Okrašlovací spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
|
Ring (Rynk) volný, čtvrté kolo Věci se mají jinak, než starosta říká a Znojemský týden píše *** Od
počátku kauzy „kašna“ je
víceméně jasné, tak jak Rojnost hned na
počátku naznačila, že radniční koalice nebude
chtít uhnout protinávrhu opozice Pro Znojmo. O
kašnu jde teď ze strany radních v podstatě až v
druhé řadě. Prvotní je potvrzení slova
vítěze voleb a vážnost vedení města.
***Rojnost má snahu být nestranná, byť z logiky péče a zachování maxima historických prvků v městské památkové rezervaci vidí jazýček vah přiklánějící se k replice původní barokní podoby kašny. V čele radnici oponující skupiny je historik PhDr. Jiří Kacetl, jemuž starosta Jan Grois vyčítá, proč neprotestoval tehdy, kdy se návrh, včetně moderní kašny, schvaloval a on, dr. Kacetl, byl coby radní spolurozhodovatelem o dnešní podobě náměstí. V témže smyslu minulý týden informoval znojemskou veřejnost týdeník Znojemský týden v článku nazvaném Bouře v kašně vody aneb O jednom velkém pokrytectví. V této souvislosti Rojnost požádala dr. Kacetla o vyjádření k vysloveným nařčením. Zde je odpověď PhDr. Jiřího Kacetla, jež je současně reakcí na článek otištěný ve Znojemském týdnu a takto adresována redakci ZT s žádostí, dle tiskového zákona, o zveřejnění. Reaguji tímto na redakční článek „Bouře v kašně vody aneb o jednom velkém pokrytectví“ v minulém vydání Znojemského týdne, neboť se nepravdivě dotýká mé osoby. Ano, v letech 2006–2010, kdy bylo rekonstruováno Horní náměstí ve Znojmě, jsem byl členem Rady města Znojma, nicméně byl jsem členem neuvolněným (tzn. ve volném čase, při jiném zaměstnání). Nikdy jsem nepatřil k nejužšímu vedení města, které tehdy tvořili plně placení funkcionáři starosta Petr Nezveda (ODS) a místostarostové Pavel Balík (KDU-ČSL), Marian Keremidský (ČSSD) a Jan Blažíček (ODS). Můj vliv byl proto velmi omezený a zrovna v případě detailního řešení rekonstrukce Horního náměstí jsem se osobně ocitl ve velkém konfliktu s architektem Ludvíkem Grymem z Brna, který kašnu na náměstí nejprve odmítal, za vodní prvek považoval umístění podzemních WC a nechtěl ustoupit z mnoha „brutalistických“ řešení ve svém projektu (ryze soudobý, tvarově velmi tvrdý, nehistorizující mobiliář, osvětlení, plná betonová zeď na konci ul. Přemyslovců apod.). Naší ostré a hlasité výměně názorů při místním šetření na ulici Přemyslovců v roce 2007 přihlíželo několik osob, které to mohou dosvědčit. Pan architekt mi tehdy řekl: „Pane Kacetle, vy tomu vůbec nerozumíte, já jsem přece architekt, podobně jako Plečnik na Pražském hradě.“ Tehdejší rada města tedy stanula před dilematem: buď spolupráci s arogantním a necitelným Ludvíkem Grymem „zkousnout“ pokračovat v přípravě rekonstrukce, nebo ji ukončit a oslovit jiného, citlivějšího architekta. Dilema rozhodly peníze – kvůli mimořádně úspěšné žádosti o státní dotace bylo rozhodnuto o pokračování v přípravě projektu Ludvíka Gryma. Nicméně teprve poté jsme byli jako radní seznámeni s klauzulemi smlouvy, kterou s architektem Grymem neuzavřela naše tehdejší radniční koalice, jak tvrdí nepravdivě redakce Znojemského týdne, nýbrž ještě předchozí vedení města (Pavel Balík coby starosta a Dr. Kraipl za ČSSD, Ing. Hekerle za KSČM a Mgr. Molín za nezávislé), a to již v létě roku 2004. Podle této staré smlouvy si architekt Grym vyhradil právo souhlasu se všemi změnami na rekonstruovaném náměstí. Velmi mě tato smlouva rozčílila a již tehdy jsem namítal, že z hlediska právního přece není možné, aby autorské právo takto silně, téměř absolutně omezovalo naše právo vlastnické (majitelem náměstí je pochopitelně město Znojmo). Odmítám tedy tvrzení článku, že jsem spoluzodpovědný za podobu Horního náměstí. Detaily architektonického řešení Horního náměstí rada města na svém jednání nikdy neřešila, s architektem úzce spolupracoval tehdejší odbor rozvoje (investic), který tehdy stejně jako dnes spadal do výhradní gesce starosty města. Kdykoli se při neformálních poradách detaily k Hornímu náměstí ústně probíraly a já mohl být přítomen, vždy jsem proti mnohým řešením Ludvíka Gryma razantně vystupoval a naléhal na starostu města, aby si právem vlastníka vynutil zmírňující úpravy projektu. Vždy mi bylo ale odpovězeno, že „projekt už běží“ a že bychom změnami mohli přijít o dotace. Když pak v roce 2010 dostal Ludvík Grym od starosty Nezvedy pověření navrhnout na Horní náměstí tolik chybějící kašnu, přišel brněnský architekt s návrhem tak obludným, že na popud kolegy zastupitele a předsedy Okrašlovacího spolku Otto Boudy a tlakem mým bylo od pokračování v návrhu upuštěno. To již bylo v době vrcholící kampaně před komunálními volbami 2010, po kterých jsem se ocitl v opoziční lavici, bez reálné možnosti cokoli měnit. V ní sedím žel dodnes. Vyvozuji tedy, že i v současné době mám právo v úsilí o návrat historické kašny na Horní náměstí pokračovat a toto úsilí není v žádném případě pokrytectvím, protože i v době 2006–2010 jsem coby pouhý jeden z devíti radních udělal vše k tomuto cíli, co bylo v mých skromných silách. Jiří Kacetl, zastupitel města Znojma (PRO ZNOJMO) Redakce Znojemských listů, takto radničního zpravodaje, se ústy redaktorky Ľubicy Peterkové ohradila vůči názoru Rojnosti ve věci zkrácení článku dr. Kacetla a jeho opozičních kolegů, které se až příliš nápadně podobalo účelovému zkrácení ve prospěch postoje radnice. Redaktorka Peterková obhajovala krok redakce tím, že autoři článku byli prostřednictvím dr. Kacetla požádáni, aby si článek zkrátili sami, ale dotyčný prý na tuto výzvu nereagoval. Vzhledem k obsahu a smyslu textu by to bylo vzhledem k poskytnutému místu složité. Na výtku paní redaktorky, že si Rojnost měla důvody zkrácení článku ověřit v redakci, jí bylo odpovězeno kolegiální radou, ověřenou léty redakční práce, že v případě autorské nespolupráce na redigování obsáhlého rukopisu se text prostě odloží do doby, než si autor najde čas, nebo kdy redakce najde na stránkách svého periodika potřebný prostor. Ringový gong právě ukončil čtvrté kolo, uvidíme, co přinese další vývoj utkání.
Fotky: archiv Josef Vlasák (1), Otto Bouda (2), Karel Jakl (3) |
