Josef Parma (1910-1957)

Josef Parma, kněz  (* 28. 12. 1910, Václavov -  † 17. 5. 1957, Drnovice u Vyškova) Narodil se ve Václavově (farnost Svébohov) 28. 12. 1910. Vystudoval v Brně bohoslovectví a byl tam v roce 1935 vysvěcen. Vystřídal několik farností na Moravě a od roku 1939 se stal profesorem církevního práva na bohosloveckém ústavu v Brně. Po skončení války se stal v roce 1945 administrátorem v Únavově a o rok později i v blízkých Hlubokých Mašůvkách. Rychle si toto mariánské poutní místo oblíbil a začal postupně zvelebovat poněkud zanedbaný poutní areál. I z tohoto důvodu se roku 1947 do Hlubokých Mašůvek přestěhoval. Bydlel na faře u poutního kostela Navštívení Panny Marie. Jeho první aktivitou bylo opravení kostela a fary. Hned téhož roku nechal opravit křížovou cestu se čtrnácti zastaveními - kapličkami na Kalvárii. Obrázky k jednotlivým zastavením namaloval plenkovický občan pan Alois Zika. Brněnský biskup dr. Karel Skoupý pak tuto cestu posvětil 17. 8. 1947. Také Svatá studna se zázračnou vodou vyžadovala opravu. Plány vypracoval znojemský architekt Bronislav Žáček a místo brigádnicky dokončili místní farníci. Sochař Ladislav Hůrek vytvořil sochu Krista v Getsemanech a umístil ji na začátek Mariánské cesty. Na ní  nechal P. Josef Parma umístit obrazy různých poutních míst. Jsou podél cesty na stromech a maloval je opět pan Zika z Plenkovic. Do dnešních dnů sem postupně přibylo na šedesát obrazů. Tím byl propojen celý poutní areál - od kostela na Kalvárii, kolem Božího hrobu s novou sochou Panny Marie Lasalletské, přes Lurdskou jeskyni, kolem potoka Svatoňovce až ke Svaté studni a zpět ke kostelu.     Hluboké Mašůvky - Lurdská jeskyně Ovšem původní kostelík, ještě z roku 1680, vybudovaný maršálem Raduitem de Souches už přestával stačit přílivu poutníků. Postupně zvítězila myšlenka na přístavbu nové lodi ke stávajícímu kostelíku. Projektu se ujal ing. arch. Bohuslav Krátký. Základní kámen opět posvětil biskup dr. Karel Skoupý, a sice 10. 10. 1948. To ale bylo  už po únorovém komunistickém převratu. Páteru Parmovi tak nastaly velké administrativní potíže, komunisté na různých místech okresu a kraje začali stavbě bránit. Protože se ale Josef Parma znal  z mladších let s (budoucím) prezidentem Klementem Gottwaldem, napsal mu osobní dopis a stavba byla nakonec povolena a kostel mohl být v roce 1954 dostavěn. Toto velké úsilí se však podepsalo na zdraví pátera Parmy, proto nakonec v roce 1954 požádal o přeložení na klidnější místo. Bylo to na faru do Chvalkovic a zde nakonec 17. 5. 1957 náhle zemřel. Pochován je v Drnovicích u Vyškova. Od roku 2007 má od poutníků a vděčných místních farníků na mašůveckém kostele pamětní desku. Areál se i po jeho odchodu postupně rozrůstal a zveleboval, a to až do dnešních dnů. Po roce 1990 má na rozvoj poutí na tomto mariánském místě zásluhu zejména znojemský děkan Mons. Jindřich Bartoš. Lubomír Černošek, březen  2024