Autor:
Therese Bergmann
Překlad: Dana Kolmanová Dvoujazyčný společný projekt obce Retzbach (Rakousko) a obce Hnanice (ČR) Vydání první, 2015, ?, náklad neuveden (brožura, 128 stran). Devět mlýnů je v našem regionu pojem. Nejsou to jen (zaniklé) mlýny, ale především příroda a řeka Dyje, dnes národní park. Je to krajina utvářená od dávnověku člověkem. Bylo to však také oblast, kam se nesmělo, kvůli hranici „socialismu s kapitalismem“. Žila tak jen ve vzpomínkách pamětníků a kusém, polotajném líčení našich pohraničníků. Nejlépe snad převyprávěl svůj vztah k ní německý rodák Bruno Kaukal, odsunutý do Rakouska po roce 1945. (Jeho vyprávění je dostupné na internetu: http://www.nppodyji.cz/devet-mlynu-vypraveni-bruno-kaukala - viz publikace). Proto byla první ucelená knížka o tomto již zaniklém a svébytném světě na řece Dyji z pera mlynářky Therese Bergmann vyhlížena netrpělivě a s velkým očekáváním. Ale její uvedení mezi čtenáře koncem roku 2015 lze vyjádřit jedním slovem – zklamání. Začnu fotografiemi. Znojemský sběratel Josef Vlasák poskytl množství svých unikátních fotografií, ale jejich výběr a zvlášť jejich malá velikost (jsou to jen „blešky“), na nichž bez pořádné lupy nelze rozpoznat žádné podrobnosti, oberou celou knihu nejméně o polovinu působivosti. Stejné je to s textem. Čtenář by očekával hlavně emocionální vzpomínky jako u Bruno Kaukala a odbornější popis devíti mlýnů z pera historika nebo vlastivědného badatele. I pamětníci „železné opony“ z naší strany se mohli víc rozpovídat – ale snad ani nechtěli. Naproti tomu historie mlynářství a vysvětlení vlastního mletí je popsáno dobře, možná až příliš podrobně. Také německý a český text by bylo lépe umísťovat do větších bloků, nejlépe samostatně na stránky proti sobě. Předností knihy je uvedení zdrojů (Quellenangabe) a seznamu použité obrazové dokumentace (Bildnachweis). Je tak zde cítit ruka lektorů PhDr. Jiřího Kacetla a Mag. Christiana Grilla. Je velká škoda, že publikace nedopadla lépe, neboť novou podobnou nemůžeme v dohledné době očekávat. Díky však i za tuto první vlaštovku, zvlášť na naší – moravské – straně řeky. dr. L. Černošek, březen 2016 |
zpátky | úvod |