Kbelíky se sutí a hlínou vynáší v těchto dnech archeologové z Jihomoravského muzea ve Znojmě ze sklepení Cornštejna.
Našli i kachle staré 500 let. | Foto: Rostislav Hetflaiš a repro muzea

Už dříve odkryli archeologové v podzemí schody. „Předloni jsme v sklepení odkryli dvě schodiště. První, do skály tesané schody, se podařilo odhalit celé, zatímco schodiště zděné z plochých kamenů, které vede do nejhlubší části sklepních prostor, jsme vyčistili pouze z části. Díky archeologickému výzkumu se v letošním roce postupně prokousáváme stupínek po stupínku a odkrýváme prostory sutí dávno zakryté. Čím hlouběji se dostáváme, tím těžší jsou kbelíky, kterými suť vynášíme,“ přiblížil archeolog muzea David Rožnovský.

Společně s dalšími třemi kolegy pocítí každý kilogram suti ve vlastních rukou. „Každý kýbl má deset až čtrnáct kilogramů a to nosíme každý dva. Čím hlouběji jsme, tím jsou schody stále delší,“ komentoval, avšak s nadšením, namáhavou práci Rožnovský.

Nabrat suť ve stísněných prostorách sklepa, vynést ven a vytřídit nálezy i původní kameny, které sloužily ke stavbě hradu. To, co předchůdci do sklepů hradu ‚uklidili‘ při jeho stavbě nyní archeologové vynáší zpátky ven. Letos prý už takto vynosili zhruba dvě Tatry. Odměnou jsou jim historické nálezy. „Vedle střepů ze středověkých a novověkých nádob archeologové stále nacházejí také fragmenty kachlů z trojdílných kamen. Postupným skládáním střípků tak získávají představu o původním vzhledu těchto krásně zdobených předmětů,“ doplnila mluvčí muzea Renata Hurníková.

Právě kachle s reliéfní výzdobou staré i pět set let jsou podle Rožnovského nejhezčími nálezy.

„Některé jsou se svatým Jiřím, našli jsme i kachle s erbem starého šlechtického rodu Wetinů. Teď musíme přijít na to, co měli s Cornštejnem společného, zapátráme,“ plánuje Rožnovský.

Zlomky kachlí skládají badatelé kousek po kousku. „U rekonstrukcí vycházíme z kreseb v knize Čeňka Pavlíka s názvem Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů,“ podotkla Hurníková.

Původní kameny použijí na opravy hradu
Pracovníci muzea čistí i cisternu na vodu, která je součástí sklepení. Nazmar nepřijdou ani původní kameny, z nichž je Cornštejn postavený. „Použijeme je později na opravy hradu. Také suť zbavenou archeologických nálezů využijeme na dorovnání terénu v okolí. Zbyde drť z malty a omítky z mladších stavebních fází a trocha hlíny, tu pak odvezeme,“ upřesnil Rožnovský.

Právě dorovnání terénu vítá i Martin Novák, známý jako Gortek Grom ze skupiny historického šermu Voron Znojmo. „Kopání chodeb fandím, byl bych rád, kdyby se zbylou hlínou dorovnaly díry na věži, aby si šermíři neničili kotníky,“ poznamenal.

Se svými kolegy ze skupiny pořádali už v minulosti na hradě bitvy. „Pokud jsou v zemi díry, ať už od kořenů nebo od zvířat, je to dost nebezpečné a párkrát šlo i o zlomeninu. Stačí srovnat a je to v pořádku,“ přeje si Novák.

Práce archeologů bude na zřícenině hradu Cornštejna pokračovat do konce letošního roku, pokud bude přívětivé počasí. Po kompletním vyčištění se do sklepů kdysi významného hradu podívají i návštěvníci.

„Předpokládáme, že sklepení pod hradem si budou moci návštěvníci prohlédnout už následující sezonu. Zatím pravděpodobně při výjimečných akcích, jako je například zahájení návštěvnické sezony, a to i s výkladem archeologa,“ potvrdila ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě Vladimíra Durajková.

Omezující je podle ní chybějící osvětlení na hradě. „Není tam elektrika, schody nejsou v dobrém stavu, musíme při prohlídkách zajistit bezpečnost lidí,“ podotkla Durajková.