|
|
 Okrašlovací spolek ve Znojmě  Naše životní prostředí |
|
|
Má Znojmo vůči hmyzu svědomí čisté? Ekolog, jak praví Wikipedie, je specialista, zabývající se popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím. Ekolog, jak si dovoluje říct Rojnost, je i člověk, který vidí to, co lidé většinou ještě nevidí nebo často ani vidět nechtějí.Martin Škorpík je pracovník Správy Národního parku Podyjí, znojemský entomolog, tedy specialista zabývající se studiem hmyzu. V týdeníku Znojemsko jsem si nedávno se zájmem přečetl jeho článek o neblahém vlivu nočního svícení na hmyz. Co je hmyz? Hmyz (lat. Insecta) je třída šestinohých živočichů z kmene členovců, kteří mají tělo rozdělené do tří článků (hlava, hruď a zadeček). Většinou mají složené oči, tykadla a jsou jedinými členovci, kteří umějí aktivně létat. Jedná se o nejrůznorodější skupinu živočichů na světě, která zahrnuje více než milión popsaných druhů. Hmyz představuje více než polovinu všech známých žijících organismů. Počet existujících druhů se odhaduje na 6–10 miliónů, a je možné, že představují více než 90 % všech živých forem na Zemi. (zdroj: Wikipedie) K tomu by entomolog Škorpík dodal, že hmyz je také nejrychleji mizící skupinou organizmů. Vůbec nechci s Martinem Škorpíkem polemizovat. Má pravdu! Ostatně příliš svítidel vytvářejících světelné znečištění, t zv. světelný smog, vadí nejen hmyzu, ale mate i jiné noční tvory, překáží také astronomům a nakonec i milencům. Na druhou stranu veřejné osvětlení bylo zavedeno pro bezpečnost obyvatel měst a obcí, také řidičů silničních vozidel a pracovníků v řadě odvětví. Jde především o osvětlení ulic, chodníků, náměstí, části silničních těles, železničních uzlů, nádvorních prostranství závodů, stavenišť atd. Zhruba sto let, od doby, kdy bylo zaváděno do měst noční osvětlení, se četnost osvětlovacích těles a jejich intenzita neustále zvyšovaly. Svítilo se i tak říkajíc pánubohu do oken. Podle průzkumu z roku 1987 byla většina pouličních svítidel dvaapůlkrát předimenzována, současně, jak pracovníci výzkumu konstatovali, byla intenzita mírněna nedostatečnou údržbou a tak nemalá část lamp nesvítila. Mimo to byl na počátku minulých 80. let snížen příděl elektrické energie na veřejné osvětlení na polovinu. Přesto na přelomu milénia činila spotřeba veřejných svítidel až 1,5 procenta veškeré spotřeby elektrické energie ve státě v hodnotě jedné miliardy korun. V současnosti se i na tomto poli mnohé mění ve smyslu vyvážení nutného a rušivého osvětlení. V loňském roce vydala Mezinárodní komise pro osvětlení (CIE) směrnici č. 234 k vypracování generelu veřejného osvětlení. Je to návrh zahrnující do funkčnosti systému bezpečnostní, ekonomická, estetická hlediska, včetně vlivu na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že veřejné osvětlení patří do kompetence místních samospráv, měly by se jím zabývat. Pokud bych něco článku Martina Škorpíka vyčítal, tak je to jeho obecná rovina. SVĚTELNÝ SMOG VADÍ NEJEN HMYZU  Noční
osvětlení Horního náměstí (1),
Komenského náměstí (2), Obrokové ulice s
radniční věží (3)
Vše, co uvádí, se ovšem týká i Znojma. Péče o funkčnost veřejného osvětlení zde spadá pod městskou příspěvkovou organizaci Správa nemovitostí města Znojma. Z průběžných informací o rekonstrukci ulic a jejich inženýrských sítí, jejichž součástí bývá i modernizace veřejného osvětlení, lze vyvodit, že město Znojmo tuto záležitost řeší. Nechávám stranou otázku, zda by mohlo postupovat rychleji, ale patrně je to závislé na penězích. Nelze si nepovšimnout změny osvětlení rekonstruovaného Horního náměstí, na němž byla navržena hladina světelnosti 10 luxů. Halogenové výbojky umístěné na sedmimetrových stožárech jsou podle projektu dostačující pro bezpečnost chodů a periferně osvětlují okolní domy jen do výše prvního patra. Na přilehlém Václavském náměstí a v ulici Přemyslovců je osvětlení poloviční intenzity. (zdroj: Časopis Světlo) Jistěže, pokud bylo v minulých letech umístěno na náměstí kluziště, jeho osvětlení s odrazem od bruslařské plochy světelné podmínky změnilo. Až přímo intimní světla má po rekonstrukci náměstí Komenského. V současné době prošlo/prochází rekonstrukcí pouliční lampy v ulicích Kotkova, Fejfalíkova, Legionářská, Dukelská… Znojmo, jak se zdá, neignoruje nutnost rekonstrukce osvětlení svých ulic. Jistěže nejde udělat vše naráz a hned. Co ale lze rychleji změnit, respektive přehodnotit, je takzvané slavnostní osvětlení, které odborníci dělí na architekturní (osvětlení památek a významných objektů) a dekorativní (vánoční či velikonoční světelné prvky). Znojmo jako město památek takto v noci svítí na několik objektů – radniční věží počínaje, přes Mikulášský chrám, rotundu, až po Loucký klášter. Ne všechny objekty jsou v majetku města. Předpokládám tudíž, že osvětlení kostelů si platí církve ze svého, objekty ve správě kraje (muzeum) JmK. Hmyzu je ale jedno, kdo svítí do noci, ale entomolog by mohl vznést dotaz, zda je možno vše dosud nasvětlované alespoň mírnit. Diskutabilní je i ono dekorativní osvětlení, zvláště tam, kde vyznívá nad neupraveným či nečistým chodníkem jako Potěmkinův efekt. Znojemské dění komentuje Jiří Cmunda Roupec, e-Rojnost č. 169, 15. 12. 2020 |