malé logo
Okrašlovací spolek ve Znojmě
os staré Znojmo

P a m ě ť   m í s t a

V dubnu 1926 byla ve Znojmě ustanovena skupina Komunisticé mládeže
   
Dělnický dům - 1911
Dělnický dům 1911
Dělnický dům - dnes kino Svět
kino Svět (dříve Dělnický dům, kino Alfa)
     
   
Ve dnech 14.- 16. května 1921 se v Národním domě v pražském Karlíně sešel sjezd radikálního křídla České sociální demokracie. Přítomno bylo 589 delegátů a hlavní projev přednesl Bohumír Šmeral. Sjezd se svým prohlášením připojil k tezím moskevské III. internacionály a tato ultralevicová část sociální demokracie si změnila název na „Komunistická strana československá“.

Svolání tohoto sjezdu urychlila pražská levicová mládež, která už 6. února 1921 svolala svůj samostatný sjezd v Praze, kde byl ustanoven „Český komunistický svaz mládeže“.
Na Znojemsku postupně vznikalo několik místních organizací KSČ již od roku 1921, ale mladí komunisté zatím ve Znojmě svoji organizaci neměli. Přitom důležitým úkolem, který si prvorepubliková KSČ vytýčila, bylo vybudování jednotné fronty pracujících, včetně radikálně smýšlející mládeže.

Krajský sekretariát strany se nacházel v Jihlavě a podle usnesení Krajského výboru komunistické mládeže z 26. ledna 1926 mělo být přikročeno k jednotné organizační výstavbě tohoto hnutí v okresních městech. To se ve Znojmě stále nedařilo. Na rozhodnutí znojemského Okresního výboru KSČ urychlit tento, zatím pro ně nepříznivý vývoj, mělo nakonec vliv to, že v blízkých Kuchařovicích se už 18. dubna 1926 konala schůze mládeže, která založila buňku komunistické mládeže s dvaceti členy.
Tehdejším tajemníkem OV KSČ ve Znojmě byl Antonín Šajna, který byl současně i placeným tajemníkem „Mezinárodního všeodborového svazu“. To bylo dost důležité, neboť okresní sekretariát odborů sídlil v Lidovém domě, který jinak patřil sociálním demokratům. Ti byli od pražského odtržení komunistického křídla velkými nepřáteli komunistů. Antonín Šajna se rozhodl svolat na 18. dubna 1926 do Dělnického domu (na dnešní ulici Havlíčkově) důvěrnou schůzku komunistické mládeže, ale majitele Dělnického domu, sociální demokracii, o tom neinformoval. Vyřešilo se to samočinně tak, že se ten den žádná mládež nedostavila. Snad to bylo dobře, nevznikl žádný precedens a ustavení organizace mladých komunistů bylo odloženo na neurčito. Protože však už začátkem února 1926 obdržel znojemský sekretariát strany z jihlavského krajského sekretariátu a krajského výboru mládeže přípis s výzvou k založení levicové buňky mládeže, bylo nutno konat. Ke vzniku mládežnické komunistické buňky ve Znojmě s názvem „Rudá hvězda“ došlo o  několik dnů později, dne 21. dubna 1926.

Komunisté čelili obstrukcím z řad sociální demokracie i jinak. Projevovalo se to třeba nechutí ke společným cvičením sociálnědemokratické tělovýchovné jednoty DTJ a komunistické FDTJ. Však to soudruzi potom sociálním demokratům všechno spočítali po tzv. „Vítězném Únoru“ v r. 1948, kdy celou Československou sociálni demokracii sloučili se svojí stranou, což „zařídil“ dřívější sociální demokrat  Zdeněk Fierlinger. Některé nepohodlné sociální demokraty začali navíc také perzekuovat.

 

Sepsal dr. Lubomír Černošek, březen 2021
Foto: Miloslava Kimtová, archiv (1), Kino Svět (2)
                                                                 
zpátky úvod