Prvního kněze premonstrátského řádu z kláštera v Louce nechal do Mašůvek povolat v roce 1701 Karel Raduit de Souches, vnuk zakladatele zdejšího kostela, aby zde v létě každou neděli a svátek sloužil bohoslužby a zpovídal věřící.  K roku 1718 máme dochované nejstarší jméno kněze zde působícího: Konstantin Šlechta, premonstrát z Louky.  V roce 1724 přišlo do obce 20 velkých procesí poutníků z okolí i z Rakouska. Od roku 1725 zvýšil hrabě knězi Salarovi plat, aby mohl do Mašůvek docházet sloužit mše svaté o nedělích a svátcích již po celý rok.

 Poutní místo v Hlubokých Mašůvkách se rozvinulo hlavně ve 20. století a v posledních desetiletích. Poutní místo utváří nějaká zkušenost s božím dotekem v nějaké konkrétní záležitosti, třeba skrze mimořádné uzdravení nebo vyslyšených proseb. Tato zkušenost zde ožívá při každé pouti. Mnoho lidí touží i po pouhém fyzickém doteku s tímto místem. V Mašůvkách se poutní místo stává duchovním centrem kraje od roku 1990, kdy se zde pravidelně konají měsíční poutě a setkávají se zde poutníci ze znojemského a části třebíčského kraje. Poutní místo zde dotváří také vnější poutní areál v podobě krásného kousku přírody, otevřeného pro každého poutníka, který se cítí být připraven se tímto způsobem nechat oslovit. Kalvárie s Kristovou křížovou cestou je místem, kam každý může odnést své bolesti a starosti všedního dne a spojit je s těmi duchovními, nadčasovými. Lurdská jeskyně zde představuje tu stále otevřenou boží náruč s mateřským charakterem. Proto je vyjádřena sochou Matky Boží. Studánka s chladnou vodou je místem očištění, které nám víra nabízí.
 
                                                           kolem 1945                                                                                                                                      kolem 1960                                                                                                                                          kostel dnes Mnoho obyvatel tohoto kraje se každý měsíc těší na toto setkání v Hlubokých Mašůvkách o první sobotě v měsíci, aby se zde duchovně očistili a nadechli, a mohli se domů vrátit povzbuzeni a posvěceni. Nejvýznamnější však zůstává hlavní, nebo také velká pouť, která se každoročně koná při příležitosti svátku zasvěcení zdejšího kostela Navštívení Panny Marie. Poté, co byla v roce 1860 při poutním místě zřízena samostatná lokálie, v Hlubokých Mašůvkách se každoročně scházelo na 80 procesí ze širokého okolí, mezi nimiž až do druhé světové války nechyběla ta z německy hovořících obcí. V obecních účtech počínaje rokem 1866 se objevují každoroční pravidelné příjmy z krámů o poutích, ale také výdaje za střelbu a střelný prach na pouť. Střelbu vykonával zdejší kovář. Pouťová taneční zábava je poprvé zmíněna v pramenech až roku 1903, jako nezbytný kolorit takovýchto venkovských akcí však probíhala daleko dřív.