Jiří Hořava
MUDr.
Jiří Hořava je velkým znalcem keramiky,
vyráběné ve střední Evropě v 19. a 20.
století. Je současně významným sběratelem –
této činnosti se věnuje přes padesát let. Už třicet let
se specializuje jen na keramiku a jeho sbírka obsahuje
1150 kusů. Část svojí sbírky představil např. na
pražském veletrhu „Antique“ a na jaře 2018
také ve Znojmě. U nás se zaměřil na málo
známou keramiku ze Znojemska - z Vranovské Vsi
(Frainersdorf). V Domě umění představil svých 250 kusů.
Samo Jihomoravské muzeum ve Znojmě má ve
svých sbírkách jen šest kusů keramiky
Wranitzky, proto byla tato výstava svým pojetím i
rozsahem unikátní. 1.Vydal Jiří Hořava ve spolupráci s nakladatelstvím „Měsíc ve dne“, České Budějovice, 2018. Vydání první, 500 výtisků, 67 stran. Ke znojemské výstavě vydal dr. Hořava vlastním nákladem publikaci, která svým zpracováním textovým i obrazovým dosahuje vysoce profesionální úrovně. Jiří Hořava je již zkušeným autorem: s českobudějovickým nakladatelstvím „Měsíc na dně“ už dříve vydal čtyři odborné publikace o keramice (jejich seznam je uveden v dodatcích knihy) a uvedená kniha o secesní keramice z Vranovské Vsi je tak pátou zdařilou prací v této řadě. Nejprve se zabývá keramickými dílnami a továrnami na Znojemsku, kde částečně vychází i z útlé publikace Petra Pátého z r. 1983 („Keramické řemeslo na Znojemsku“) a Libora Šturce z r. 1997 („Odborná keramická škola ve Znojmě 1872 – 1922“), což jsou, mimochodem, spolu s knihou Jaroslava Frecera „Ditmar’s Erben“ z r. 2013 jediné dostupné brožury o keramice v našem regionu. Další kapitola „Firma P.A.W. – historie“ byla i pro samotného autora překvapením – počítal, jak sám píše, že se bude jednat „...o malou firmu rodinného typu, pár zaměstnanců do počtu deseti, jakých v té době byl nespočet. ... Ke svému úžasu jsem se dopátral moderně řízené továrny s mnoha desítkami zaměstnanců, prosperující téměř půl století.“ V roce 1889 totiž měla továrna 85 zaměstnanců! Název firmy byl tvořen iniciálami majitelů: Paul – Anna – Wranitzky (P.A.W.) a jejich zboží směřovalo zejména do Německa, USA a do Orientu. Na Moravě se jejich keramika tolik neuplatňovala, snad to ani nebyl zájem majitelů tlačit se na přeplněný trh. Jednalo se o výrobky z červené hlíny, tzv. červenice, která se v této oblasti, zaujímající i sousední Hostěrádky s další keramickou továrnou, hojně vyskytuje. Vlastní keramické zboží zahrnuje nejrůznější vázy, hrnky, talířky a džbány, vždy originálně vyzdobené secesními květinovými nebo jinými dekory. Autor má vše důsledně rozdělené podle modelových čísel, zachovaných na jednotlivých výrobcích a v knize je předvádí na dokonalých barevných fotografiích. Uvádí i souvislosti s jinými producenty obdobné keramiky a pro laika je zde obecná kapitola o keramice a slovníček odborných keramických pojmů. Závěrem je uveden katalog secesní keramicky z Vranovské Vsi. Na 21 stranách jsou barevné fotografie modelů s modelovými čísly a výškou keramických předmětů v centimetrech. Je jich celkem 234 a k tomu i pět dalších Wranitzkého modelových čísel z knihy rakouské autorky Waltraud Neuwirth „Blühender Jugendstil“. Málokdy se u znojemské výstavy setkáme s tak dokonalou publikací jak po stránce textové, tak obrazové a výborně kompozičně sestavené. Kniha je k dostání na pokladně Domu umění na Masarykově náměstí ve Znojmě za 200.- Kč. Lubomír Černošek |
zpátky | úvod |