Okrašlovací spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
 1. číslo |
 10 let |
 20 let |
 25 let |
| Dřívější
ředitel Státního okresního archivu ve
Znojmě Mgr.
Zdeněk Bína připravil v roce 1986 se svými
spolupracovníky vydavatelský plán,
který rozdělil do tří řad: První řada: lx ročně vydávání „Ročenky“ s vlastivědnými a historickými příspěvky od profesionálních i amatérských badatelů. Druhá řada: vydávání archivních pomůcek a navázání na dřívější tradice, zejména na publikaci pozdějšího prvního ředitele archivu Josefa Auera „Knihy archivu města Znojma až do roku 1850“, z roku 1930. Třetí řada: příležitostné publikace. Tím chtěl alespoň částečně nahradit na Znojemsku tolik postrádaný vlastivědný časopis, a proto byla „Ročenka“ určena nejširší veřejnosti se zaměřením na náš region Znojemska a Moravskokrumlovska. (Pro celý jihomoravský region totiž už mnoho let vychází sborník „Jižní Morava“, vydávaný Musejním spolkem v Brně od roku 1964). První ediční řadu se podařilo naplnit úplně. První Ročenka SOkA za rok 1986 vyšla v roce 1987 (je datována vždy předcházejícím rokem, kdy příspěvky autorů vznikají nebo se dokončují). Již první číslo obsahovalo články od deseti autorů rozdělené do pěti oddílů a se samostatnou přílohou „Kalendárium regionálních událostí a osobností“, tehdy pro rok 1986 a 1987. Ročenka vyšla na podzim 1987 v počtu 1500 výtisků a byl o ni mezi širokou veřejností velký zájem. Několik kusů tohoto prvního čísla ještě vlastní Okresní archiv a jsou přístupné v badatelně. Tento ediční počin byl i velkým povzbuzením pro místní badatele, neboť dříve mohli svoje články uveřejňovat jen rozptýleně v denním tisku, v různých odborných, ale veřejnosti málo známých periodicích, vyjímečně i ve sborníku „Jižní Morava“, ale tohle bylo něco jiného – systematicky poskládané příspěvky místních autorů, nebo těch,kterým Znojemsko přirostlo k srdci – a je to na článcích poznat. Co se týká druhé a třetí ediční řady, zde byl záměr naplněn jen částečně: vyšly např. „Typáře okresních archivů“, a to ve spolupráci s okresními archivy Brno-venkov, Břeclav, Hodonín a Znojmo v roce 1989 (v nákladu 2000 kusů) pod hlavičkou sborníku „Jižní Morava“, potom i pohlednice ( „Iluminace starých rukopisů“) a podobně. Ročenka však měla úspěch a přežila. Přečkala zdárně i rok 1989 a jeho sametovou revoluci, příspěvky se obohatily o další témata a ke slovu se hlásila nová generace „psavců“. Jestliže to dříve byli zvláště Mgr.Zdeněk Bína, Karel Janíček, Zdeněk Tunka, Miloslav Trmač, Jiří Svoboda a z nejstarších dr.Ervín Schuerer nebo Josef Auer, postupně se objevují Miroslav Tesař, dr.Jan Kozdas, dr.Martin Markel, Jana Stará, dr.Jiří Kacetl a nejnověji třeba Otto Bouda a Karel Jakl. (Mnozí zde uvedeni nejsou, ale to jen z „úsporných“důvodů). Ročenka 2002 vydaná v roce 2003 vychází již pod hlavičkou Moravského zemského archivu v Brně a od roku 2005 je přejmenována na „Sborník“. Po dr.Lubomíru Málovi se v roce 2009 stal ředitelem znojemského archivu Mgr. David Nehyba a Sborník dostal novou kvalitu: vznikla pětičlenná redakční rada, která příspěvky vybírá a schvaluje, publikace je opět členěna do několika oddílů, byl zvětšen obsah (znovu zvolen formát A4 a přidány další stránky) a hlavně kvalita tisku, zvláště fotografií je už na výši doby. Před Vánocemi 2011 vyšel Sborník 2010 jako „jubilejní“ 25. číslo se 17ti různorodými články od 12ti autorů na 221 stranách za cenu 100,-Kč – a náklad 400 výtisků byl vbrzku rozebrán. To nejlépe dokazuje jeho kvalitu. V úvodu bylo zmíněno, že Znojemsko po druhé světové válce postrádalo český vlastivědný časopis. Takový zde existoval hned po vzniku Československé republiky – od roku 1923 začal vydávat vlastivědný sborník „Podyjí“ neúnavný vlastenec Stanislav Marák. Ten se až do své smrti v roce 1937 stal jeho hlavním redaktorem. Již od druhého čísla (1925/26) nesl dnes již legendární název „Od Horácka k Podyjí“ a kromě Maráka do něj přispívali takoví vážení historici jako František Vácslav Peřinka, František Jech nebo Ladislav Hosák. Oblíbené byly zejména „Pověsti“, které se hojně čtou dodnes. Po roce 1989 vzniklo několik pokusů obnovit podobný časopis,vzniklo jedno číslo časopisu znojemského Muzejního spolku a čtyři čísla časopisu „Od Horácka k Podyjí“, pokus manželů Adámkových ze Ctidružic obnovit proslulý časopis, ale teď byl založen jen na přízni několika sponzorů a vydržel od ledna do prosince 2001. Byly i pokusy vytvořit přeshraniční česko – rakouské periodikum.V roce 1990 vyšlo několik čísel časopisu „Podyjí – Thayatal“, ale zatím největší výdrž má periodikum „Okno – Fenster“, které vychází se sponzorskou podporou znojemského ing.Karla Fialy. Jeho nulté číslo vyšlo v lednu 2000 a potom až za dva roky, v září 2002, kdy se podařilo vyjednat evropské finance z projektu EU Interreg, které však trvaly jen do 31.12.2006. Časopis však 2x ročně vychází i nadále, neboť K. Fiala periodikum trvale financuje. Je to jediný dvojjazyčný a přeshraniční kulturní a vlastivědný časopis v našem příhraničním regionu.Vydrží? A vydrží i „Sborník“ znojemského archivu, pro který se každoročně a stále obtížněji shánějí peníze na jeho vydání, i když všichni autoři přispívají bez nároku na honorář? Byla by to velká škoda, kdyby měl skončit – vždyť až má za sebou 25 let úspěšné práce a vlídného přijetí u veřejnosti. Tak tedy: mnoho úspěchů do dalších let a dalšího čtvrtstoletí. Dr .L.Černošek, srpen 2012. Prameny a literatura: Ročenka SOkA 1986, Úvod, str.5-6. Zdeněk Šípek: „Stanislav Marák, život a činnost“. Ročenka SOkA 1987, str.101-113. Ročenky SOkA 1986 – 2004 a Sborníky SOkA 2005 – 2010 Okno – Fenster, nezávislý časopis pro kulturu, politiku a hospodářství, dosud vydaná čísla.
|
| zpátky | úvod |