|
|
 Okrašlovací spolek ve Znojmě  Naše životní prostředí |
|
|
Rybáři tahali z vody zelené kapry. Kvalita vody v Dyji u Bítova byla hrozná. Už jsme zažili leccos, ale voda v Dyji o letošním září, to byla opravdu síla. Odporně páchla a byla plná sinic. Rybáři tahali z vody zelené kapry. Téměř měsíc jsme neměli na koupání ani pomyšlení. Tak mluví chataři a rybáři z okolí osady Farářka nedaleko Oslnovic.  Údolí řeky Dyje – ilustrační foto. | Foto: archiv Stav, ze září potvrdil i chatař Zdeněk Brabec. „Situace trvala téměř celý měsíc. Máme chatu ve druhé řadě, ale smrad, jako kdyby do vody někdo v Podhradí lil výkaly, byl skutečně silný. Rybáři tahali z vody zelené kapry, které si s nadsázkou řečeno asi dělali na modro se sklenkou červeného. Naše chata je situovaná směrem na Jazovice,“ přiblížil Brabec. Povodí Moravy tvrdí, že se sinicemi nelze v současní době nic dělat. „Nádrž Vranov pravidelně sledujeme. Na profilu Farářka, v ústí nad Bítovem, byl celé léto masívní sinicový květ. Pokud je sinic velké množství, vytváří se na hladině tlustá vrstva, která se následně koncem léta rozkládá. Rozkládající se hmota sinic silně zapáchá, pach připomíná rozklad ryb. Jenže bohužel v současnosti neexistují metody, jak se s takto masívním výskytem sinic vypořádat,“ konstatoval mluvčí Povodí Petr Chmelař. Povodí Moravy v minulosti zkoušelo různé metody, jak vodu zkvalitnit. „V rámci výzkumu jsme zkoušeli třeba prokysličování vodního sloupce v lokalitě u vodárenského odběru Štítary kvůli zlepšení kvality odebírané vody. Přímo na sinice opatření nebylo cíleno. Okysličování se stejně ukázalo jako neúčinné,“ řekl Chmelař. V oblasti Bítova před lety Povodí v rámci tohoto projektu nasadilo loď, určenou přímo ke sběru masy sinic. „To proto, abychom si ověřili, zda lze touto metodou odstranit havarijní stav v oblasti kvality vody. I to se ale ukázalo jako neúčinné,“ naznačil mluvčí. Podle Chmelaře jde o chemický problém. „Fosfor, ze kterého sinice rostou, pochází nejenom z pracích prostředků, ale například i z tablet do myček a hlavně ze záchodových vod, protože lidské tělo přebytečný fosfor vylučuje v relativně velkém množství. Část fosforu pochází i ze zemědělských hnojiv. Fosfátové prací prášky už byly zakázány, tablety do myček ale pořád fosfor obsahují,“ vysvětlil. Ani to ale nemusí stačit, aby se ve všech obcích fosfor důkladně odstraňoval. „V současnosti totiž legislativa dostatečné odstranění fosforu z odpadních vod paradoxně nepožaduje, takže odstraňování fosforu se ani na čistírnách menších obcí nezavádí. Přitom dodatečné odstranění fosforu z odpadních vod představuje minimální náklady a pohybuje se v řádu desítek haléřů na metr krychlový vyčištěné vody, maximálně však kolem jedné koruny. To je zanedbatelná částka ve srovnání s náklady na řešení odstranění důsledků eutrofizace, či snižování koncentrací fosforu v povrchových vodách. Zde ty náklady mohou dosahovat až desetinásobku. Přitom každý původce odpadních vod má zákonnou povinnost likvidace – odstranění znečištění z vypouštěných odpadních vod,“ uzavřel Chmelař s tím, že všichni se mohou snažit snižovat produkci odpadu, snížit produkci přípravků, které obsahují vysoké koncentrace fosforu. |