Thomas Kornelius ze Sclessinu (Lutych) (? -1675)

Probošt, Hradiště sv. Hippolyta, Thomas Kornelius ze Sclessinu (* ? Lutych - † 20. března 1675, Hradiště) Thomas Kornelius ze Sclessinu byl jmenován hradišťským proboštem 10. června 1653. Jmenoval ho císař Ferdinand III. Musel se především postarat o duchovní správu v Popicích, Mašovicích a Hodonicích, které byly za švédských válek zajišťovány vlastními světskými faráři. Po válce byl nedostatek křižovnických bratří, ale Tomášovi pomáhala olomoucká konzistoř i kardinál Harrach. Nový probošt opatřil kostel na Hradišti čtyřmi oltáři, varhanním positivem, novými bohoslužebnými rouchy a po zlepšení hospodářské situace nechal na Hradišti vystavět kostelík sv. Antonína Paduánského. Pod jeho kaplí vznikla i poustevna. Nechal také postavit 14 zděných zastavení křížové cesty, jdoucí od Gránického údolí mezi skalami až na Hradiště a v roce 1675 zbudoval na skalním ostrohu nad Dyjí kapli sv. Eliáše. Postavil celou severní budovu proboštství i celé západní křídlo. Stranou těchto budov (kvůli případnému požáru) byla umístěna nová hospodářská stavení. Zcela mimořádný byl v roce 1658 objev vodního pramene na hradišťské výšině. Voda byla do proboštství i do městečka přiváděna dřevěným vodovodem o délce tři tisíce sáhů (5,7 km). To také zvěčnil nápis nad vchodovým portálem u kamenné kašny na nádvoří. Ve skále zde byla také vylámána studna o hloubce 9 sáhů (17 m) a cisterna k zachycování dešťové vody. Těmito opatřeními se velmi ulevilo od povinnosti poddaných vodu na Hradiště svými povozy dovážet. Také v polích byl založen malý rybníček a nová chmelnice a u Dyje byl obnoven ovocný sad. Nelze zde podrobně vypisovat všechny hospodářské aktivity probošta, nutno ale zmínit zejména stavbu hostince Rabštejna pod hradišťskou skálou u řeky Dyje v roce 1666 a stavbu lávky přes řeku Dyji u Trauznic, to kvůli lepšímu spojení Hradiště s popickými polnostmi. Oba projekty vyvolaly nevoli znojemských měšťanů, ale probošt Thomas je dokončil. Spory měl, podobně jako jeho předchůdce, také kvůli šenkovnímu domu ve Znojmě. Jak význam probošta Thomase v řádě křižovníků rostl, chtěl se nakonec stát velmistrem řádu. Na toto místo ale byl nakonec postulován Jan Bedřich hrabě z Valdštejna. Hradišťský probošt zprvu tuto volbu neuznával, vedl spor, nakonec však došlo k narovnání a Thomas ze Sclessinu ustoupil. Konec jeho života byl nakonec násilný. Ukončila jej vražda v jeho ložnici, a to večer 20. března 1675. Jako zločinci byli nakonec vypátráni proboštovi příbuzní – synovci Anton van Hok a Petr Maxillian Sillio. Probošt byl druhý den ráno nalezen po vyražení dveří svým služebnictvem zardoušený. Také všechy peníze a cennosti byly ukradeny. Nejprve byl pohřben v kapli sv. Eliáše, teprve později do rozšířené proboštské hrobky. Po násilné smrti Thomase ze Sclessinu byl císařem Leopoldem jmenován 9. září 1675 36. proboštem Šalomoun Augustin Frendl, dřívější představený mostecké komendy.       Autor: Lubomír Černošek, listopad 2024 Foto: Karel Jakl, 2011