Adolf Merten (1893 - 1973)

     

Adolf Merten (* 30. 6. 1893-  † 1973)  úředník, archivář, vlastivědný badatel. Narodil se 30. 6. 1893 v Postoloprtech u Žatce. Dostal se do Znojma, kde se hned po 1. světové válce angažoval v Československé straně sociálně-demokratické. Snad i proto byl už 22. 12. 1919, rok po obsazení Znojma českým vojskem, ustanoven městským úředníkem na znojemském magistrátu. S nově zvoleným starostou dr. Josefem Marešem měl zpočátku dobré vztahy, dokonce s ním společně podnikal, např. ve firmě Lidový dům, který tehdy patřil sociálním demokratům. Postupně však sílila jeho nespokojenost s jednáním dr. Mareše na radnici, a tak se Adolf Merten začal veřejně vyjadřovat k jeho chování, zvláště některým nevyjasněným finančním záležitostem, napři k financování trauznické vodní elektrárny, ke stavbě Marešovy soukromé vily s úpravami okolních pozemků a dalším nevyjasněným věcem. Už v roce 1926 vystoupil ze strany sociálně-demokratické a ve třicátých letech založil opoziční list „Znojemská obec“, nezávislý hospodářsko – politický týdeník. V něm byl redaktorem i vydavatelem. Týdeník vycházel v letech 1932 až 1936. Veřejná kritika se samozřejmě starostovi Marešovi nelíbila a došlo to tak daleko, že dr. Mareš podal v roce 1932 žalobu na Adolfa Mertena pro urážku na cti. Znojemský krajský soud uznal nejprve Mertena vinným, ale ten se nedal a v roce 1934 ho Nejvyšší soud v Brně osvobodil. Mimo tyto kauzy se zabýval historickými a badatelskými věcmi: např. studiem názvů znojemských ulic. Ve třicátých letech vydal také známý „Mertenův adresář města Znojma“.  Po odtržení Znojemska a jeho připojení k Velkoněmecké říši se nakonec Merten v roce 1940 přestěhoval do Brna. Zde se angažoval v Českém svazu pro spolupráci s Němci a v Národním souručenství. Tam pracoval ve funkci tajemníka pro Velké Brno. Hned po válce se opět vrátil do Znojma, kde zastával na Městském úřadě významnou funkci tajemníka. A v této funkci se také zasloužil o restaurování řady významných znojemských památek, například o restaurování fresek v rotundě sv. Kateřiny nebo o bombami poškozený loucký klášter. O opravě rotundy a o její historii napsal několik příspěvků. V roce 1947 také vydal brožuru „Pět set let znojemské radniční věže“, kterou mu vytiskla znojemská firma Lenk. Adolf Merten však měl nesnášenlivou povahu, takže už v roce 1950 odešel na vlastní žádost do Bíliny jako správce muzea a městský archivář. Od roku 1955 až do své smrti v Bílině v roce 1973 zde působil jako archivář při pobočce Okresního archivu v Teplicích.   L. Černošek, říjen 2024