Okrašlovací spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
| V návaznosti na odhalení Kopalova pomníku v roce 1853 byla v dubnu 1854 založena Kopalova invalidní nadace pro veterány 10. praporu polních myslivců. Základ nadace tvořil zůstatek sbírky na Kopalův pomník (1 082 zlatých), další finance měla nadace získávat dobrovolnými dary a také z výnosu prodeje 500 kusů pamětní Kopalovy medaile od vídeňského medailéra E. Radnického. Ražbu medailí v c.k. Hlavním mincovním úřadu povolil císař František Josef I. bezplatně. |
 |
Kopalova medaile |  |
| Nakonec
mohli být z nadačních prostředků zaopatřeni tři
váleční invalidé. Znojemská městská
rada se zavázala přispívat na jednoho invalidu
dodávkami palivového dřeva a dvaceti zlatými
ročně. Tento městem částečně dotovaný invalida dostal za
úkol střežit Kopalův pomník a pečovat o údržbu
jeho okolí. Sehnat vhodné ubytování pro
tohoto invalidu v blízkosti pomníku se však
ukázalo velmi nesnadné. Proto se nadační
výbor na popud Matyáše Elsingera a
ministerského sekretáře Böhma rozhodl opět oslovit
všechny mecenáše s myšlenkou
výstavby obytného domku – invalidovny pro
hlídače Kopalova pomníku. Díky velkorysému
příspěvku baronky von Gudenauové, rozené
Ugartové, majitelky Kravska a Přímětic, a
dalších šlechticů a také díky
bezplatné dodávce stavebního dřeva a
ozdobných dřevěných prvků od firmy průmyslníka
Aloise Miesbacha byl tento záměr za celkové
náklady 2 061 zlatých zrealizován.
Přízemní cihelný domek na kamenném soklu s
adresou Dolní předměstí č. 53 o půdorysu 12,3 x 6,6 metrů
byl postaven znojemským stavebním mistrem Burgerem ve
švýcarském stylu na místě
dnešního meteorologického altánku na okraji
Středního parku. Měl nazelenalou omítku a ozdoby z
terakotově natřeného dřeva. Na průčelí do
náměstí byl nápis, sestavený z
velkých kovových písmen, SCHUTZ FÜR SCHUTZ
(Ochrana za ochranu). Na vrcholku střechy vlály dvě vlajky:
černo-zlatá císařská a červeno-zlatá
moravská. K slavnostnímu otevření invalidovny za přítomnosti generálmajora a ředitele loucké ženijní akademie Khautze von Eulenthala došlo v den čtvrtého výročí odhalení pomníku – 16. října 1857. Prvním obyvatelem domku a strážcem pomníku se stal již zmíněný štábní trumpetista a podmyslivec Josef Mahrer, který po boku Kopala v bitvě u Goita na jaře 1848 přišel o pravou nohu. Mezi dalšími strážci pomníku pak byli váleční invalidé Josef Sailer (1873-1898), Johann Pfoser (1898-1904), František Tomšíček (1904-1905), František Olešovský (1905-1909) a Johann Rössel (1909-1919). Kromě malého bytu se v domku nacházela i samostatně přístupná muzejní místnost, tzv. Kopalův kabinet, s předměty upomínajícími na Karla Kopala a válku v Itálii v roce 1848. Průkopníkem myšlenky zřídit ve Znojmě toto minimuzeum byl opět Matyáš Elsinger, který pro tento záměr získal podporu podmaršálka von Kempena. Ten Kopalovu kabinetu věnoval spis se stručnými dějinami c.k. 10. praporu polních myslivců ve válce 1848/1849 a portrét plukovníka Kopala. Výzdobu kabinetu zajistil komitét ve spolupráci s obchodníky s uměleckými předměty Neumannem z Vídně a bratry Adamovými z Mnichova, literaturu k válečným dějinám poskytla knihkupectví Braumüller z Vídně a Cotta ze Stuttgartu.  invalidovna v Strack J. - Kopalův pomník ve Znojmě, Vídeň, 1864 |
| Dne 12. května 1910 byl celý Kopalův kabinet přestěhován z invalidovny do oválného sálu znojemského hradu, kde se stal součástí tehdy nově otevřené trvalé expozice městského muzea. Později, po první světové válce, byl Kopalův kabinet přestěhován do dvou místností v 1. poschodí východního křídla zámku, vedle hlavního schodiště. Domek invalidovny byl roku 1930 demolován. Po roce 1945 byl zrušen i muzejní Kopalův kabinet. |
 |
 |
Artefakty jsou dodnes uchovávány v znojemských muzejních depozitářích. Nemohl by být Kopalův kabinet opět obnoven?
PhDr
Jiří Kacetl, květen 2017.
| zpátky | úvod |