Schweighofer Josef (1820 - 1895) |
Schweighoferova cihla |
Josef Schweighofer, znojemský stavitel (* 2. 7. 1820 v Hauskirchen, Dolní Rakousko - † 16. 6. 1895, Znojmo) Narodil se v roce 1820 v Hauskirchenu v Dolním Rakousku. Vyučil se ve Vídni a potom delší čas působil v Drnholci a v okolí. Ve 47 letech se usadil ve Znojmě a už jako zkušený stavitel brzy dostal významné zakázky. Těch postupně přibývalo a řadu jeho staveb můžeme obdivovat dodnes. Stavěl v tehdy obvyklém historizujícím slohu, jeho stavby můžeme řadit k neorenesanci a neoklasicismu. Jmenujme zde alespoň keramickou továrnu Rudolfa Dittmara z roku 1880 průmyslové čtvrti. Zde se také v několika etapách postavila velká továrna na usně pro továrníka Alfreda Weinbergera. Původní plány jsou od Josefa Schweighofera staršího. Ten ale ještě před dokončením celého areálu v r. 1895 zemřel a továrnu dokončil jeho syn, rovněž stavitel. Vyrábělo se zde od roku 1896, ale celek byl dokončen až v roce 1905. Po 2. svět. válce se zde začaly vyrábět boty. V roce 1975 však celý areál (tehdy pod firemní značkou „GALA“) vyhořel., Albrechtova kasárna z r. 1892 na ulici Rapénové (dnes gen. Jaroše) – ta se rovněž nezachovala, ale byla po odchodu vojska ze Znojma v r. 2003 zbourána. Prestižní zakázkou z r. 1881 byla stavba „Domu Německého měšťanského spolku“, otevřeného v r. 1882 (dnes je známý pod zlidovělým názvem „Domeček“). Postavil také v roce 1894 „Otakarovu školu“ na Otakarově (dnes Václavském) náměstí nebo „Školu korunního prince Rudolfa“ (1895) – dřívější Pedagogická škola. Stavě i bytové domy, k nejrozsáhlejším patříl komplex domů „Rejdiště“, tehdy „Schweighofer-Hof“ a jiné.
Josef Schweighofer zakončil svůj plodný život v roce 1895 ve Znojmě. Jeho syn Josef, narozený 1855 se stal rovněž stavitelem. Byl např. autorem oblíbené dřevěné chaty v Městském lesíku u Znojma, kterou v r. 1908 postavil pro znojemský Zalesňovací a okrašlovací spolek. Byl totiž také jeho členem. Chata už bohužel neexistuje, na jejím místě stojí stylová restaurace „Diana“. Lubomír Černošek, říjen 2021. Foto: archiv Ladislava Hrba |
zpátky | úvod |