Autor:    PhDr. Jiří Červenka

Uvidět Znojmo, vyd. Opus, 2008, 300 výtisků
(brožura, ?? stran)

Na obou stranách, vyd. Opus, 2015, 300 výtisků
(brožura, 67 stran)

PhDr. Jiří Červenka se narodil v Jindřichově Hradci v roce 1943 a dětství strávil ve Znojmě. Znojmo považuje za svůj pravý domov. I když je v tom trochu rozpolcen. Vystudoval v Brně filozofii, ale pracoval také jako dřevorubec na Šumavě nebo na stavbách severočeských elektráren. Zakotvil jako kastelán v Podkrkonoší na hradě Pecka. V roce 2004, v důchodu, se vrátil do Znojma. Má dar básnického vidění a cítění – a tak vydal čtyři sbírky básní. Tu poslední v roce 2015, s polským básníkem Karolem Maliszewskim. Jiří Červenka má v Polsku soustu přátel. Naučil se totiž sám výborně polsky a překládá do češtiny. Přeložil např. „Továrnu na mucholapky“ Andrzeje Bardy a mnoho dalších románů.
Jeho třetí sbírka básní „Uvidět Znojmo“ je z roku 2008. Název je odvozen od posledního oddílu v této útlé knížečce. Je to Znojmo, které chce vidět nejen očima, ale i citem a celou bytostí:
„… Neztratit Znojmo. Uhájit Znojmo. Vstřebat ho do sebe se všemi věžemi, kláštery, kasárnami, pivovarem a plovárnou, zmrzlinářskými vozíky, Obří hlavou, Gránicemi, biografy, blešími cirkusy, parky a hlídači, Čakanem, Smrťákem, bláznivým Frantou Tygrem, železničním mostem, nedělními výlety, psy a opilci …“
Ale Jiří Červenka není jen Znojmák. Je téměř stále na cestách, nejčastěji cestuje na Pecku – svůj druhý domov. Jede tam vlakem anebo jednoduše – pěšky přes Vysočinu. Nemá mobil. Jde sám. Nic se mu nestane. A vytěží z toho několik básní, jako třeba „U nás v Pecce“. Ale ani to mu nestačí. Další oddíl sbírky nazval „Opět zde“. Kde? V Polsku. A proto je název další sbírky (z roku 2015) „Na obou stranách“. Tu polsko – českou zastupuje Karol Maliszewski z Nove Rudy a tu česko – polskou Jiří Červenka. Čas je zde konkrétní i přibližný. Místo činu je konkrétní a přibližné. Smrt je konkrétní i přibližná. Ale víra dostala „nenápadně“ větší hloubku a šířku. Bez ní to už nejde. V knížce mám osobní věnování „Labutí píseň bardova pro potěšení a poučení …“ (Advent 2015).
Jiří Červenka žije skromně a nenápadně. Ale „člověk v něm“ – ten už stojí za to s ním posedět u piva nebo jít třeba přes Kraví horu a splknout o životě. Nebo se dokonce spřátelit.

dr. L. Černošek, březen 2016