Dřevěný altánek byl nad rakouským městečkem Hardegg postaven v druhé polovině 19. století. Dostal jméno po vranovské hraběnce Luitgardě z Mniszku, která byla i dvorní dámou císařovny Alžběty. Po roce 1918 nově vzniklé Československo nesneslo tento odkaz na bývalou monarchii a místo, které bylo stále cílem moravských i rakouských turistů, pojmenovalo po svém prvním prezidentovi. Neexistuje ovšem žádná informace o tom, že by Tomáš Garrigue Masaryk vyhlídku osobně navštívil.

Po roce 1951 se vyhlídka ocitla v nepřístupném hraničním pásmu a rychle chřadla. V osmdesátých letech byla stržena pohraničníky a zůstaly jen základy stavby. Její zbytky jsou snad dodnes v kamenném poli pod současným altánem.

Euforický počátek devadesátých let a otevření hranic po čtyřiceti letech komunistické nadvlády přinesl i nový impuls pro budování společné moravsko-rakouské turistické infrastruktury. Na podzim roku 1990 tak byla vyhlídka znovu postavena Rakouským turistickým klubem a za významného přispění pana Waltera Wenzela. Dostala neutrální jméno Hardeggská a do péče ji před třiceti lety dostala tehdejší Správa Chráněné krajinné oblasti Podyjí.

O deset let později se stejném místě sešli zástupci moravských i rakouských turistů a zaměstnanci Správy Národního parku Podyjí, aby si rekonstrukci vyhlídky připomněli. Byl mezi nimi i skromně vystupující pan Walter Wenzel z Vídně. Muž, bez jehož osobních zásluh, zaujetí pro věc a financí by k tak rychlému obnovení Hardeggské vyhlídky v roce 1990 nedošlo.

Nyní je Hardeggská vyhlídka jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v národním parku. Míří na ni lidé jak z rakouského Hardeggu, tak z moravského Čížova. Jen v minulém roce ji navštívilo přes 50 000 výletníků.