OS ve Znojmě - osobnosti Znojemska

O s o b n o s t i Z n o j e m s k a

Valdštejn Albrecht

(1583 - 1634)

Albrecht z Valdštejna (Waldstein, Wallenstein), vojevůdce (* 24. 9. 1583, Heřmanice u Jaroměře - † 24. 2. 1634, CHeb)

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se narodil 24. září 1583 v Heřmanicích u Jaroměře jako syn zchudlého šlechtice Viléma z Valdštejna a Markéty Smiřické. V rodině se vyznávala protestantská víra Jednoty bratrské. Rodiče brzy zemřeli a výchovy Albrechta se ujal jeho švagr Jindřich Slavata z Chlumu. Po jeho smrti se mladý Valdštejn vydal v letech 1600 až 1602 na cestu po Evropě. V r. 1604 se nechal najmout jako praporčík do armády císaře Rudolfa II. proti Turkům. Tím začala jeho bohatá vojenská kariéra. Z Uher si ale přinesl „uherskou nemoc“ (syfilis), která mu během let podlomila zdraví. V tomto období také konvertoval ke katolictví, neboť to bylo krokem k další kariéře.V roce 1608 si nechal u astronoma a astrologa Johanna Keplera vypracovat svůj horoskop, kterému potom velmi věřil. Od roku 1625 se ujal vedení císařských vojsk a byl úspěšný téměř ve všech bitvách a válkách. Svoji armádu si také sám vydržoval z vlastních prostředků, což bylo tehdy velmi neobvyklé.

Životní osudy Albrechta z Valdštejna jsou velice bohaté a nelze je zde podrobněji vypisovat. Nás zde bude zajímat, že od prosince 1631 do dubna 1632 se usídlil ve Znojmě ve Starhemberském paláci poblíž Horního náměstí (později se mu nesprávně říkalo Valdštejnský palác) a odtud verboval své vojsko do války proti Protestantské lize.

Valdštejnův horoskop od Keplera

Starhemberský palác

Valdštejnův erb

Znojmo mělo výhodu, že bylo poblíž Vídně a naproti městu byla rozlehlá pláň Kraví hory, kde se mohlo vojsko shromažďovat. Tak zde vznikla armáda s počtem šedesát tisíc vojáků. Aby Valdštejn věděl, že vše dělá správně, byl zde s ním i jeho astrolog, Ital Senni. Ten měl na střeše paláce observatoř a průběžně vypracovával Valdštejnovi horoskopy. Během Valdštejnova pobytu ve Znojmě byla zřízena koňská pošta a Valdštejn tak mohl vyjednávat s císařem Ferdinandem II. a lépe podporovat nabírání rekrutů. Zde ho také císař jmenoval generalissimem - nejvyšším velitelem vojsk. O tomto úseku Valdštejnova života napsal později divadelní trilogii „Wallenstein“ německý básník Friedrich Schiller.

I přes Valdštejnovy vojenské úspěchy se proti němu ve Vídni osnovala opozice. Namluvili tam císaři, že má vévoda velkou moc a chce ho připravit o korunu. Kromě toho už u Valdštejna pokročila syfilida do třetího stadia tzv. progresivní paralýzy. Generalissimus tak už nebyl schopen se plně postarat o armádu, ani činit závažná velitelská rozhodnutí. Císař tedy podepsal 24. ledna 1634 dekret, kterým velení vojska svěřil Matyáši Gallasovi. Tajný dodatek v něm navíc hovořil o zatčení spiklenců (Valdštejna, Trčky a dalších) a o jejich případném zabití.

Albrecht Valdštejn

Zavraždění Valdštejna v Chebu

Kostel sv. Anny, Mnichovo Hradiště

A tak 24. února 1634 byli při hostině v Chebu zavražděni Trčka, Kinský a ostatní spiklenci. Albrecht z Valdštejna, který se necítil zdráv a hostiny se nezúčastnil, byl probodnut píkou v Pachelbelovském domě v Chebu.

Vévoda byl nejprve pohřben ve Valdickém klášteře na jeho panství. Po zrušení kartouzy byly roku 1785 jeho ostatky uloženy v kostele sv. Anny v Mnichově Hradišti, kde odpočívají doposud.

Lubomír Černošek, prosinec 2021.
Foto: