Okrašlovací spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
|
Pryč s Ivanem! Zní Znojmem. Nemíchejme historii s politikou, tvrdí jiní Nejméně
vhodná doba na přemístění sochy
rudoarmějce na Mariánském
náměstí ve Znojmě, říkají
někteří obyvatelé města. Reagují tak
na požadavky jiných lidí, kterým je
socha osvoboditele s kulometem v ruce v době
napadení Ukrajiny Ruskem trnem v oku.
 Protest proti válce dali ve čtvrtek najevo obyvatelé Znojma. Sochu rudoarmějce na Mariánském náměstí zahalili do barev Ukrajiny. | Foto: Deník/Dagmar Sedláčková „Diskusi odstartovalo protestní zahalení sochy do barev Ukrajiny, kterého se zúčastnily na konci února desítky lidí. „S ohledem na současnou okupaci Ukrajiny a ruskou agresi vůči Ukrajincům nemůžeme v našem městě již více uctívat ruské zločiny. Myslím, že socha rudoarmějce nemá na hlavním náměstí ve Znojmě co pohledávat. Domnívám se, že by zastupitelé pro ni mohli nalézt ve městě jiné místo,“ poslal výzvu představitelům radnice například Roman Pospíšek. Jako symbol komunistické propagandy i nynějších nebezpečných dezinformací ze strany Ruska vadí rudoarmějec v centru města i Petru Šestákovi. „Ivan nikdy nebyl památníkem padlých vojáků, ale už v době svého vztyčení cíleně sloužil k budování kultu věčných osvoboditelů. Proto se jej také občané města údajně pokusili svrhnout už v roce 1968,“ přiklání se k přemístění sochy na méně viditelné místo. To, že socha zůstane na místě, si neumí představit i vzhledem k aktuálním prohlášením Ruska o obnově Sovětského svazu včetně jeho satelitů. „Není udržitelné, aby Ivan mával samopalem nad hlavami celého Znojma dalším generacím. Je to pro město zcela ostudná vizitka,“ poukázal Šesták. Za Znojmo padli i muži z Ukrajiny Ne všichni se ale s názory na přemístění sochy ztotožňují. Svrhávání pomníků obecně vadí například Pavlu Komínovi. „Je to součást historie a také pomník padlým ukrajinským vojákům, kteří šli při osvobozování Znojma v první linii a padli tady. To, že později vyhrála komunistická strana je něco jiného. Neměli bychom plést dohromady historii a politiku,“ argumentoval Komín, který se právě vrátil z území Ukrajiny, aby převezl do bezpečí rodinu své ženy. Na historické záznamy o druhém ukrajinském pluku, který vstoupil do Znojma jako první linie rudé armády, poukázal i starosta města Jakub Malačka. „Není to žádný generál. Jen anonymní voják, který připomíná především padlé ukrajinské vojáky při osvobozování Znojma. Měli bychom ho brát jako možnost vykládat dějiny v návaznostech. Zbouráním, či přemístěním podle mě ničeho nedosáhneme. Navíc bychom ho mohli přemisťovat stále dokola na základě aktuální politické nálady,“ zastává názor starosta města.
Socha rudoarmějce na
Mariánském náměstí ve Znojmě
- Památník rudoarmějce ve Znojmě byl nazýván Pomníkem Vítězství. - Necelých pět metrů vysokou bronzovou sochu vytvořil roku 1953 akademický sochař Konrád Babraj. - Projektantem celého pomníku byl architekt Jaroslav Sirotek. - V roce 1968 v reakci na okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy došlo k neúspěšnému lidovému pokusu svrhnout sochu z pomníku. - Podle dobových zdrojů byl pomník vytvořen takzvaně svépomocí místních občanů, kteří na něm dobrovolně odpracovali deset tisíc brigádnických hodin. - Byl postaven na místě, kde došlo k prvnímu historickému setkání představitelů města Znojma s Rudou armádou 8. 5. 1945. - Odhalen byl 2. 11. 1952. - Je evidován jako kulturní památka. Foto: Dagmar Sedláčková |
