Otte Wallish (1906 - 1977)

Otte Wallish, významný český a izraelský grafik  (* 25. 4. 1906, Znojmo - † 16. 5. 1977, Tel Aviv). Narodil se v židovské rodině ve Znojmě 25. 4. 1906. S rodiči a sestrou Irmou zpočátku obývali jen nuzný byt ve dvoře znojemské dominikánské fary, na adrese Jungnicklgasse č. 3, dnes ulice Pontassievská. Vchod  není z této ulice, ale ze dvora u fary. Josef Wallisch, otec rodiny, se postupně vypracovával na úspěšného obchodníka, takže rodina zde často měnila bydliště, měnili stále lepší byty. I když Josef Wallisch v r. 1919 zemřel, matka Helene si dokázala s nastalou situací poradit. Převzala živnost a rodina Wallisch patřila za první republiky k majetnější vrstvě. Již v roce 1921 prodala Helene Wallisch svůj dům na rohu Obrokové a Horního náměstí za půl milionu korun firmě Baťa, která zde následně postavila funkcionalistickou stavbu, typickou pro jiné baťovské obchodní domy. Malý Otto byl výtvarně nadaný, ze dvacátých let se zachovaly jeho ilustrace místních občanů i vojáků. Po ukončení vyšší reálky odešel v roce 1923 do Vídně ke studiu dějin umění. Stále více se ale zapojoval do života tamní sionistické mládeže a vstřebával jejich nové myšlenky. V té době se totiž začaly v anglické mandátní Palestině zakládat kibucy - společná zemědělská družstva židovských vlastníků. Ve Znojmě si ještě odbyl povinnou vojenskou službu u 24. pěšího pluku ve Štefánikových kasárnách a potom žil střídavě v Praze a v Berlíně, kde se začal úspěšně živit jako profesionální grafik. Za pomoci Židovského národního fondu si v Praze otevřel vlastní grafické studio. V něm vytvořil několik reklamních návrhů pro automobilky Tatra a Praga. Také si ho všim film – vytvořil plakáty a novinové reklamy pro některé filmy s Vlastou Burianem (Lelíček ve službách Sherloka Holmense, 1932, Funebrák, 1932) a další. Tvořil také plakáty pro židovskou komunitu: pro sportovní hry Makkabi, uspořádané v r. 1933 v Rumunsku a další. V pojetí grafiky ho ovlivnil zejména modernistický a konstruktivistický přístup Karla Teigeho, s ním se osobně znal. V září 1933 se oženil s židovskou dívkou z Jihlavy (nar. 1903) Helly Waissensteinovou, která pracovala v Praze jako cvičitelka. Už v říjnu téhož roku odešel Otto do Palestiny a Helly za ním připlula lodí v lednu 1935. Manželé zde zůstali a Otto si otevřel grafické studio v Tel Avivu. Tady si také upravil jméno na lépe znějící Otte Wallish. Manželka Helly začala pracovat jako fyzioterapeutka. Dne 14. 5. 1948 byl vyhlášen stát Izrael. Vlastní státnický akt proběhl v tel-avivském muzeu, slavnostně ho vyhlásil jeho první prezident Ben Gurion. Otte Wallish navrhl a vytvořil uspořádání sálu. Navrhl také první izraelské bankovky a mince, známky, znak izraelské policie a mnoho dalších, téměř sedm tisíc grafických návrhů. Ty jsou teď uloženy v izraelských muzeích. Otte Walish zemřel v Tel Avivu, hlavním městě státu Izrael, 16. května 1977. Ve Znojmě o Otto Wallischovi donedávna nikdo nic nevěděl. Městské knihovna Znojmo ve spolupráci s dr. Evou Janáčovou z Akademie věd v Praze uspořádala v Domě porozumění výstavu (vernisáž 3. 5. 2018), kde místostarosta Jan Blaha přislíbil za Město Znojmo  vytvořit pamětní desku tomuto umělci a umístit ji na jeho rodném domě ve Znojmě..     L. Černošek, prosinec 2021