TISKOVÁ ZPRÁVA 19. 1. 2005

200 let městských alejí a parků


recenze publikace








Vy
dal Okrašlovací spolek ve Znojmě 

s přispěním Jihomoravského kraje











Autoři:

Stať
– „200 let městských alejí a parků ve Znojmě“  
         - PhDr. Jan Kozdas s Okrašlov. spolkem ve Znojmě

Stať - "Skály a skalní útvary znojemské krajiny v představách romantiků a romantických geologů“
          - Mgr. Jaroslav Šmerda
Malba starého Znojma 
        - Lenka Škrabánek, 2004
Sazba, grafická úprava: Tiskárna Kuchařovice  
Vydání první. Náklad  3 000 ks
Jednotná prodejní cena: 40 Kč
 
V prvních dnech roku 2005 vydalo znojemské občanské sdružení Okrašlovací spolek novou hodnotnou publikaci, která obohatí nabídku zdejší regionální literatury.  
    V roce 2004 totiž uplynulo 200 let od momentu, kdy císařský vojenský důstojník – hejtman Ekart založil městskou promenádu a stromovou alej, které prstencovitě obkroužily vnější val znojemských středověkých hradeb. Gotické městské opevnění vlivem stále modernější válečné techniky již dávno přestalo sloužit svému účelu a Znojmo se mohlo otevřít do širokých polí před hradebními příkopy. Je symbolické, že se založení těchto městských alejí ujali již první znojemští „občané“, a nikoli panovník či šlechta. Mluvíme totiž o době (1804), kdy myšlenky o rovnosti, svobodě a bratrství se díky francouzským revolučním vojskům šířily do celé Evropy. Založení městských alejí je tak symbolickým zrozením znojemské občanské společnosti. Populárně naučný text z pera Dr. Jana Kozdase, člena Okrašlovacího spolku, líčí v nástinu dvousetletý vývoj alejí a parkových výsadeb nejen v městě samotném, ale i v jeho bezprostředním okolí. Čtenář získá podrobný přehled o tom, jak vznikly a jakou (většinou nesrovnatelně kultivovanější) podobu měly dnešní oblíbené vycházkové cíle obyvatel Znojma (Karolininy sady, Gránické údolí, údolí Lesky, Městský lesík aj.). zajímavé je, že většina těchto parkových úprav byla iniciována znojemskými občanskými romantiky, později sdruženými v tzv. Okrašlovacím a zalesňovacím spolku. Neblahé padesátileté období nacistické a komunistické totality veškerou spolkovou činnost vyrušilo. Závěrem je položena otázka, zda dnešní občanská společnost ve Znojmě může navázat na obdivuhodné dílo svých předků, anebo zůstane vůči krajinně estetickým hodnotám apatická.
    Brožovaná publikace formátu A4 s barevnou obálkou obsahuje textovou část na dvaceti offsetových stránkách (bonusem je text z pera geologa Jihomoravského muzea Mgr. Šmerdy) plus osmistránkovou barevnou přílohu s bohatým doprovodným obrazovým materiálem. Publikace je již na pultech znojemských knihkupectví  a informačních center. Výtěžek z prodeje chce Okr. spolek použít na výsadbu nové zeleně ve Znojmě a na jiné krajinotvorné projekty. Okrašlovací spolek vydal tuto brožuru díky tomu, že v roce 2004 získal dotaci od Jihomoravského kraje.
    Je politovánihodné, že tématika čistě znojemská musela být dotována z krajského rozpočtu, neboť představitelé Města Znojma jsou vůči Okrašlovacímu spolku zaujatí a odmítají na projekty spolku jakkoli přispívat z obecního rozpočtu. Je to msta za postoj Okrašlovacího spolku k umístění stavby městské plovárny přímo v areálu Louckého kláštera. Okrašlovací spolek vydáním této publikace chce ukázat široké znojemské veřejnosti, že není pouze sdružením „věčných“ kritiků a rebelů, ale že v sobě sdružuje odborníky a nadšené lokální patrioty, kteří mají co říci k dalšímu kulturnímu směřování města Znojma. Spolek se domnívá, že demokratický dialog, po kterém jsme v roce 1989 tak usilovně volali, ve Znojmě téměř neexistuje (kromě spolku samotného viz povýšený přístup města ke sdružení Obchvat), a proto by se měli odpovědní volení zástupci zamyslet. Pokud je Okrašlovacímu spolku často vytýkáno, že pro zkrášlení města Znojma nic nedělá, je to především vina právě přístupu Městského úřadu. Získat dotaci na úpravu či výsadbu stromů totiž vyžaduje souhlas vlastníka pozemku – a tím je ve většině případů Město Znojmo. To odmítá jakékoli jednání a tím je další činnost znemožněna (např. loňská snaha Okr. spolku o obnovu zakládací desky alejí z roku 1804).    

recenze publikace

zpátky další