Vildomec František (1878 - 1975)

František Vildomec, archeolog, učitel  (* 6. 2. 1878, Svatoslav - † 3. 11. 1975, Boskovštejn)       Pochází ze Svatoslavi, kde se narodil 6. 2. 1878. Absolvoval v r. 1897 na Učitelském ústavu v Brně. Začal učit nejprve v Hostimi, ale brzy se dostal do Boskovštejna, kde zůstal natrvalo. Už v Brně začal jeho zájem o archeologii, ten se pak rozvinul v celoživotní zálibu až po setkání s Jaroslavem Palliardim, o 17 let starším notářem a archeologem. Palliardi měl už měl za sebou několik významných objevů, zejména nález moravské malované keramiky v okrajové lokalitě města Znojma. Spolupráce dvojice Palliardi – Vildomec začala roku 1906 a plodně se rozvíjela. V r. 1911 společně prozkoumali okolí Boskovštejna a v několika lokalitách nalezli pravěká sídliště, pak začali s výkopy u blízkých Střelic. Ještě pod Velkou válkou stačil Palliardi zkoncipovat a otisknout svoji významnou práci o chronologii mladší doby kamenné na Moravě, po válce se soustředil na syntetické práce o moravském neolitu v širších souvislostech. Tato práce však zůstala jen v rukopisu, Palliardi totiž v r. 1922 zemřel. František Vildomec, tehd řídící učitel v Boskovštejně už byl v archeologické práci natolik samostatný, že pokračoval bez přerušení dál. Roku 1927 objevil opevněnou pravěkou osadu u Hlubokých Mašůvek         Mašůvecká Venuše - 1927 Zde také nalezl svůj životní objev – neolitickou sošku ženy: „Mašůveckou Venuši“. Jako vědecky významnější je ale hodnoceno jeho utřídění moravské malované keramiky do několika časových období: tři mladší a tři starší období neolitu. Ve svém bytě v Boskovštejně měl jednu místnost vyhrazenou svým archeologickým nálezům. Všechno později odkoupilo Moravské zemské muzeum a sbírku umístilo na zámek v Jevišovicích. František Vildomec byl také muzikant – žák Leoše Janáčka. Hudební talent ale příliš nerozvíjel, neměl už na to čas. Ten dělil mezi kantořinu, archeologickou práci v terénu a třídění sbírek. Levicově orientovný Palliardi přivedl Františka Vildomce k sociální demokracii a volnomyšlenkářskému ateismu. S tím pak měl učitel Vildomec nemalé potíže ve škole i v obci. V roce 1908 dokonce vystoupil z církve, přesto ho úřady nechaly učit. Vzpomínky na svého tchána, tehdy už 89ti-letého, zanechala Miluše Vildomcová v knížce „Volnomyšlenkář aneb jak to bylo“, kterou v roce 2012 vydalo třebíčské nakladatelství Akcent. Miluše si vzala o 23 let staršího Vědomila Vildomce, rovněž učitele, zapáleného archeologa a volnomyšlenkáře. František Vildomec zemřel v Boskovštejně 3. 11. 1975, uprostřed rodiny a svých archeologických sbírek.   Lubomír Černošek, prosinec 2021