Informaci exkluzivně zjistil Deník Rovnost. „Vše je ve fázi probíhajících jednání,“ reagoval jen stroze na dotazy správce kláštera z České Dominikánské provincie Damián Němec.
Bratři kazatelského řádu zvaní dominikáni část lidí ve farnostech roztrpčili už před sedmi lety, když se překvapivě rozhodli ze Znojma odejít. „Tehdy provinciál Benedikt Mohelník vysvětloval důvody úbytkem bratrů a sliboval. „Nebojte, je to naše stará půda, klášter budeme pronajímat a třeba se i vrátíme,“ vzpomněl znojemský historik Jiří Kacetl.
Prodej kláštera považuje za nešťastné řešení. „Dominikáni působili ve Znojmě zhruba sedm set let, byli důležitou institucí, která kladla důraz na vzdělanost. Po vyhnání komunisty se do Znojma v devadesátých letech vrátili. Nechápu důvod, proč obětovávají takovou historii. Doufám, že jejich rozhodnutí není definitivní, a ještě ho zvrátí,“ věřil Kacetl.
Prodej se nelíbí ani Jaroslavu Kučerovi. „Je mi jasné, že dominikáni mají právo nakládat se svým majetkem, jak uznají za vhodné. Přece jen mě ale překvapuje lhostejnost k vlastní historii. Dominikáni do Znojma přišli ve třináctém století jako mladý řád do mladého města. Že se před pár lety rozhodli sloužit jinde, jsem dokázal pochopit. Že prodávají i klášter, už chápu méně,“ kroutil hlavou.

Město o koupi neuvažuje

Jednání o prodeji kláštera, ale také blízké fary kostela Nalezení sv. Kříže, potvrdil i starosta Znojma Jakub Malačka. „Je pravda, že soukromá firma, která o koupi nemovitostí jedná, nás oslovila s nabídkou pronájmu některých prostor. Podobné nabídky na úřad ale chodí běžně. Zatím nevíme jestli je vůbec reálné, abychom například do kláštera přestěhovali městský úřad, pro který hledáme sjednocené prostory delší dobu. Oficiálně se tím zatím nezabýváme,“ řekl Malačka.
O koupi historických nemovitostí dominikánů podle něj město neuvažuje. „Bavíme se o desítkách milionů korun. Další, mnohem větší částky, by padly na rekonstrukci. Do budov se totiž desítky let neinvestovalo,“ počítal starosta.
Obává se jen toho, aby v historickém centru města nezůstala prázdná chátrající památka. „Je mi líto, že dominikáni své sídlo prodávají. Ke Znojmu patří, odvedli tu velkou práci. I když nebyl klášter plně přístupný, pořádali jsme v něm například oblíbené svatomartinské slavnosti. Teď doufám, že z něj nebude jen další prázdný prostor ve městě,“ zvažoval Malačka.
Dominikáni snižují počet svých klášterů dlouhodobě. „Aby dominikánské komunity mohly fungovat tak, jak mají, musí mít alespoň šest členů a ne dva či tři, jak tomu nyní bývá. A naše poslání také nejlépe naplňujeme působením například v univerzitních městech mezi studenty nebo misijní prací," uvedl už dříve pro Deník Rovnost provinciál Mohelník s tím, že podobnými zkušenostmi prochází dominikáni i jinde v Evropě.

Dominikáni jsou poslední z řádů, historicky spojeným ze Znojmem, který z města odešel. Vedle nich působili ještě dříve kapucíni, kteří se ale po vyhnání komunisty v padesátých letech už neměli později kam vrátit.
   

Dominikánský klášter

• Žebravý řád bratrů dominikánů přišel do Znojma v 1. polovině 13. století.

• Pro areál kláštera byla vyměřena velká parcela v blízkosti Východní či Prostřední brány.

• V 2. polovině 17. století začala výstavba monumentálního vrcholně barokního západního křídla směrem do ulice Dolní Česká.

• Za první světové války zde byla zřízena vojenská nemocnice.

• V roce 1950 byla činnost znojemských dominikánů ukončena komunistickou mocí.

• Návrat řádu byl možný až v roce 1990.

• V roce 2014 ukončili dominikáni ve Znojmě svoji činnost.

• V roce 2019 odešly i poslední mnišky.