Hrad Cornštejn u Bítova na Znojemsku. | Foto: Deník/Dagmar Sedláčková

S krompáči a lopatami se teď archeologové dostali až jeden metr pod úroveň soudobé podlahy kaple hradu. „Při snižování navážky pocházející ze sedmdesátých až devadesátých let jsme se při archeologickém výzkumu dostali až na skalní podloží. Potřebovali jsme zjistit, jaká byla v kapli původní podlaha. Nejzajímavějším objevem byl hranový pilíř s otáčivým schodištěm, ale také zbytky původní podlahy, byla omítková, vápencová,“ přiblížil zajímavosti z posledních čtrnácti dní kutání pod kaplí Cornštejna archeolog znojemského muzea David Rožnovský.

Pozornost podle něj zaslouží i dřevěné stavební prvky v podobě žlábků, do nichž se zřejmě upevňovala dřevěná konstrukce. Jejich stáří a účel budou nyní historici ze Znojma zkoumat společně s dalšími odborníky z Národního památkového ústavu v Brně, i se znalci církevní architektury. „Vypreparovali jsme zbytky dřeva a doufáme, že se nám z nich podaří určit kdy podlaha vznikla. Zatím se domníváme, že podlaha byla dřevěná a tehdejší stavitelé ji pokládali na hliněný výmaz, kterým srovnávali terén,“ naznačil Rožnovský.

Mezi nalezenými předměty, které tam předkové ve spěchu při opouštění hradu zanechali, našli archeologové například železné hřeby, minci či ozdobný špendlík. Dobové materiály totiž prozrazují pohnutou a válečnou historii hradu, který víc, než místo k bydlení sloužil spíš jako strategický obranný pilíř území. „Zajímavé závěry vzešly nedávno i z průzkumu brněnské kolegyně Lenky Šabatové, nabízí jiný pohled na vývoj hradu, než se doposud jevilo. Budeme se tím zabývat a revidovat je s našimi dosavadními poznatky, také ve spolupráci se znojemským kolegou Jiřím Kacetlem,“ nastínil Rožnovský.