Okrašlovací spolek ve Znojmě
| Vlk Jan (1822 - 1896) |
 |
| Jan Vlk, notář a český národní buditel (* 8. 7. 1822. v Telči - † 31. 7. 1896 v Liliendorfu (dnešní Lesné)) Narodil se v Telči 8. 7. 1822. Studoval v Jihlavě, poté odešel do Brna na filosofickou fakultu. V německém Brně se setkal se zapáleným českým buditelem, knězem a spisovatelem Františkem Matoušem Klácelem. Ten v něm probudil české vlastenecké cítění. To se následně rozvinulo v Olomouci, středisku vlasteneckého hnutí na Moravě. Jan Vlk zde studoval a absolvoval právnickou fakultu. Za studií tady poznal profesora Šemberu, který v Olomouci přednášel českou literaturu. Jan Vlk byl zde za studií mimořádně aktivní – spoluzaložil „Lípu slovanskou“, první český politický spolek na Moravě a stal se jeho jednatelem. V bouřlivém roce 1848 se účastnil bojů na barikádách a začal psát bojovné vlastenecké básně. V tomtéž roce také napsal své slavné verše „Přijde jaro, přijde“, které zhudebnil Antonín Förchtgott-Tovačovský. Píseň doslova zlidověla a stala se známou i na Znojemsku, kam Jan Vlk později přišel. Před tím ale vystřídal několik notářských míst. Začal jako koncipient u advokáta dr. Pražáka v Brně, tam působil do roku 1850. Pak vystřídal mnoho jiných místech, mimo jiné byl také v Uhrách, až se dostal v roce 1861 do poněmčeného Znojma. Ihned začal hájit zájmy zdejších Čechů a stal se tak jedním z prvních vlasteneckých buditelů na Znojemsku. Už 14. června 1868 svolal první moravský tábor lidu do blízkého Kravska, kde se za přítomnosti mnoha set vlastenců poprvé v našem kraji veřejně zpívala píseň „Kde domov můj“. Bylo to u příležitosti oslav 70. narozenin Františka Palackého. Další podobný tábor lidu, nyní dokonce za přítomnosti 16 tisíc lidí se uskutečnil v Jevišovicích v roce 1871. Největší zásluhu má Jan Vlk na založení Besedy Znojemské v roce 1870. Její stanovy byly potvrzeny v dubnu 1870 a první valná hromada se uskutečnila 17. července 1870, ještě v zahradě hostince „U Zlaté studny“, který stál na ulici Horní České č. 48. Majitelem hostince byl Jan Jonák, jeden z činných členů spolku. Prvním starostou Besedy Znojemské zde byl zvolen notář Jan Vlk. Tuto funkci pak vykonával celých 26 let, až do své smrti. Jan Vlk byl ve Znojmě také iniciátorem vzniku české Vzájemné záložny, byl čestným členem Řemeslnického spolku a předsedou Znojemské matice školské, která po skromných začátcích nakonec koupila dům na Haukově ulici (dnes ulice Jana Palacha) a otevřela zde v r. 1893 svoji první českou školní budovu.
Jan Vlk byl ve Znojmě také iniciátorem vzniku české Vzájemné záložny, byl čestným členem Řemeslnického spolku a předsedou Znojemské matice školské, která po skromných začátcích nakonec koupila dům na Haukově ulici (dnes ulice Jana Palacha) a otevřela zde v r. 1893 svoji první českou školní budovu. Také Beseda Znojemská potřebovala své samostatné sídlo. Navíc zde bylo soupeření Bylo zde navíc soupeření se znojemským německým Deutcher Bürgervereinem, národnostním spolkem, rovněž založeným v roce 1870. Znojemské Besedě se nakonec s pomocí Vzájemné záložny podařilo na Dolním náměstí zakoupit v roce 1880 hostinec „U Bílého lva“, který znojemský stavitel a rovněž člen Besedy Jan Unger přestavěl na reprezentační sídlo s krásným redutním štukovým sálem v prvním patře. Znojemská Beseda se do nového besedního domu nastěhovala už v listopadu 1880. Provozovala zde také knihovnu (knihovníkem byl několik let i Jaroslav Palliardi, významný archeolog a notářský spolupracovník Jana Vlka), hlavní věcí ale byla divadelní představení, sloužící navíc jako významný zdroj příjmů Besedy. Jan Vlk bydlel ve Znojmě na Horním náměstí, kde měl také notářskou kancelář. Zemřel 31. 7. 1896 v Liliendorfu (dnešní Lesné). Jeho pohřeb ve Znojmě se stal velkou českou manifestací s účastí tisíců lidí. Na dnešním městském hřbitově má důstojný pomník, jedná se o nadační hrob. In memoriam, v roce 1998, mu bylo uděleno čestné občanství města Znojma. Jedna malá ulička u Horního náměstí (dříve Malá Veselá) dnes nese jeho jméno. K 30. výročí jeho smrti v r. 1926 byla instalována na průčelí Besedy bronzová pamětní deska od sochaře Čermáka. Ta byla za německé okupace v r. 1939 odstraněna, ztratila se a až roku 1968 sem Znojemští nově umístili bronzovou plaketu od sochaře Václava Kovaniče. Lubomír Černošek, prosinec 2021 Bronzová plaketa: Václav Kovanič (1) Foto: Karel Jakl (2) |
| zpátky | úvod |
