|
|||
|
Paměť krajiny |
zásahy do přírody a krajiny |
Dopad výstavby chvalovických elektáren na krajinu Město Znojmo jako
kulturně-historické, hospodářské a
správní centrum
jihozápadního koutu Moravy si uvědomuje
význam málo narušeného
agrárně-přírodního
krajinného rámce, do kterého je
společně s okolními obcemi vsazeno. Absence
výrazných industriálních
prvků v krajině činí ze Znojemska nejen
příjemný kout pro každodenní život
občanů, ale také i vyhledávaný artikl
pro nabídky cestovního ruchu, který se
v posledních letech stává
významným zdrojem obživy pro znatelnou
část městského i venkovského
obyvatelstva zdejšího regionu. Přesto mnohdy
jednostranné zájmy okolních
obcí, které hledají každou cestu k
zvýšení obecního
jmění, vedou k tomu, že o krajinu v
bezprostředním okolí Znojma projevují
zájem investoři výstavby větrných
elektráren, využívající
zvýhodněného odkupu elektřiny z tzv.
alternativních energetických zdrojů, kam je
větrná energie řazena. V posledních letech
projevili investoři zájem vystavět vysoké
větrníky mezi Vranovskou Vsí a Pavlicemi, u
Vracovic a u Chvalovic na dohled od Znojma. Další
záměry se rýsují u
Dyjákovic. Město Znojmo svůj nesouhlas s takto živelnou
výstavbou bez jasné předchozí
komplexní územně-plánovací
dokumentace již vyjádřilo prostřednictvím
usnesení Rady města Znojma č. 34/2007 ze dne 8. 10. 2007, ve
kterém rada města rozhodla, že do doby
schválení Zásad
územního rozvoje Jihomoravského kraje
nebude město Znojmo souhlasit s živenou výstavbou
větrných elektráren v okolí
města Znojma ani v širším
spádovém regionu.
Tento názor Města Znojma je nyní podepřen závěry velmi kvalitní odborné studie od autorizované architektky ČKA Ing. Ludmily Bínové, Csc. „Znojemsko - Preventivní hodnocení krajinného rázu správního území“, jež je k dispozici na serveru www.znojmocity.cz v sekci odboru rozvoje, v kolonce “Nepřehlédněte“. Jihomoravský kraj – odbor životního prostředí zpravidla záměry výstavby větrných elektráren posuzuje velmi kriticky. Nikoli však v případě Znojemska, což je krajně zarážející a mohlo by být odrazem slabého politického zastoupení Znojma v orgánech kraje. Ze zcela nejasných příčin proto v loňském roce zasáhl Krajský úřad JmK do odborné kompetence prvoinstančního orgánu ochrany přírody a krajiny, kterýmž je MěÚ Znojmo odbor životního prostředí, když zrušil jeho zamítavá stanoviska ve věci chvalovické elektrárny a nahradil jej svým kladným stanoviskem, který nezastíranou formou popírá závěry výše jmenované studie Ing. Ludmily Bínové, CSc. a spoléhá se na dílčí a tendenční posouzení krajinného rázu, jež zpracovala na objednávku investora brněnská společnost Investprojekt NNC s.r.o. Město Znojmo by proto mělo v této fázi opětovně jasně deklarovat svůj nesouhlas s postupem kraje, který upřednostňuje dílčí zájem investora a jedné obce nad zájmy většího celku (okolní obce, občanská veřejnost ústy několika občanských sdružení aj.). Tento nesouhlas navrhuji vyjádřit formou deklarativního usnesení zastupitelstva města, které poslouží starostovi města jako silný argumentační nástroj při jednání v rámci statutárních orgánů dobrovolných zájmových sdružení obcí, jichž je Město Znojmo členem, a na Radě obcí pro udržitelný rozvoj území v obvodu Znojma jako obce s rozšířenou působností. Sdružení jako Znojemský regionální rozvoj nebo sdružení vinařských obcí Daníž mají za společný prioritní cíl rozvoj cestovního ruchu v tomto koutu Moravy. Není proto dle mého soudu možné, aby například Chvalovice, které jsou členem sdružení Daníž, na jedné straně usilovaly o rozvoj agroturistiky a na druhé straně svým usnesením o výstavbě elektráren, jež obohatí rozpočet pouze dané obce, tento rozvoj trvale znesnadnily. O dopadu výstavby chvalovických elektráren na nejoblíbenější a nejnavštěvovanější výhlídky našeho města svědčí hrubá fotomontáž v příloze této zprávy. Usnesením také zastupitelstvo města pověřuje starostu města, aby tento zamítavý tlak uplatnil v rámci územně-plánovacích dokumentů a strategie rozvoje Jihomoravského kraje. Nejoblíbenější
a
nejnavštěvovanější
výhlídka našeho města s
montáží větrné elektrárny
PhDr. Jiří Kacetl |
index | úvod |