Okrašlovací spolek ve Znojmě        

Již v první stanovách obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě v roce 1992 je uvedeno, že spolek „bude vydávat či prosazovat vydávání regionálních publikaí, průvodců a map, včetně jiné vhodné propagace našeho města a regionu.“ Tuto část našich stanov jsme začali naplňovat v roce 2003, tedy až po jedenácti letech, kdy jsme vydali skládačku „Studánky Znojemska“ v počtu 4000 kusů. Finančně nám zde pomohla „Nadace Partnerství – Zelené stezky Greenways Praha-Vídeň“. (S Nadací jsme později spolupracovali i později při vysazování stromů). Tento poměrně velký náklad byl během dvou let rozebrán.

Hned za rok, v roce 2004, jsme ve spolupráci s Jihomoravským krajem vydali publikaci „200 let městských alejí a parků ve Znojmě“ v počtu 3000 kusů. Do dnešního dne je tato publikace rovněž rozebrána. Archivujeme pouze několik výtisků pro naše potřeby.

Zájem čtenářů nás potěšil a tak v roce 2006 vznikla v našem spolku myšlenka založit knižní ediční řadu. Bibilografie Znojemska je na dějepisné tituly velmi chudá, což je velký paradox města Znojma, města s bohatou historií. Je to zaviněno několika okolnostmi: po vyhnání Němců v roce 1945 bylo Znojemsko osídleno až ze dvou třetin novoosídlenci (ze Slovácka, Slovenska, Vysočiny, Rumunska aj.) a jejich vazby k regionu jsou doposud velmi slabé, respektive – teprve až ve třetí generaci se pomalu vytvářejí. Dále: dlouhá léta  – od dob Antona Vrbky, který zemřel v roce 1939 – zde nebyl historik, který by se regionálním dějinám a jejich souvislostem s historií národní a nadnárodní systematicky a dlouhodobě věnoval. A navíc - předválečné historické, ale i jiné texty byly ponejvíce psány německy. Jedinou výjimku zde představoval vlastivědný badatel František Vácslav Peřinka, který psal důsledně česky. Němčina zde nikomu nedělala problém, ale po 2. světové válce byly oba národy odděleny neprodyšnou „železnou oponou“ a u mladé generace se kladl důraz na ruštinu. Po Němcích zde zbyla jen spousta germanismů v běžné řeči. A tak kvalitní německé badatelské příspěvky pouze odpočívaly v archivech. A nakonec to byl nezájem města a kraje a jejich malá snaha tento druh historické literatury koncepčně podporovat.

Po delších diskusích byl projekt ediční řady ve spolku schválen a dali jsme mu název „OPERA ZNOYMENSIA“ (Díla Znojemská). Logo vytvořila ing. arch. Blanka Rudolfová, členka spolku a řízení celé edice i jejího mecenášství se ujal ing. Karel Fiala, rovněž člen Okrašlovacího spolku. Celá edice je určena široké veřejnosti, zvláště občanům se zájmem o historii a kulturu. Předpokládáme však, že vydání, překlady a reprinty starších znojemských autorů (Hübner, Vrbka a jiní) se mohou stát (staro)novým pramenem poznání regionální historie jižní Moravy. Jistě po nich sáhnou i odborníci nebo studenti příslušných humanitních oborů.

Původně jsme chtěli každý rok nebo jednou za dva roky vydávat novou publikace o historii, památkách, kulturních tradicích atd., ale časem jsme zjistili, že tak časté vydávání by bylo nad naše organizační i finanční možnosti. Začali jsme hned v roce 2006 vydáním povídek Antona Vrbky, bývalého kustoda znojemského muzea.

 

Svazek 1

měl název „Dvacet obrázků z Kraví hory u Znojma“. Už dříve Vrbkovy povídky, psané v němčině, objevil v novinách „Znaimer Wochenblatt“ z roku 1928 znojemský učitel a člen Okrašlovacího spolku Jiří Svoboda, který je – sám pro sebe – přeložil a uložil do šuplíku. Německý originál nesl název „20 Bilder von der Kuhbergheide bei Znaim“. Ve spolupráci s Jihomoravským krajem vyšly povídky jako kniha v roce 2006 v nákladu 800 kusů. Zdařile ji ilustrovali znojemští výtvarníci Pavel Černý, Miluše Ilková a Lenka Škrabánková. Předmluvu napsal historik dr. Jiří Kacetl.  Několik desítek kusů tohoto vydání je ještě k dostání ve znojemských knihkupectvích nebo (po domluvě) přímo u vedení znojemského Okrašlovacího spolku.

 

Svazek 2

se nazývá „Znojmo a Hradiště v poezii Josefa Bergmanna“. Vyšel v roce 2008, za dva roky po Vrbkovi a tentokrát se na něm z velké části podílel znojemský „Spolek přátel Hroznové kozy“. Vtipné, opět německy psané krátké básně administrátora řádu křižovníků na Hradišti sv. Hippolyta, Josefa Bergmanna, česky přepsal a přebásnil Jiří Svoboda už v osmdesátých letech 20. století. Nyní vyšly v češtině i v původním německém originále, vždy zrcadlově otištěné na každé dvoustránce svazku a s historickými fotografiemi od znojemských sběratelů M. Klimtové, J. Vlasáka a dalších. Vzhledem k tomu, že se jednalo o poezii, byl náklad nižší – 400 kusů, z toho 50 bibliofilských. Několik jich ještě mají v knihkupectvích, v oddělení regionální literatury.

 

Svazek 4

 „100 let kostela na novém městě ve Znojmě“ vyšel v roce 2011 a napsal ho Silvestr Kozdas, člen Okrašlovacího spolku. Jedná se o podrobné zmapování výstavby bývalého evangelického kostela ve Znojmě i s historií jeho okolí – staveb nového moderního Znojma na přelomu 19. a 20. století. Svazek č. 4 vyšel k uvedenému výročí dokončení stavby kostela (tento původně evangelický kostel má v současné době zasvěcení sv. Rostislavu a donedávna sloužil jako pravoslavný chrám). Publikace je doprovázena mnoha fotografiemi, současnými i historickými, plány, mapami a různými přehledy. Vydání plně sponzoroval ing. Karel Fiala. Součástí uvedení knihy mezi čtenáře byla dne 6. června 2011 pravoslavná mše, komentovaná prohlídka kostela, ekumenická bohoslužba a večer koncert Nosticova kvarteta.

 

Svazek 5

Zatím poslední je pravděpodobně nejzdařilejší. Jmenuje se „Kronika Hradiště u Znojma“, český překlad již zesnulého dr. Karla Fily ze sedmdesátých let 20. století. Tato německy psaná kronika křižovnického kláštera na Hradišti (Pöltenberg) od jeho počátků (někdy nesprávně zvaná „kronika Zöchmannova“) se po jejím vydání naším spolkem v roce 2011 stala novým a důležitým pramenem poznání dějin Znojma a Hradiště, přístupným nyní všem zájemcům. Kniha obsahuje doplňující informace od dr. Jiřího Kacetla a dodatek A. K. Fischera z let 1947/48. Spolek knihu vydal za podpory Města Znojma a Jihomoravského muzea ve Znojmě a ve spolupráci s křižovníky.Obě poslední publikace již ve skladu Okrašlovacího spolku nejsou, několik posledních kusů se ještě dostane ve znojemských knihkupectvích.

A kam se „ztratil“

 
Svazek 3    ?

Nebyla to knižní publikace, ale CD starých i novějších znojemských a vranovských písní.

Kromě uvedené ediční řady „OPERA ZNOYMENSIA“ jsme vydali ještě dvě pohlednice: v roce 2004 stylizovaný obraz středověkého Znojma od Lenky Škrabánkové a pamětní kámen Antona Vrbky na Kraví hoře – fotografii Pavla Matyaska z roku 2009. Populární a žádanou mapu Gránic („Gránické údolí a Karolininy sady pod Znojmem“) jsme dokončili v roce 2007. Je to mapa v měřítku 1 : 5000 s vyznačenými turistickými okruhy, fotografiemi a samostatnou vloženou textovou částí. Pohlednice jsou už rozebrány, mapa je ještě k dostání.

Co chystáme do budoucna? Zde se naše představy několikrát změnily. Už v roce 2006 se spolek chystal vydal český překlad „Pamětní knihy města Znojma“ od Antona Vrbky ( „Gedenkbuch der Stadt Znaim“, vyd. 1927 Nikolsburg – Mikulov), ale tehdy jsme nenašli sponzora na tak náročný projekt. Proto jsme toto uvažované vydání odsunuli na neurčito. Mezitím přibyly další návrhy: Dr. Karel Fila: „Něco znojemské historie“ (o církevních památkách našeho města), Adolf Foyt: „Znojmo, perla jižní Moravy“ (o Znojmě a životě v něm kolem roku 1900, originál v němčině, překlad dr. Fila a Jiří Svoboda), Jiří Svoboda: „Průvodce městem Znojmem“ (aktualizované 2. vydání) nebo dr. Jiří Kacetl: „Historie staré znojemské nemocnice“, navazující na úspěšnou přednášku o staré nemocnici. Výhledově stojí za vydání už zmíněná „Pamětní kniha města Znojma“ od Ant. Vrbky či nějaký spis o znojemské historii od Antona Hübnera. Nejblíže k vydání teď mají „Průvodce městem Znojmem“ a „Historie staré nemocnice ve Znojmě“.        

Lubomír Černošek, srpen 2019


Naše projekty: Opera Znoymensia, pokračování – uskutečněno 2020.

V listopadu 2020, tedy po jedenácti letech, vyšel 6. svazek edice „Opera Znoymensia“, který řídí Karel Fiala, současný místopředseda znojemského Okrašlovacího spolku. Úspěšná přednáška z ledna 2018 od PhDr. Jiřího Kacetla „Historie tzv. staré nemocnice ve Znojmě“ se dočkala svého knižního vydání pod názvem „Znojemská nemocnice na Vídeňce“. Převážnou většinu fotografií zapůjčil k otištění Josef Vlasák, znojemský sběratel starých pohlednic a fotografií. Fundovaný text je od Jiřího Kacetla. Pevná vazba knihy, pečlivá grafická úprava a tisk z Kuchařovické tiskárny – to vše zdobí zdařilou publikaci. Bude určitě vhodným vánočním dárkem.
Okrašlovacímu spolku se podařilo uskutečnit i další projekt, už mimo uvedenou ediční řadu, a sice reedici, aktualizaci a doplnění původní brožury Jiřího Svobody „Průvodce městem Znojmem“. První vydání vyšlo už na přelomu let 1989/1990 a je dávno rozebráno. Znojemská Beseda teď vydala druhé vydání, s barevnými fotografiemi Petra Lazárka, pracovníka Správy Národního parku Podyjí. Výtisk spatřil světlo světa rovněž v listopadu 2020 - tedy po třiceti letech. Náklad 2 tisíce kusů bude jistě brzy rozebrán.


Lubomír Černošek, listopad 2020

  

 Svazek 7 

 "Znojmo, perla jižní Moravy", Autor Jiří Kacetl

Nejobjemnější historická práce o Znojmě za posledních sto let. Je rozdělena do čtyř částí. První část uvede čtenáře učebnicovou metodou do reálií doby vlády císaře Františka Josefa I., do procesů fungování městské samosprávy a tehdejších úřadů. Druhá část provede čtenáře Znojmem okolo roku 1900 s pomocí dobových materiálů, jako jsou fejetony z novin nebo přímo výpovědi pamětníků. Ve třetí části opět zaznívají pamětníci, tentokrát s popisem, jaké lidové tradice se za monarchie ve Znojmě dodržovaly, a co se dělo v různých ročních obdobích. Čtvrtá část je nejobjemnější – kronika událostí ve Znojmě mezi roky 1850 až 1900. Mimo politických událostí se věnuje zejména společenským událostem a výstavbě, jak město rostlo.

Září 2024