Zámek
ve Vranově nad Dyjí se pro něj posledních šest let
stal pracovištěm i druhým domovem. Za tu dobu
přetvořil vyhledávanou památku
k lepšímu. Opravené střechy budovy ani
zpřístupněná věž ještě nepřestaly svítit
novotou a kastelán Radek Ryšavý ze zámku
odchází. „Pevně doufám, že něco z toho,
co jsem nestihl se postupně podaří dotáhnout do konce
mému nástupci. Zasloužil by si to zámek
i jeho návštěvníci,“ říká
končící kastelán..
Po
šesti letech práce na zámku ve Vranově nad
Dyjí odchází jeho kastelán Radek
Ryšavý jinam. | Foto: se souhlasem Radka
Ryšavého a NPÚ
Národní památkový ústav ale neopouští, jen se přesouvá jinam. Na zámku zůstane do doby, než bude jmenovaný jeho nástupce, nejspíš do konce srpna. „Přesouvám se na místo vedoucího oddělení prezentace, instalací a expozic. Zamířím na územní památkovou správu do Kroměříže, na regionální ředitelství. Budu mít na starosti prohlídkové trasy všech moravských hradů a zámků ve správě NPÚ. Tato disciplína je mi ze všech nejbližší a já se už teď těším na množství práce, které mne na oddělení čeká,“ naznačuje Ryšavý. Tak jako na vranovské památce chce zatraktivnit prohlídkové trasy i v dalších sídlech někdejší šlechty a vdechnout jim hodnověrnost. Ve Vranově kvůli tomu například vytáhl z depozitářů a nechal zrestaurovat řadu původních předmětů a vzácných kusů historického nábytku. Práce je ale podle něj na zámku stále dost. „O takovém rozsáhlém zámeckém areálu se vlastně nikdy nedá říci, že je hotovo. Když na jednom konci začnete, tak než dojdete na druhý, můžete zahájit druhé kolo. Já jsem rád za to, že jsme za plného provozu zvládli opravit střechy a věž, kterou jsme navíc poprvé v novodobé historii zpřístupnili návštěvníkům. Kvalitní a plně funkční střecha je základ každého domu, hrady a zámky nevyjímaje. Tuto část můžu považovat za hotovou. Práce je tu ale stále dost a ještě dlouho bude,“ popisuje. Zámek teď podle něj potřebuje rekonstrukci inženýrských sítí, bez nichž není možné rozvíjet nic dalšího. „Návštěvníci touží po nových fasádách, což je pochopitelné, ale to je třešnička na dortu. Voda, kanalizace, rozvody elektřiny jsou pro funkčnost památky, na kterou ročně zavítá okolo sedmdesáti tisíc turistů, zdaleka nejpodstatnější. Poté může dojít na fasády, nové povrchy nádvoří, vybudování kvalitní kavárny, cukrárny nebo čokoládovny, zpřístupnění zahrad a dalších částí zámku,“ naznačuje Ryšavý. Dvanáct stovek lidí denně Nepochybuje o tom, že Vranov je jeden z nejkrásnějších památkových objektů u nás. „Už jen pohled na samotnou členitou stavbu vysoko na skále nad řekou a městem je dechberoucí. Vždycky mě potěší to množství turistů, kteří si zámek fotí ze všech stran. I to, jak jsou k sobě zdvořilí, jeden druhému uhne nebo počká, než si snímek pořídí. I v těch nejnáročnějších letních dnech, kdy zámkem projde dvanáct stovek lidí denně, se prakticky nesetkáváme s konflikty. Určitě i proto, že naši pokladní a průvodci jsou příjemní a milí lidé, kteří svou práci dělají rádi. A vranovský návštěvník je v naprosté většině případů velmi slušný a spořádaný návštěvník. Takže osobně i profesně se mi zde potvrdila platnost rčení, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá,“ oceňuje kastelán. |
|
Reportérka: Dagmar Sedláčková, Znojemský deník, 4.4.2022 Foto: se souhlasem Radka Ryšavého a NPÚ |
zpátky | úvod | další |