Okrašlovací spolek ve Znojmě

P a m ě ť   m í s t a

Náměstí jako ve středověku? Ve Znojmě se hádají, jestli tak má vypadat
 
Lidé si prosadili změny na opraveném Horním náměstí ve Znojmě. Rekonstrukce ctila jeho historický charakter, lidem však chyběly stromy a vodní prvky. Na rynku tak nyní přibyla zeleň v květináčích, rozprašovače vody a chystá se i stavba kašny. Odborníci ovšem strohou podobu náměstí hájí.

Horní náměstí ve Znojmě zaplnila mlžítka a chybějící květiny. | foto: MAFRA.

Je to problém, který znají z mnoha historických měst. Když se opravuje náměstí v centru, má se držet svého původního strohého vzhledu, který získalo už ve středověku? Tedy v době, kdy se na něj lidé sjížděli ze širokého okolí například na trhy a mělo tedy podobu velké volné plochy. Nebo jeho podobu výrazněji změnit a přidat více zeleně a dalších parkových prvků, jak zní časté přání obyvatel měst?
V případě Horního náměstí ve Znojmě zvolili při rekonstrukci před deseti lety první variantu, historie se drželi i hrbolatou dlažbou. Od té doby město poslouchá kritiku místních. A teď proto radnice sáhla k ústupkům – na dlážděné ploše přibývají zelené prvky a chystá se i stavba kašny.
Nejnověji se na Horním náměstí objevila tři mlžítka rozprašující vodu. Navíc se „zapíchla“ mezi tolik žádané květiny. „Sprchy jsou opatřeny kovovým rámem s dřevěným záklopem. Díky tomu jsou stabilní a nemuseli jsme narušit povrch náměstí kotvením. Druhý důvod je estetický. Konstrukci osadila Městská zeleň, abychom náměstí i více ozelenili,“ vysvětluje místostarosta Jakub Malačka (ČSSD).
Ani v tomto případě se ale město nezavděčilo všem. Některým lidem vadí, že osvěžovače rozprašují pitnou vodu místo například dešťové. „Všude hlásí, jak je vody málo, a vy mlžíte pitnou? Přijde mi to jako výsměch těm, co se skutečně snaží šetřit,“ poukazuje třeba František Křivánek. To však nejde kvůli hygienickým normám, voda se může někomu dostat do úst nebo očí. Podle znojemského starosty Jana Groise (ČSSD) je navíc díky mlžení spotřeba minimální.

Na náměstí smí jen stromy v květináči
Novinkou je i další kompromis týkající se zeleně. Tu obstaral Znojemský městský pivovar, který na Horním náměstí provozuje dřevěnou mobilní boudu s občerstvením. Zřídil u ní zahrádku, jejíž součástí jsou stromy a květiny v květináčích. „Požádal jsem je o to kvůli přání lidí, aby měli pocit, že je kolem nich zeleno. Pivovar to platil ze svého a diskutoval to s městskou architektkou. Výsledek není špatný, jen musí zapršet, aby to trochu zazelenalo a vyrostlo,“ upřesnil starosta.

Fotogalerie

Zasadit strom do země památkáři nepovolí. Kvůli historickým souvislostem. Horní náměstí je původem středověké a bylo vždy dopravním, společenským a tržním prostorem, a proto bývalo téměř bez stromů. Ty se na náměstích objevovaly až v období klasicismu, což je ve Znojmě patrné třeba na náměstí Komenského.
„Součástí tržního prostoru bývala obvykle pouze drobná solitérní architektura – kašna nebo například pranýř,“ napsal odbor památkové péče ve svém vyjádření, které zveřejnil starosta jako argument, že vedení města nemůže do rozhodování odboru zasahovat.
Vyjádření se stalo terčem četných vtipů hlavně na sociálních sítích, lidé šprýmují, že by bylo lepší náměstí vyklidit, uzavřít a vybírat vstupné jako do muzea a návštěvníkům ukazovat, jak to vypadalo ve středověku. Na stranu památkářů se ale postavila řada odborníků. Například znojemský historik Zbyněk Sturz poukazuje na to, že náměstí jako shromaždiště funguje dokonale – koná se tam festival vín, pivní slavnosti a v zimě tam stojí vánoční strom.
Větší zeleň není žádoucí ani podle architekta Jana Hory. Už jen kvůli bohatému kulturnímu programu. „Prostor pro zeleň je v Gránicích, v parcích, kterých je ve Znojmě spousta. Pod stromy nepostavíte šapitó, nepostavíte stage, neuspořádáte velkou demonstraci. U tohoto typu náměstí, která vznikala na křížení cest, se nic trvale neumisťovalo doprostřed, ale spíše do rohů. A na Horním náměstí stromy jsou, jen jsou správně na okrajích,“ poznamenal.
Ostatně už v době rekonstrukce náměstí brněnský architekt Ludvík Grym říkal, že je tu víc zeleně než dřív. „A tráva přece patří do parku, a ne na náměstí. Shromažďovací prostor v centru Znojma dosud chyběl,“ uvedl tehdy pro MF DNES. Na adresu hrubé dlažby zase podotkl, že je součástí historické podstaty města.

Po deseti letech dohadů kašna bude
Z historických pramenů víme, že na tomto náměstí bývaly dokonce dvě kašny. Tu poslední vybudovali v 70. letech 20. století v dolním rohu. Zrušena byla při rekonstrukci před deseti lety, což se už tehdy lidem nelíbilo. Na stole se tak objevil návrh architekta Gryma, kovová, dva a půl metru vysoká královská koruna. Její podobu veřejnost ztrhala. Nynější radnice letos vyhlásila architektonickou soutěž a nechala rozhodnout odborníky.
Ti z 51 návrhů vybrali návrh Koruna Znojma žďárského architekta Štěpána Matějky, a tak se královský symbol v centru přece jen objeví. „Vítězný návrh je kompromisem mezi současným stylem a historií. Bohužel nikdy neuspokojíte všechny, ale kašna je na náměstí potřeba,“ komentoval to starosta Grois. Voda na Horním náměstí vytryskne do dvou let.