory končí –
kupodivu – s primášem
cimbálové muziky „Polajka“,
houslovým profíkem a vinařem Laďou
Pospíchalem. Závěrečné slovo si
vyhradil samozřejmě Cmunda.
|
|
Část
IV.
je zase z jiného, úplně
odlišného soudku – je to dechovka.
Muzikantů Jirka Roupec vyzpovídal spoustu. Tak jen
namátkou: Jan Vrbica – profík na
flétnu, Roman Teplý – zakladatel
znojemských „Amatérů“, pak
kapely „Dubňanka“,
„Skaláci“,
„Petrovanka“ a další. Je zde
další, tentokrát
dechovkářské „muzikantské
nebe“ a v něm kapelník Jan Lisický,
Alois Kejda, Tomáš Veleba a jiní,
kteří nám už nezahrají. |
|
Poslední
V. část
jsou hlavně kytaristé: Tony
Škrášek a
rock´n´roll, Bob Šťastník a
vranovské fláky, Honza Váňa,
geniální basista se smutným koncem,
Slávek Mitáš a Beatles nebo
„soudruh“ Zdeněk Novák,
šéf „Paroháčů“. |
Mnohé jsem neuvedl
– to už je totiž záležitost těch
krásných „Vzpomínek
plných muziky“. Chcete si je
přečíst? Kontaktujte Cmundu.
Lubomír
Černošek, říjen 2018.
|