Okrašlovací spolek ve Znojmě
| Roman Havelka (1877 - 1950) |
 |
| Roman Havelka (* 30.4.1877,
Jemnice – † 20.6.1950,
Znojmo) Malíř Podyjí Jedním z nejvýraznějších malířů – krajinářů jihozápadní Moravy je Roman Havelka. Jeho obrazy nejsou zastoupeny jen v galeriích, ale v nepřehledném množství i v soukromých sbírkách – a to samo svědčí o jeho oblibě. Narodil se 30.dubna 1877 jako jeden z osmi dětí chudého jemnického síťaře. Měšťanskou školu vychodil v Jihlavě a nadaný schopností malířského vidění byl v r.1892 přijat na UMPRUM v Praze, kde se začal zdokonalovat u prof.Lišky, Stibrala, Suchardy a dalších. Rozhodující vliv ale na něj měl prof. Mařák na pražské Akademii výtvarných umění a jeho krajinářská speciálka. Havelka patřil ke skupině Mařákových žáků, kteří sice byli závislí na poučkách a tvorbě svého učitele, ale zároveň usilovali o aktuálnější umělecký projev. Pražskou akademii ukončil až po jednoroční vojenské službě, a to v r.1901 u prof. Ottenfelda. Už od chlapeckých let vnímal krásu Podyjí a od roku 1893 sem začal pravidelně zajíždět za malířskými motivy. V té době byla tato místa pro ostatní malíře ještě neznámá. Havelka své práce vystavil poprvé v roce 1900 v pražském Rudolfinu a hned obdržel Hlávkovo stipendium na pobyt v Itálii. O rok později znovu odjel na studijní pobyt na evropský jih, tentokrát do Bosny. Od roku 1902 si pronajal ateliér v Mnichově, kde se snažil dostat do kontaktu s novými malířskými směry, ale časem zjistil, že jeho největší inspirací je Podyjí, zvláště Bítovsko. Již roku 1905 uspořádal o letních prázdninách na Bítově krajinářský kurz, kterého se hned napoprvé zúčastnilo 14 žáků z Čech a Moravy. Havelka měl i jiné aktivity: roku 1904 maloval pohled na Prachatice pro propagační výstavu českých měst v Londýně, později ilustroval „Hrady a zámky“ A. Sedláčka a v roce 1907 se zúčastnil založení SVUM (Sdružení výtvarných umělců moravských) v Hodoníně a stal se jeho dlouholetým předsedou. První světovou válku prožil na frontě. Do Havelkova Bítovska postupně přicházeli další malíři – přátelé a žáci, kteří vytvořili tzv. „Bítovskou kolonii“ : Otakar Průcha, František Havránek, Karel Bořík a volněji k nim patřil i ve Znojmě dobře známý Lojza Budík. V té době se již Roman Havelka přátelil i s majitelem hradu Bítova baronem Haasem. Havelkova první znojemská výstava v nové republice se uskutečnila v dívčí škole „Vlasta“ v říjnu 1919, kde malíř představil šedesát obrazů z Podyjí. Zajímavé jsou i ceny obrazů, na svou dobu dosti vysoké (od 200,-Kč do 8000,-Kč). Z této výstavy několik katalogových čísel: „Dyje u Bítova“ (1500,- Kč), „Letní jitro na Želetavce“ (4000,-Kč), „Cornštýn k večeru“ (1500,-Kč). Co říká o malíři tento katalog? „Má-li Jaroněk svůj Štramberk, Kalvoda svůj Buchlov,Úprka svoje Slovácko, má Havelka své Bítovsko, s nímž za ta léta tělem i duší srostl…Obdivem nás naplniti musí, kolik půvabných motivů našel ku svým pracím v tomto zapomenutém koutě moravském…je zjevno, že umělci šlo o to, aby vystihnul kouzlo lesa, což se mu jako věrnému stoupenci a žáku Mařákovu plně podařilo.“ A co říká o Romanu Havelkovi současná umělecká kritika? Podle Nové encyklopedie českého výtvarného umění se jeho prvotní tvorba z konce 19.století ještě hlásí k lyrickému romantismu a naturalismu. V prvních letech 20.století Havelka svoje obrazy proměňuje zvlášť pod vlivem impresionismu, kdy zintenzivnil světlo svých obrazů s typickou okrovou žlutou skvrnou. Pozdější díla mají téměř secesní stylizaci. A co říká o svém díle sám autor? Podnes je zachován text rozhlasové relace z roku 1940, kdy Roman Havelka prohlásil: „…proč mám rád českou, pro mne tedy moravskou krajinu, neodpovídám dnes poprvé. Vyskytla se u mne již za mých mladých let hned tehdy, když jsem se vracel domů jako mladý malíř z několika studijních cest po jižních zemích evropských…Žádné krásy jiných zemí nedovedly mi ani zdaleka nahradit naše bývalé moravské Podyjí u Bítova, kterému jsem věnoval bezmála celý svůj život.“ (V textu bylo protektorátní cenzurou škrtnuto „naše bývalé“). Havelka měl ve Znojmě několik výstav Svaz čsl. důstojnictva mu v dubnu 1925 uspořádal výstavu na znojemském hradě a část výtěžku z prodeje obrazů byla věnována na stavbu znojemské sokolovny. Malíř zde také pronesl přednášku „O umění“. Také Klub turistů si umělce vážil a cestu Podyjím ze Znojma do Jemnice nazval „Cestou Romana Havelky“. Po napuštění vranovské přehrady však přestala existovat a 62 obrazů vystavených v roce 1934 ve škole nového Bítova bylo již labutí písní nad starým Bítovem. Po válce v r.1949, rok před svou smrtí uspořádal Havelka v milovaném Bítově ještě jednu výstavu a 20.června 1950 ve věku 73 let zemřel ve Znojmě. Nová doba jeho umění příliš nepřála. Vrcholem neúcty bylo zboření jeho rodného domku v Jemnici, na němž byla i pamětní deska. S dnešní touho člověka po neporušené přírodě opět vzrůstá obliba jeho krajinářského díla a jeho obrazy jsou stále vyhledávány a sbírány. Poslední velká výstava ve Znojmě se uskutečnila v Domě umění v roce 1977 ke stému výročí jeho narození a vernisáže se zúčastnila i malířova manželka Marta Havelková a dcera MUDr.Magda Budínská. Obrazy Romana Havelky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.Autor: Dr. Lubomír Černošek, duben 2015 |
| zpátky | úvod |