Okrašlovací
spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
Otevřete hranice!
žádá část znojemské opozice ministra Hamáčka.
Minulý týden odeslala skupina osmi znojemských
opozičních zastupitelů ministru vnitra ČR Janu Hamáčkovi
otevřený dopis s požadavkem na co nejrychlejší
návrat k předkrizovému stavu a otevření hranice s
Rakouskem. Svůj požadavek odůvodňují existenční
závislostí stovek znojemských podnikatelů na
rakouských zákaznících, obchodu s
rakouskými firmami, situací pendlerů a roztržených
rodin. Zdůrazňují přitom skutečnost, že koronavirová
nákaza na Znojemsku ani v přeshraničních
dolnorakouských okresech není nikterak
extrémní a uzavřená hranice jen prohlubuje
periferní postavení Znojma.
Mezitím vláda minulý čtvrtek nezávisle na
dopisu uvolnila uzavřené hranice, jejichž přechod je
ovšem dál komplikován oboustrannými
karanténními opatřeními.
Dopis je pozoruhodný i z několika jiných hledisek.
Poprvé, pokud se nemýlím, se pod společnou
výzvu podepsali zastupitelé z více
opozičních stran – pět z uskupení Pro Znojmo (JUDr.
O. Štefaniková, Ing. P. Bojanovský, PhDr. J.
Kacetl, Bc. J. Krainer, Mgr. L. David), dva z KDU-ČSL (MUDr. P.
Jajtner, M. Venuta) a zastupitel z České pirátské
strany (Mgr. P. Nevrkla). Mimo zůstali opoziční komunisté
a zastupitelé za Okamurovu SPD.
Je otázkou, zda signatáři vyzvali k podpisu i
koaliční zastupitele. Evidentním faktem je, že
podepsaní obešli vedení města. Starostovi Janu
Groisovi poslali text jen na vědomí. Možná zůstala
koalice stranou i kvůli formulaci, v níž je
poukázáno na dlouhodobé periferní
postavení Znojma, což si znojemská koalice až tak
nepřipouští. Dopis je možné brát i jako
jeden z nemnoha příkladů, kdy opozice aktivně přestoupila
práh svých stranických či profesních
zájmů. Návrhem korespondujícím s
rostoucím tlakem podnikatelské sféry i veřejnosti
chytře narušila monopol radničních iniciativ. Lze v tom
spatřovat i snahu ubrat předvolební vítr z plachet ČSSD v
čele se starostou a jemu přisluhujících koaličních
partnerů.
Autor: J.C. Roupec, e-Rojnost č. 136 - 28.04.2020
Chybíte nám!
znělo z obou stran mostu u Hardeggu.
O
dopisu, který Janu Hamáčkovi adresovalo osm
znojemských opozičních zastupitelů z uskupení Pro Znojmo,
KDU-ČSL a Pirátské strany, žádající
ministra vnitra a současně šéfa ústředního
krizového štábu
v zájmu příhraničních regionů, moravského a
dolnorakouského, vzájemně propojených ekonomickými
i sociálními vztahy o co nejrychlejší
otevření hranice v intencích před koronavirovou krizí, jsme psali v minulé Rojnosti. Pod názvem Morava zdraví Dolní Rakousy se na podporu požadavku
uskutečnilo v letošní prvomájové odpoledne
na mostě přes Dyji pod Čížovem malé občanské
shromáždění, které z druhé strany Dyje
přišla za stejným účelem pozdravit skupina Rakušanů ze sdružení Wir für Retz.
Most
přes Dyji na cestě z Čížova do rakouského městečka
Hardegg by mohl být sám o sobě symbolem
přetržených a opět navázaných
moravsko-dolnorakouských sousedských vztahů. Na přelomu
září a října 1938 se na něm odehrály
líté boje mezi zfašizovanými
příslušníky Freikorpsua českými
celníky, podporovanými mužstvem Stráže obrany
státu. Přestože most i celnice byly tehdy ubráněny,
záhy padl bez boje spolu s odtrženým pohraničím do
rukou Němců. Po válce v souvislosti s uzavřením hranice
byl most
součástí železné opony mezi Východem a
Západem.Most s vytrhanými prkny byl neprůchodný až
do jara 1990, kdy byla položena nová mostovka, opraveny
pilíře a natřena ocelová konstrukce. Tehdy 17. dubna se
slavnostního znovuotevření mostu zúčastnily
tisíce lidí z obou stran hranice. V současnosti, v době
krize, způsobené nenadálou koronavirovou pandemií,
je most opět uzavřen.
„Situace na jihu Moravy nyní připomíná stav před třiceti lety, kdy se z oblasti po uzavření hranice znovu stala odříznutá periferie. Opatření je přitom zbytečné, počty nakažených koronavirem
jsou na moravské i rakouské straně pomezí
nízké,“ říká dr. Jiří Kacetl,
iniciátor dopisu ministru vnitra. „Od začátku je ze statistik jasné, že dolnorakouské okresy severně od Dunaje jsou nákazou koronavirem postiženy naprosto marginálně, stejně jako oblasti jižní Moravy – od Slavonic přes Znojmo a Mikulov až po Břeclav. Běžný člověk v daleké Praze či Olomouci nad tím může mávnout rukou a říct, že trpíme všichni, i my ve vnitrozemí se musíme
uskrovnit. Jenže to není totéž. Příhraniční
oblasti jižní Moravy jsou s Dolním Rakouskem spojené společensky a hospodářsky již natolik, že současná de facto úplná uzávěra znamená totéž, jako byste například v případě Brna zcela uzavřeli celou jižní polovinu okresu Brno-venkov či u Prahy celý okres Praha-východ. Jaké by to bylo? Zajisté nepředstavitelné“.
Autor: J.C. Roupec, e-Rojnost č. 137 - 05.05.2020
*
Účastníci setkání na mostě přes Dyji u
Hardeggu, foto: Alena Paulenková
