OS paměť krajiny - pony

Srst mají jako medvědi. V zimě se budou divocí koně v Podyjí pást i ve sněhu

Díky nim rozkvetly nudné zelené plochy do květnatých koberců a vrátily se i vzácné druhy hmyzu. Tak hodnotí zhruba dvou a půl roční pobyt divokých exmoorských koní správci Národního parku Podyjí na Znojemsku. Stádo se letos rozrostlo o čtyři hříbata na celkem osmnáct koní. Někteří poputují do Čech.

Exmoorští poníci. | Foto: Archiv Správy národního parku Podyjí

Lidé mohou kopytníky zahlédnout na dvou pastvinách. Na Havranickém vřesovišti a Mašovické střelnici. „Spásají tam vysoké trávy, které dřív bránily růstu vzácných bylin v nižších patrech. Díky koním byla proměna biotopů velmi rychlá. To, co bychom dělali dvacet let dokázali za dva a půl roku,“ ocenil Robert Stejskal ze Správy Národního parku Podyjí, který má stáda na starosti.

Důkazem jsou podle něj květy, které v sezóně obdivují tisíce návštěvníků parku. „Z trávy vykukují modré koniklece, rozrazily, vstavače nebo například žluté kručinky. Letos jsme tu objevili i nové druhy hmyzu. Třeba dravá moucha roupec sršňový se v Podyjí vyskytovala naposledy někdy před sto lety. Potřebuje totiž k životu koňský trus,“ upozornil Stejskal.

Nepotřebují stáje ani umělé krmení, poníci si poradí i v zimě. Vyměnili letní srst na kožich a ze štíhlých atletů se stali robustní skoro medvědi. A plní si břicha na zimu. „To bylo původním cílem, zachovat jejich přirozenost, kdyby si totiž zvykli na jídelní servis, stáli by na jednom místě a čekali na pokrm. Nespásali by trávu. Nyní si pochutnávají na šípcích, hložinkách nebo trnkách, mají rádi jablka i hrušky, které najdou na stromech v pastvinách. Klidně se budou pást i ve sněhu,“ nepochybuje Stejskal.

Zimu přečkají venku, mají novou srst a pást se mohou i ve sněhu
Podle garanta projektu Pavla Marhoula z organizace Beleco nejsou exmoorští koně vybíraví. „Spásají i ty nejhorší porosty, včetně agresivních druhů trav nebo náletových dřevin. Tím uvolňují prostor pro cenné druhy květin a řadů druhů motýlů,“ popsal přínos Marhoul.

Stádo divokých koní by ráda se svými dětmi zahlédla i Soňa Nechvátalová z Brna. „Byli jsme tam několikrát, ale koně jsme neviděli, prý se na ně musí čekat a být v klidu. To je ale s dětmi těžké,“ poznamenala žena.

Přišla tak i o podívanou na letošní přírůstek čtyř nových hříbat. „Museli jsme je dokonce rozdělit na mládenecký spolek se zkušeným hřebcem, a holky, abychom omezili reprodukci a koně nebyli příbuzensky množení,“ komentoval Stejskal.

Šestice klisen tak v lednu poputuje do nového působiště ve středních Čechách. „Přivítáme je v Milovicích, kde vznikají nové pastviny, koně z Podyjí tam posílí stávající stádo,“ podotkl biolog Miroslav Jirků ze společnosti Česká krajina, která za celorepublikovým projektem divokých koní stojí.

V Podyjí by naopak uvítal rozšíření pastvin. „V současné době tam spásají koně víc jak padesát hektarů plochy ve dvou lokalitách. Uvítali bychom ale větší prostor. Je to ale otázka domlouvání dalších pozemků,“ plánuje Jirků.

Exmorští koně v Národním parku Podyjí:

Do Podyjí bylo 11 koní dopraveno z Anglie v květnu 2019
Díky jejich pastvě se znovu objevily vzácné druhy rostlin a hmyzu
Letos se stádo rozrostlo o další čtyři hříbata, celkem je koní už 18
Spasájí vřesovištní plochy v Havraníkách a Mašovické střelnici
Šest klisen poputuje v lednu na pastvy do českých Milovic


	Paměť krajiny	savci - pony exmoorský