Mgr. Petr Žák (1944 - 2020)

Petr Žák (* 26. 9. 1944, Znojmo  -  †  8. 5. 2020, Brno) archivář, pedagog, divadelní ochotník. Petr Žák se narodil koncem 2. světové války.  Jeho rodiče byli Jan Žák, nar.1918, vyučený stolař a matka Antonie, roz. Hortová, nar.1923, původně v domácnosti, později pracovala jako prodavačka. Žákovi bydleli po válce ve Velké Mikulášské ulici ve Znojmě. V roce 1950 začal navštěvovat národní školu ve Znojmě a poté v roce 1958 dokončil základní vzdělání na osmileté střední škole tamtéž. Téhož roku pokračoval ve studiu na jedenáctileté střední škole ve Znojmě, která do jeho maturity v roce 1961 změnila název na střední všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ). Petr Žák se v dorosteneckém věku věnoval také atletice (TJ Znojmo), konkrétně sportovní chůzi, 1961 se zúčastnil dorosteneckého přeboru republiky a dokonce se zde umístil v první desítce závodníků. Po maturitě odešel do Brna studovat na filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyně (nyní opět Masarykovy univerzity) obor archivnictví u prof. Jindřicha Šebánka na katedře historie a archivnictví této fakulty. Studia úspěšně ukončil v roce 1966 státní závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce na téma: „Nejstarší listiny kláštera v Pohledu“. Jednalo se o zpracování historie ženského kláštera cisterciánského řádu, založeného r.1256, zrušeného císařem Josefem II. r. 1782, okr. Havlíčkův Brod. Již jako student se od 2. ročníku studia zapojil v letech 1962 až 1964 do vědecké práce jako pomocná vědecká síla v Univerzitním archivu a také u prof. Šebánka a doc. Duškové při práci na českém diplomatáři ve 13. stol. na filozofické fakultě, poté pracoval také v r. 1965 jako pomocná vědecká síla v Historickém ústavu ČSAV v Brně. V roce 1965, kdy dokončoval v 5. ročníku svá studia na FF UJEP, přihlásil se na místo archiváře v Okresním archivu ve Znojmě, když mu pro tuto práci a přijetí vystavil dobrozdání prof. Jindřich Šebránek. Petr Žák byl od 1. 10. 1965 zaměstnán ve znojemské archivu, kde pak pracoval do doby nástupu na jednoroční prezenční vojenskou službu. Po návratu z vojny z archivu odešel a věnoval se školské výuce. Nezůstalo ale jen u pedagogické práce. Mnoho let působil jako ochotník ve znojemském divadelním souboru. Vyhlédl si ho sem dnes už legendární režisér Jiří Čapoun v roce 1970. Divadelní zkušenost se mu pak dobře hodila při vytvoření postavy krále Jana Lucemburského při Znojemském historickém vinobraní, kde „kraloval“ několik let (1991 až 1996), po obnovení těchto slavností Vladislavem Rakušanem v roce 1990. Petr Žák ale už koncem šedesátých let vedl dětský divadelní a loutkový soubor „Ťapka“, s kterým dosáhl mnoha úspěchů. Někteří členové bývalé Ťapky jsou dnes ochotníky ve znojemském divadelním spolku „Rotunda“. V roce 1968 se oženil s právničkou Šárkou. Ta se později stala dlouholetou předsedkyní Okresního soudu ve Znojmě. V manželství se jim narodil syn Petr, později vystudovaný režisér, který tuto profesi uplatnil v Horáckém divadle v Jihlavě. Petr Žák má ale zásluhu i na odborné přípravě pozdějších úspěšných hereček – filmové a divadelní hvězdy Jitky Schneiderové a Martiny Stehlíkové (nyní Preissové) herečce ND v Praze. Angažoval se také v Městské knihovně ve Znojmě, kde svým krásným hlubokým hlasem četl úryvky z literatury při „Noci s Boccacciem“ nebo při „Nocích literatury“. Petr zprvu učil na venkovských školách – v Božicích, v Jaroslavicích (a v důchodu ještě ve Vranově nad Dyjí). Po roce 1989 se stal ředitelem školy na Vídeňské ulici ve Znojmě. Zde při výuce dějepisu i občanské výchovy svým žákům vysvětloval příčiny a důsledky nacistického holokaustu. Stýkal se také s pražskou a brněnskou židovskou obcí, inicioval – za pomoci mezinárodních studentských brigád – úpravy zanedbaného židovského hřbitova ve Znojmě. Jako historik v penzi pracoval v Brněnské Židovské obci, byl správcem knihovny a dokumentačního střediska. Pro židovskou obec organizoval návštěvy koncentračního tábora v Osvětimi, vždy v doprovodu někoho z bývalých vězňů tábora. Jedna z těchto cest se konala 7. března 2009, k 65. výročí vyhlazení českého rodinného tábora, který byl transportován z Terezína, a v noci z 8. na 9. 3. 1944 poslán do plynu. V této noci bylo zabito 3792 osob. Petr Žák se angažoval také v komunální politice: po dvě volební období byl zvoleným znojemským zastupitelem. V samých počátcích obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě byl několik let jeho členem (v letech 1993 až 1995). Při vzniku „Spolku Přátel Hroznové kozy“ v r. 2004 se opět stal jedním z prvních členů. A v „Koze“ mu to vydrželo až do roku 2016, to už nebyl zcela zdráv a náročné putování vinohrady a vinnými sklípky začalo být nad jeho síly. Chodil alespoň na tradiční promenádní koncerty do znojemského Horního parku. Petr má ještě mladší sestru Janu, ta se po ukončení pražské Husitské fakulty stala farářkou a později i biskupkou Československé církve husitské. Stala se dokonce první biskupkou v celém bývalém socialistickém bloku, její dcera Kristýna, která je malířkou, bydlí a tvoří v obci poblíž Znojma. V posledních letech, zvláště po smrti manželky, začal Petra opouštět jeho pověstný elán a konec života dožil ve specializovaném zařízení u Brna. Zemřel tiše a klidně 8. května 2020 a na pohřbu ve Znojmě se s ním procítěnou promluvou rozloučila i jeho sestra, biskupka Jana Šilerová.         Soubor Ťapka Hroznová koza Osvětim, 7.3. 2009 Lubomír Černošek a Karel Jakl, květen 2020, březen 2024,                                                                                                    s použitím informací od doc. PhD. Bohumíra Smutného  Foto: Městská knihovna Znojmo (2), Znojemský deník (3) a Karel Jakl (1, 4)