malé logo
Okrašlovací spolek ve Znojmě
os staré Znojmo

P a m ě ť   m í s t a

  

Zaniklý vojenský hřbitov na znojemském Mansberku

10. a 11. července 1809 se u Znojma odehrála dvoudenní – nerozhodná bitva mezi vojskem rakouského císaře Františka I. a armádou císaře Napoleona. Bylo zde soustředěno na 200 tisíc mužů. Boj vedl nakonec k příměří a rakouská armáda unikla dále do moravského vnitrozemí. Celá bitva ale skončila mírovou smlouvou ze Schönbrunnu, která znamenala pro naše země velké ponížení. Ztráty Rakušanů od 7. do 11. července čítaly na mrtvých, zraněných a zajatých 164 důstojníků a 6200 mužů, francouzské byly minimálně stejně vysoké. Mrtví byli pohřbíváni na různých místech, např. na dnešním Mariánském náměstí. Byla zde totiž polní ošetřovna rakouské armády a zemřelí byli pochováni v jejím okolí. V těchto místech pak vznikla Mariánská kaple (zbořená v r. 1952).
 Při stavbě obchodního centra u Dobšic (dnes prodejna Albert na Brněnské ulici) byly odkryty další hroby francouzských vojáků, bylo to 52 chlapců 16 – 18 ti letých a jedna žena, asi markytánka. Ti zemřeli v lazaretech u Dobšic, kde bylo další krvavé střetnutí této bitvy. V červnu 2009 znojemští ostrostřelci uložili rakve s ostatky francouzských vojáků do společného hrobu na hřbitově v Louce – Lérách a 11. července 2014 byl na tomto místě vztyčen dřevěný kříž. Dřevo symbolicky pochází z krovů kostela sv. Havla v Dřevosticích na Přerovsku, kde byl rovněž francouzský válečný lazaret. Kříž zhotovil restaurátor Robert Tuček. Před uložením do země prošly ostatky antropologickým výzkumem odborníků Masarykovy univerzity v Brně.
Někteří padlí byli pochováni na Mansberku (dnes je to součást Znojma a místo je v parčíku za azylovým domem, poblíž Jubilejního parku). Zde byl po roce 1809 zřízen vojenský hřbitov. Ten ale nebyl příliš udržovaný, a tak velitel 2. praporu pěšího pluku ve Znojmě, major von Kempen napsal počátkem roku 1831 znojemské městské radě, že kolem hřbitova chybí zeď a na trávě mezi hroby se pasou ovce a ryjí prasata. Kříž byl napůl zhroucený. Městská rada po tomto upozornění poskytla materiál a vojáci pěšího pluku z Albertových kasáren se ujali sanačních a dalších potřebných prací. Už v předjaří r. 1832 ohradili hřbitov valem a vysadili na něm květiny. Mezi hroby umísťovali různou zeleň a v areálu vysadili stromy – to je dnešní malý parčík. V něm vojáci vytvořili křížovou síť malých cestiček.

Mansbek - zaniklý vojenský hřbitov
Archiv Josefa Vlasáka

V roce 1866 prošla Znojmem část vítězné pruské armády, která po bitvě u Hradce Králové pronásledovala rakouská vojska až k Vídni. Znojemští museli tehdy ubytovat dva prapory pěšího pluku brigády generála von Edelsteina a pruští vojáci město opustili až na podzim. (Podrobně o tom píše Viktor Hugo Kolb v článku „Die Preussen in Znaim“ v Znaimer Wochenblatt 1849 – 1924, str. 38 -39). Zemřelí pruští vojáci byli i s rakouskými pohřbeni na vojenském hřbitově na Mansberku, jak o tom dřív svědčila pamětní deska na patě kříže: „Ruhestätte Oesterreich – Preussischer Krieger 1866“. Ta dnes už neexistuje, ale zachovala se její kvalitní fotografie (ve sbírce Josefa Vlasáka ze Znojma).
Hřbitov zanikl koncem 50. let 20. století a zůstal z něj jen kamenný podstavec kříže a malý parčík se vzrostlými stromy. Okrašlovací spolek by chtěl alespoň částečně, např. obnovením pamětní desky, připomenout tento vojenský hřbitov na Mansberku.


Vojenský hřbitov
Archiv Josefa Vlasáka

Mansberk - ?????
Foto:  Eman Macoun

Autor: Lubomír Černošek, květen 2017

zpátky úvod